Zákon o odpadech

(1) Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 hodnotí osoba pověřená ministerstvem. Ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) hodnotí osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví.

(2) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 3 let. Současně s udělením pověření se přidělují přihlašovací údaje pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Dobu platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů lze prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně.

(3) Pokud pověřená osoba podá žádost o prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o žádosti nebude pravomocně rozhodnuto.

(4) Udělené pověření nelze převést na jinou osobu.

(1) Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 se prokazuje dokladem o

a) vysokoškolském vzdělání,

b) nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářství a

c) tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.

(2) Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o

a) vysokoškolském vzdělání,

b) ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie nebo oboru pracovní lékařství nebo oboru toxikologie pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 4 až HP 11 a HP 13 a o ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie, veterinární lékařství nebo přírodovědném oboru zahrnujícím mikrobiologii pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označením HP 9,

c) nejméně 10 letech praxe v odpovídajícím oboru podle písmene b) a

d) tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.

(3) Jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, musí požadavky pro pověření k hodnocení nebezpečných vlastností splňovat odborný zástupce, který je fyzickou osobou a který pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu zajišťuje řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

(4) Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna ministerstvu, které ji pověřilo, doložit odbornou způsobilost nového odborného zástupce.

(5) Za pověřenou osobu se považuje rovněž osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v § 73 odst. 1, pokud před zahájením hodnocení nebezpečných vlastností odpadu předloží ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví podle nebezpečných vlastností, které bude hodnotit, doklady prokazující, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a je oprávněna k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví po předložení dokladů poskytne této osobě přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(6) Obsahové náležitosti žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsahové náležitosti žádosti o prodloužení platnosti tohoto pověření jsou uvedeny v příloze č. 11 k tomuto zákonu.

(7) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. d).

(1) Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zaniká

a) smrtí fyzické osoby, která je pověřenou osobou,

b) zánikem právnické osoby, která je pověřenou osobou,

c) prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby,

d) uplynutím doby, na kterou bylo pověření vydáno, pokud nebylo požádáno o jeho prodloužení podle § 73 odst. 3, nebo

e) dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti jako pověřené osoby ministerstvu, které ji pověřilo.

(2) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví odejme pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo pověření uděleno, nebo vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“) na odpad, který nesplňuje podmínky pro vydání osvědčení ve vztahu k vlastnosti, kterou pověřená osoba hodnotila.

(3) V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu odejmuto fyzické osobě, nesmí tato osoba po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření vykonávat činnost odborného zástupce u právnické nebo podnikající fyzické osoby. V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu odejmuto právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě hodnocení provedeného odborným zástupcem, tento odborný zástupce nesmí po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření provádět hodnocení jako fyzická osoba nebo být odborným zástupcem u jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby.

(4) Osoba, které bylo odejmuto pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, může podat žádost o nové pověření až po uplynutí 5 let po jeho odejmutí.

(1) Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u konkrétního existujícího odpadu a u odpadu vznikajícího řízeným nebo známým postupem zaručujícím pro hodnocený odpad neměnné vlastnosti, pokud jsou v osvědčení zároveň stanoveny podmínky pravidelného ověřování vlastností odpadu.

(2) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou ministerstva a Ministerstva zdravotnictví. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních vkládá pověřená osoba do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(3) Vyloučí-li pověřená osoba všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, osvědčení. Pokud pověřená osoba nevyloučí všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Hodnotí-li různé nebezpečné vlastnosti jednoho odpadu různé pověřené osoby, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Osvědčení a sdělení se vydává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zároveň v listinné podobě. Součástí osvědčení a sdělení je dokumentační zpráva.

(4) V osvědčení vymezí pověřená osoba nebo osoby druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení. Tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, jestliže u původce odpadu nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupního materiálu, který ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. Osvědčení může být pověřenou osobou po opakovaném provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo s ohledem na výsledky průběžného vzorkování prodlouženo na další 4 roky, a to i opakovaně.

(5) Osoba, která nakládá s odpadem, pro který je vydáno osvědčení, je povinna dodržovat podmínky uvedené pověřenou osobou nebo osobami v osvědčení, zejména je povinna ověřovat, zda odpad nemá nebezpečné vlastnosti, způsobem a s četností podle vydaného osvědčení. V případě, že osoba, která nakládá s odpadem, stanovené podmínky nedodržuje nebo v případě úpravy odpadu nedodržuje podmínky povolení provozu zařízení, je odpad považován za nebezpečný.

