§ 41 Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce – Náhrada škody
Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce · 54/1975 Sb. · § 41 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 41 nařízení vlády 54/1975 definuje, co se považuje za plnění pracovních úkolů a činnosti v přímé souvislosti s ním, což je klíčové pro posuzování odpovědnosti za škodu, včetně pracovních úrazů.
§ 41 Náhrada škody
(1) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz organizace a činnost, která je předmětem pracovní cesty.
(2) Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro organizaci na podnět společenské organizace nebo spolupracovníků, popřípadě i činnost konaná pro organizaci z vlastní iniciativy, pokud k ní pracovník nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu organizace. Za plnění pracovních úkolů se nepovažuje činnost souvisící s individuálním obhospodařováním záhumenku.
(3) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení. Nepatří sem však stravování ani ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, s výjimkou vyšetření prováděného na příkaz organizace nebo ošetření při první pomoci.
(4) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je též činnost, která napomáhá k plnění politických, hospodářských a sociálních úkolů organizace. Za těchto podmínek se považuje za činnost v souvislosti s plněním pracovních úkolů též školení pracovníků organizace organizované vedením organizace nebo společenskou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným organizaci, a školení pro funkcionáře společenské organizace organizované vyšším orgánem této organizace, kterým se sleduje zvyšování politické a odborné připravenosti pracovníků.
(5) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který pracovník utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
Paragraf 41 nařízení vlády 54/1975 definuje, co se považuje za plnění pracovních úkolů a činnosti v přímé souvislosti s ním, což je klíčové pro posuzování odpovědnosti za škodu, včetně pracovních úrazů.
Co to znamená v praxi
Rozsah plnění pracovních úkolů: Zahrnuje nejen přímý výkon pracovních povinností, ale i činnosti na příkaz organizace, pracovní cesty, a dokonce i činnosti z vlastní iniciativy, pokud nejsou zakázány nebo nevyžadují zvláštní oprávnění.
Přímá souvislost s plněním úkolů: Sem spadají úkony nezbytné pro práci, obvyklé úkony před jejím začátkem nebo po jejím skončení, a také činnosti podporující cíle organizace, jako je školení.
Výjimky z přímé souvislosti: Stravování a běžné ošetření ve zdravotnickém zařízení se nepovažují za činnost v přímé souvislosti, pokud nejde o vyšetření na příkaz organizace nebo první pomoc.
Pracovní úraz: Úraz, který pracovník utrpí pro plnění pracovních úkolů, je posuzován jako pracovní úraz.
Na co si dát pozor
Činnost související s individuálním obhospodařováním záhumenku se nepovažuje za plnění pracovních úkolů.
Činnost z vlastní iniciativy se považuje za plnění pracovních úkolů, pouze pokud k ní pracovník nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu organizace.
Stravování a běžné ošetření ve zdravotnickém zařízení nejsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, s výjimkou vyšetření na příkaz organizace nebo ošetření při první pomoci.