Devizový zákon

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu o dovozu a vývozu devizových hodnot (§ 26 a 27), československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu (§ 30) vykonávají orgány celní správy. Tuto kontrolu uskutečňují v souladu s předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

(2) Orgány celní správy jsou oprávněny požadovat přihlášení a předložení dovážených a vyvážených hodnot podle tohoto zákona. Zároveň mohou od osob, které dovážejí nebo vyvážejí takové hodnoty, požadovat předložení potřebných dokladů.

(3) Je-li dovoz nebo vývoz devizových hodnot, československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu vázán na povolení nebo podmíněn potvrzením nebo jiným dokladem, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit orgánům celní správy.

Listovní zásilky odesílané do zahraničí, které obsahují devizové hodnoty, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu, je odesilatel povinen před podáním k poštovní přepravě předložit příslušnému orgánu celní správy ke kontrole podle tohoto zákona. Po provedení kontroly orgány celní správy opatří zásilku celní závěrou.

(1) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu se vyžaduje povolení (§ 27, 29 a 30), jestliže osoba cestující do zahraničí toto povolení nemá a vzhledem k místu nebo době přechodu hranice nemůže tyto hodnoty předat do úschovy devizové bance na hraničním přechodu nebo vrátit do tuzemska.

(2) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž československou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.

(3) Úschova podle odstavce 1 a 2 se řídí občanským zákoníkem. Právo vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vrácení do jednoho roku ode dne, kdy orgán celní správy převzal předmět do úschovy.

(1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů9) platí osvobození od celní prohlídky nebo se celní prohlídka neprovádí, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.

(2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 26 odst. 2, § 27 odst. 3 a § 28 jejich předchozím dovozem.

Devizového přestupku se dopouští ten, kdo v rozporu s ustanovením tohoto zákona

a) devizové hodnoty neoprávněně koupí, prodá, smění nebo jinak s nimi obchoduje (§ 7),

b) platí do zahraničí a přijímá ze zahraničí platby bez prostřednictví devizové banky (§ 8),

c) nesplní ohlašovací povinnost (§ 9, 15),

d) nesplní povinnost převést do tuzemska částku zaplacenou v zahraničí na úhradu jeho pohledávek nebo prostředky na účtu u zahraničního peněžního ústavu (§ 10, 16),

e) nesplní povinnost uložit nebo nabídnout své devizové prostředky (§ 11, 17),

f) smluvně převezme závazek vůči devizovému cizozemci, nakupuje nemovitosti v zahraničí, zahraniční cenné papíry, přijímá peněžní úvěr od devizového cizozemce (§ 14, 23),

g) bezúplatně převádí nebo se vzdá ve prospěch devizového cizozemce pohledávky vůči devizovému cizozemci nebo nemovitosti v zahraničí (§ 24),

h) nabývá tuzemské nemovitosti (§ 25),

i) uskutečňuje převody do zahraničí (§ 33 odst. 2),

j) účastní se majetkově na podnikání v zahraničí nebo převede svůj majetkový podíl v zahraničí na devizového cizozemce (§ 34),

k) vyváží devizové hodnoty (§ 27, 29),

l) dováží nebo vyváží československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu (§ 30),

m) nepřihlásí nebo nepředloží hodnoty na výzvu orgánů celní správy (§ 39 odst. 2),

n) neposkytuje součinnost devizovému orgánu provádějícímu devizovou kontrolu (§ 37 odst. 3),

nejedná-li se o trestný čin.

(1) Devizové přestupky podle § 43 písm. a) až j) projednávají příslušné orgány místní správy,10) přestupky podle § 43 písm. k), l), m) orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n), devizové orgány. Tyto orgány rozhodují o devizových přestupcích podle zvláštních předpisů,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Způsob evidence postihu devizových přestupků podle § 43 písm. a) upraví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

(1) Orgány uvedené v § 44 odst. 1 uloží s přihlédnutím ke společenské nebezpečnosti:

a) napomenutí za devizové přestupky uvedené v § 43,

b) pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. b) až n),

c) pokutu až do výše 50 000 Kčs za devizový přestupek uvedený v § 43 písm. a),

d) propadnutí věci za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. a), k), l), m).

(2) Trest propadnutí věci lze za devizový přestupek uložit samostatně nebo s jiným trestem. Tento trest může být uložen jen tehdy, náleží-li věc pachateli a věc

a) byla ke spáchání přestupku použita nebo určena nebo

b) byla přestupkem získána nebo nabyta za věc přestupkem získanou.

(3) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci podle § 45 odst. 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže

a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat nebo

b) nenáleží pachateli přestupku nebo

c) pachatel přestupku není znám.

(2) Zabrat nelze věc, je-li její hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

Devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn, a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 44 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 5 000 Kčs.

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů.

(1) Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,8b) s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Rozhodnutí devizového orgánu je konečné a nelze proti němu podat odvolání.

Prováděcí předpisy k tomuto zákonu vydávají v rámci jeho jednotlivých ustanovení společně federální ministerstvo financí a Státní banka československá po dohodě s ministerstvy financí republik, pokud tato ustanovení nestanoví jinak.

(1) Federální ministerstvo financí v dohodě se Státní bankou československou a federálním ministerstvem zahraničního obchodu upraví prováděcím předpisem způsob vypořádání nároků z odběrních poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex a ze zůstatků účtů v nich vedených.

(2) Nároky podle odstavce 1 lze uplatnit do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví.

Devizové povolení udělené devizovému tuzemci nebo devizovému cizozemci podle dosavadních devizových předpisů se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se i podle jeho ustanovení nadále vyžaduje.

(1) Devizové účty devizových tuzemců - fyzických osob zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány a po nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí jeho ustanoveními.

(2) Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob (§ 5 odst. 1 a 3) zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány, a to s výjimkou devizových účtů zřízených podle § 11 odst. 3, do jejich vyčerpání. Pro použití zůstatků na devizových účtech platí ustanovení § 11 odst. 6. Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené na základě devizového povolení se řídí podmínkami stanovenými v tomto povolení.

Zrušují se

a) devizový zákon č. 162/1989 Sb., ve znění zákona č. 109/1990 Sb.,

b) ustanovení § 24 č. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd,

c) ustanovení § 26 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby,

d) vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhlášky č. 234/1990 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) § 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

2) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

3) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.

3a) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb:, obchodní zákoník.

4) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

5) Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).

6) Obchodní zákoník.

6a) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

6b) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.

6c) § 37 zákona č. 21/1992 Sb.

6d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).

7) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.

8) Např. zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.

8a) Zákon č. 21/1992 Sb.

8b) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

9) Zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 524/1990 Sb.

Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.

Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.

11) Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 524/1990 Sb.

12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).