(6) Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízení.

(7) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsahové náležitosti

a) zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle odstavce 2 a

b) osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy podle odstavce 3.

(1) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou pozastavit platnost vydaného osvědčení na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li pochybnosti o dodržení správných metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností odpadu nebo vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení nemá odkladný účinek.

(2) Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpadem mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo postup stanovený pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny správně. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.

(3) Krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušné podle místa nakládání s odpadem a inspekce mají přístup k záznamům o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadu vedených v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zaznamenávají do něj údaje o pozastavení platnosti nebo odejmutí osvědčení.

(1) Původce odpadu nebo oprávněná osoba, kteří odesílají odpad ze své provozovny nebo zařízení, (dále jen „odesilatel“) jsou povinni

a) každou přepravu nebezpečných odpadů do jednoho místa vykládky samostatně ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu, ve kterém jsou uvedeny alespoň údaje o odesilateli, druhu a množství odpadu, místě nakládky odpadu, osobě zajišťující přepravu, použitých dopravních prostředcích a zařízení, do kterého jsou odpady přepravovány,

b) ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v písemné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu včetně čísla ohlašovacího listu přiděleného integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí,

c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, a

d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

(2) Odesílat nebezpečný odpad mobilním zařízením ke sběru odpadů smí pouze provozovatel tohoto zařízení.

(3) Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje odpady do své provozovny, a provozovatel zařízení, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy předáván, (dále jen „příjemce“) jsou povinni

a) nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí; po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,

b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,

c) zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu, a

d) v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.

(4) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) může za odesilatele splnit příjemce, pokud se tak dohodnou; odpovědnost za splnění těchto povinností má nadále odesilatel.

(5) Na odesilatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení.

(6) Osoba zajišťující přepravu je povinna předat doklad podle odstavce 1 písm. b) spolu s odpadem příjemci.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti ohlašovacího listu podle odstavce 1 písm. a).

(1) Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(2) Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny, pokud se jí účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu nebo v případě, že odesilatelem je nepodnikající fyzická osoba. V případě přepravy nebezpečných odpadů, které se účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu, přikládá odesilatel k zásilce doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu, s výjimkou čísla ohlašovacího listu.

(3) V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesilatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(4) Odesilatel je povinen dokončit přepravu nebezpečných odpadů do 48 hodin od jejího zahájení.

(5) Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů podle ohlašovacího listu podle odstavce 3.

Umístěním do vodního útvaru podle vodního zákona se nesmí odstraňovat odpad pocházející z výroby oxidu titaničitého, a to:

a) pevný odpad,

b) matečné louhy vznikající ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku síranu titaničitého ze zařízení používajících sulfátový proces, včetně kyselého odpadu smíchaného s takovými louhy a obsahujícího celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové a různé těžké kovy, včetně matečných louhů zředěných tak, aby obsahovaly 0,5 % nebo méně volné kyseliny sírové,

c) odpad ze zařízení používajících chloridový proces obsahující více než 0,5 % volné kyseliny chlorovodíkové a různé těžké kovy, včetně odpadu zředěného tak, aby obsahoval 0,5 % nebo méně volné kyseliny chlorovodíkové,

d) filtrační sůl, kaly a kapalný odpad vznikající při úpravě (koncentraci nebo neutralizaci) s odpadem uvedeným v písmenech b) a c) a obsahující různé těžké kovy, avšak nezahrnující neutralizované a přefiltrované, popřípadě čištěné odpady, které obsahují těžké kovy pouze ve stopových množstvích a které mají před jakýmkoli zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5.

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) polychlorovanými bifenyly polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, onometyldibromdifenylmetan a veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg,

b) zařízením obsahujícím polychlorované bifenyly každé zařízení, které obsahuje, obsahovalo polychlorované bifenyly nebo může obsahovat polychlorované bifenyly, s výjimkou zařízení, které může obsahovat polychlorované bifenyly, u kterého

1. byla zjištěna nepřítomnost polychlorovaných bifenylů a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu do 31. prosince 2009,

2. došlo k odstranění polychlorovaných bifenylů dekontaminací a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu, nebo

3. lze důvodně předpokládat nepřítomnost polychlorovaných bifenylů podle odstavců 2 a 3,

c) zařízením, které může obsahovat polychlorované bifenyly, olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,

d) lehce kontaminovaným zařízením zařízení, jehož provozní kapalina obsahuje polychlorované bifenyly v koncentraci 50 až 500 mg/kg.

