Zákon České národní rady o volbách do České národní rady · 54/1990 Sb. · 61 paragrafů
V místnosti, kde okresní volební komise zpracovávají výsledky hlasování za okrskové volební komise, mohou být přítomni kromě členů těchto komisí jen členové volebních komisí vyššího stupně a pracovníci jejich odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.
(1) Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.
(2) V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové České volební komise a pracovníci odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Česká volební komise.
(1) Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeno:
a) počet volebních okrsků ve volebním kraji a počet okrskových volebních komisí, které zaslaly výsledek hlasování,
b) počet osob zapsaných v seznamu voličů ve volebním kraji,
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu,
f) počet voličů politické strany, kteří využili práva přednostního hlasu,
g) počet přednostních platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty podle kandidátních listin,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány krajské volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3) Po podepsání obou stejnopisů zápisů o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně České volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy ministerstvu vnitra.
(1) Česká volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny ve všech volebních krajích. Tento údaj vydělí počtem poslanců (§ 6). Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2) Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, přidělí Česká volební komise tyto mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
(1) Česká volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.
(2) Česká volební komise dále zjistí
a) které politické strany, popřípadě politická hnutí získaly méně než pět procent,
b) které koalice ze dvou politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než sedm procent,
c) které koalice ze tří politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než devět procent,
d) které koalice nejméně čtyř a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent
z celkového počtu platných odevzdaných hlasů.
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(3) Zjistí-li Česká volební komise, že do prvního skrutinia nepostupují alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana, popřípadě politické hnutí, nebo dvě politické strany, popřípadě politická hnutí sníží postupně
a) u politických stran, popřípadě politických hnutí hranici pěti procent na hranici čtyř procent a na hranici tří procent,
b) u koalice podle odstavce 2 písm. b) hranici sedmi procent na hranici šesti procent a na hranici pěti procent,
c) u koalice podle odstavce 2 písm. c) hranici devíti procent na hranici osmi procent a na hranici sedmi procent,
d) u koalice podle odstavce 2 písm. d) hranici jedenácti procent na hranici deseti procent a na hranici devíti procent.
(4) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.
(1) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41) zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.
(2) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana získala.
(3) Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.
(4) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně patnáct procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.
(5) Nejmenovala-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.
(1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Česká volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ní odevzdané.
(2) Nejpozději do 24 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové České volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých stran. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byly kandidování v některém volebním kraji a nebyli zvoleni v prvním skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.
(3) Česká volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran. Tento součet vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvém skrutiniu obsazeny, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky, je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.
(4) Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty, přikáže Česká volební komise tyto mandáty postupně těm stranám, které podaly platné kandidátní listiny a které vykazují největší zbytek dělení, při rovnosti zbytků se přikáže mandát straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát straně, jež obdržela více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik mandátů na ni připadá.
(5) Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los.
(6) V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(7) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.
(1) Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Česká volební komise zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů České volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.
(2) V zápise o výsledku voleb se uvádí:
a) celkový počet osob zapsaných v seznamech voličů;
b) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky;
c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť;
d) jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni v prvním skrutiniu spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, a kandidátů zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky.
(3) Česká volební komise uveřejní celkové výsledky voleb ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).
Česká volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance osvědčení o zvolení.
(1) Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České republiky.
(2) Nejvyšší soud České republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.
(3) Proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky o stížnosti se nelze odvolat.
(4) Stanovisko obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České republiky České národní radě.
(1) Došlo-li v některém volebním kraji k porušení tohoto zákona, předsednictvo České národní rady učiní nejpozději do jednoho týdne od vyhlášení výsledků voleb opatření potřebná k provedení voleb podle tohoto zákona. V takovém případě je možno předepsané lhůty zkrátit.
(2) Byla-li Nejvyššímu soudu České republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo České národní rady učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení stanoviska obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České republiky.
(3) Opatření podle odstavce 1 předsednictvo České národní rady neučiní, jestliže zjištěné závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.
(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže politické strany uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb v prvním skrutiniu (§ 43 odst. 3). Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.
(2) Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.
(3) Byla-li politicka strana zrušena,11) náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.
(4) Byla-li činnost politické strany pozastavena,12) po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.
(5) Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo České národní rady do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem a kterým dnem se jím stal.
(1) Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.
(2) Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky okresní úřad, pro krajské volební komise okresní úřad v sídle krajské volební komise, jehož sídlo je sídlem příslušné volební komise. Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze úřady uvedené v příloze č. 1.
(1) Všechny státní orgány a všechny organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.
(2) Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.
