§ 65 Zákon České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky – Ukládání kázeňských trestů
Zákon České národní rady o Bezpečnostní informační službě České republiky · 527/1992 Sb. · § 65 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 65 zákona o Bezpečnostní informační službě stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů příslušníkům, přičemž klade důraz na důkladné zjištění skutkového stavu, právo příslušníka na obhajobu a zohlednění okolností případu.
§ 65 Ukládání kázeňských trestů
(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Příslušný služební orgán musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Příslušníkovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhnout důkazy.13)
(2) Postačí-li k nápravě příslušníka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchaného mezi blízkými osobami, může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce, anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír příslušníka a ublíženého na cti.
(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.
Paragraf 65 zákona o Bezpečnostní informační službě stanovuje pravidla pro ukládání kázeňských trestů příslušníkům, přičemž klade důraz na důkladné zjištění skutkového stavu, právo příslušníka na obhajobu a zohlednění okolností případu.
Co to znamená v praxi
Před uložením kázeňského trestu musí být pečlivě zjištěny všechny okolnosti případu a vyslechnut ten, kdo na jednání upozornil.
Příslušník, kterému hrozí kázeňský trest, má právo se k obvinění vyjádřit, bránit se a navrhovat důkazy na svou obhajobu.
Pokud je možné napravit méně závažné jednání pouhým vytknutím, kázeňský trest se neuloží.
U některých přestupků (ublížení na cti, ublížení na zdraví z nedbalosti, narušení občanského soužití nebo proti majetku mezi blízkými osobami) lze kázeňský trest uložit jen na podnět postižené osoby nebo jejího zástupce, a u ublížení na cti až po neúspěšném pokusu o smír.
Na co si dát pozor
Při rozhodování o trestu se zohledňuje povaha, okolnosti, následky a míra zavinění protiprávního jednání, stejně jako dosavadní plnění služebních povinností příslušníka.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.