§ 66 zákon ČNR o Bezpečnostní informační službě České republiky – Za kázeňský přestupek nebo za jednání mající znaky…
Zákon České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky · 527/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 66 zákona č. 527/1992 Sb. stanovuje časové lhůty, ve kterých lze příslušníkovi Bezpečnostní informační služby uložit kázeňský trest za kázeňský přestupek nebo jednání mající znaky přestupku. Kázeňský trest nelze uložit okamžitě v den spáchání přestupku, ale nejdříve následující den. (§ 66 zákona č. 527/1992 Sb., zákon ČNR o Bezpečnostní informační službě České republiky, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Lhůta nebo doba: „…kázeňský trest uložit nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dozvěděl nejbližší nadřízený příslušníka“
- Lhůta nebo doba: „…podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených příslušníka…“
- Lhůta nebo doba: „Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku nebo přestupku.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 527/1992 Sb.
Za kázeňský přestupek nebo za jednání mající znaky přestupku lze kázeňský trest uložit nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dozvěděl nejbližší nadřízený příslušníka. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených příslušníka dověděl o výsledku tohoto šetření. Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku nebo přestupku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kázeňský trest nelze uložit okamžitě v den spáchání přestupku, ale nejdříve následující den.
- Nejbližší nadřízený má 30 dnů od okamžiku, kdy se o spáchání přestupku dozvěděl, na to, aby kázeňský trest uložil.
- Pokud přestupek šetří jiný orgán, 30denní lhůta pro uložení trestu začíná běžet až dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených dozví o výsledku tohoto šetření.
- Absolutní lhůta pro uložení kázeňského trestu je jeden rok od spáchání přestupku, po jejímž uplynutí již trest uložit nelze.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi lhůtou, která začíná běžet od zjištění přestupku nadřízeným (30 dnů), a absolutní lhůtou od spáchání přestupku (jeden rok).
- Šetření jiným orgánem může prodloužit lhůtu pro uložení trestu, ale pouze v rámci roční absolutní lhůty.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.