(1) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy.13)
(2) Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky po dohodě s ministerstvem vnitra.
(3) Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky v dohodě s ministerstvem vnitra.
(1) Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnavatel“), poskytl pracovní volno.
(2) Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.
(3) Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.
(4) Kandidátovi, který není v pracovním poměru nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.
(5) Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává stejně jako ušlý výdělek členů volebních komisí.
(6) Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu práce.
(1) Výdaje spojené s volbami do České národní rady se hradí ze státního rozpočtu republiky. Konají-li se volby do České národní rady současně s volbami do Federálního shromáždění, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České republiky a Československé socialistické republiky.
(2) Výdaje podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.
(3) Po ověření voleb poslanců Českou národní radou sdělí předsednictvo České národní rady ministerstvu financí, cen a mezd České republiky údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu republiky uhrazeno 15 Kčs.
(1) Ministerstvo vnitra České republiky po dohodě s federálním ministerstvem vnitra
a) stanoví podrobnosti o úkolech obcí a okresních úřadů při
1. vytváření volebních okrsků,
2. sestavování seznamů voličů,
3. vystavování voličských průkazů,
4. zajišťování a vybavování volebních místností,
5. úschově hlasovacích lístků a jiných volebních dokumentů;
b) stanoví vzory hlasovacího lístku, seznamu voličů, voličského průkazu, osvědčení o zvolení a může stanovit vzory dalších volebních dokumentů;
c) může stanovit podrobnosti o spolupráci orgánů státní správy (§ 51 odst. 1) při kontrole pravdivosti údajů podle § 18 odst. 1.
(2) Český statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ve spolupráci s Federálním statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.
(1) Politická strana může podmínit uvedení občana na své kandidátní listině předložením osvědčení vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra14) o tom, že občan připadající v úvahu jako kandidát v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 nebyl
a) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,
b) evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,
c) vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti.15)
(2) Politická strana připojí k žádosti občana o vydání osvědčení16) úředně ověřené potvrzení, že účelem tohoto osvědčení je uvedení občana na kandidátní listinu této politické strany.
(3) Nejpozději 3 dny před ukončením volební kampaně (§ 27 odst. 1) jsou politické strany povinny zveřejnit, zda zvláštní nárok na kandidáty podle předchozích odstavců uplatnily a jaký byl výsledek jednotlivých kandidátů.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996.
Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
Zrušuje se zákon č. 53/1971 Sb., o volbách do České národní rady, s výjimkou ustanovení § 49, které pozbývá platnosti dnem voleb.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Šafařík v. r.
Pithart v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 54/1990 Sb.
Volební okresZahrnuje území městských částíPomocné prostředky pro okresní volební komisi zajistíI.Praha 1Obvodní úřad v Praze 1II.Praha 2Obvodní úřad v Praze 2III.Praha 3Obvodní úřad v Praze 3IV.Praha 4Obvodní úřad v Praze 4V.Praha 5, Praha-Lipenec, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-ZličínObvodní úřad v Praze 5VI.Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha-Řepy, Praha-SuchdolObvodní úřad v Praze 6VII.Praha 7, Praha-TrojaObvodní úřad v Praze 7VIII.Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní ChabryObvodní úřad v Praze 8IX.Praha 9, Praha-Běchovice, Praha-Čakovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Kbely,Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Kyje, Praha-Letňany, Praha-Satalice, Praha-Ú jezd nad Lesy, Praha-VinořObvodní úřad v Praze 9X.Praha 10, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Horní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy, Praha-UhříněvesObvodní úřad v Praze 10XI.Praha-Jižní Město, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-ÚjezdMístní úřad v Praze-Jižním MěstěXII.Praha-Modřany, Praha-LibušMístní úřad v Praze-ModřanechXIII.Praha-Jihozápadní MěstoMístní úřad v Praze-Jihozápadním Městě
Příloha č. 2 k zákonu č. 54/1990 Sb.
Krajmaximální počet kandidátů1. hl. m. Praha362. Středočeský313. Jihočeský204. Západočeský255. Severočeský356. Východočeský367. Jihomoravsky608. Severomoravský55
1) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
2) § 10 a 855 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) § 5 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. a) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
4) § 4 až 10 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu.
5) § 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
6) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.
7) § 58 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.
§ 27 zákona ČNR č. 418/1990 Sb.
8) § 200f a 200g občanského soudního řádu.
9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb.
10) § 18 odst. 10 tohoto zákona.
11) § 13 zákona č. 424/1991 Sb.
12) § 14 zákona č. 424/1991 Sb.
13) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.
14) § 11 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
15) § 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb.
16) § 8 zákona č. 451/1991 Sb.