(2) U zařízení, které může obsahovat polychlorované bifenyly, lze důvodně předpokládat, že neobsahuje polychlorované bifenyly, v případě, že

a) bylo vyrobeno po 31. prosinci 2009, nebo

b) je jeho provozovatel na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle tohoto zákona schopen prokázat ověření, při kterém na 500 kusů zkoumaných zařízení se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylů v provozní náplni v koncentraci menší než 50 mg/kg připadá pouze jedno zařízení se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylů v provozní náplni v koncentraci 50 až 500 mg/kg.

(3) Podmínka podle odstavce 2 písm. b) musí být splněna pro každou ze skupin zařízení olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou; zařízení vyrobená po 1. lednu 2000 se do odůvodnění platnosti předpokladu nezahrnují.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují.

(1) Každý je povinen předat polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly k odstranění nebo dekontaminovat zařízení obsahující polychlorované bifenyly neprodleně poté, co zjistí, že je jejich vlastníkem nebo provozovatelem zařízení obsahujícího polychlorované bifenyly nebo že se polychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylů nebo zařízení obsahující polychlorované bifenyly nachází na pozemku nebo v budově, jejichž je vlastníkem.

(2) Jde-li o lehce kontaminované zařízení, musí být předáno k odstranění nebo dekontaminováno nejpozději do 31. prosince 2025; jde-li o zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů s objemem náplně menším než 5 litrů, s výjimkou lehce kontaminovaných zařízení, musí být předáno k odstranění nebo dekontaminováno do data stanoveného v příslušných plánech postupného odstranění polychlorovaných bifenylů nebo v seznamech zařízení, která obsahují polychlorované bifenyly a nepodléhají průběžné evidenci, nejdéle však do 31. prosince 2022.

(3) Zařízení obsahující polychlorované bifenyly, které bylo předáno do zařízení určeného pro nakládání s odpady, musí být odstraněno do 1 roku od tohoto předání.

(4) Odstranění polychlorovaných bifenylů je možné pouze v zařízeních k tomu určených a provádí se způsoby uvedenými v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15.

(5) Vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízení a lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni toto zařízení označit.

(6) Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni jej do doby vyřazení z provozu udržovat tak, aby polychlorované bifenyly, které jsou v něm obsaženy, odpovídaly příslušným technickým normám, aby zařízení bylo v dobrém provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jeho náplně.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) podmínky pro dekontaminaci zařízení obsahujících polychlorované bifenyly podle odstavce 1 a

b) způsob označování zařízení obsahujících polychlorované bifenyly podle odstavce 5.

(1) Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízení jsou povinni vést pro toto zařízení samostatně průběžnou evidenci. Změny v evidovaných skutečnostech jsou povinni ohlásit ministerstvu do 30 dnů poté, co ke změně došlo, prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(2) Průběžnou evidenci a ohlašování polychlorovaných bifenylů, odpadů polychlorovaných bifenylů a zařízení obsahujících polychlorované bifenyly a podléhajících průběžné evidenci v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu zajišťuje Ministerstvo obrany a jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu ve spolupráci s ministerstvem.

(3) Provozovatel zařízení ke sběru nebo k odstranění odpadu, který přijme zařízení obsahující polychlorované bifenyly nad 5 litrů náplně, je povinen ohlásit údaje o tomto zařízení ministerstvu.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob a rozsah vedení průběžné evidence lehce kontaminovaných zařízení a způsob a rozsah ohlašování změn v této evidenci podle odstavce 1 a

b) náležitosti ohlašování údajů o zařízení obsahujícím polychlorované bifenyly podle odstavce 3.

(1) Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102119), s výjimkou polychlorovaných bifenylů.

(2) S odpady perzistentních organických znečišťujících látek smí být nakládáno, pokud jsou splněny požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 a technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva.

Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů20).

(1) Odpad podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/85221) je odpadem podle tohoto zákona.

(2) Hospodářský subjekt podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 zašle ministerstvu v listinné nebo elektronické podobě

a) formulář obsahující údaje podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a

b) kopie osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 obdržených v předchozím kalendářním roce.

(3) Provozovatelé zařízení provádějících prozatímní uložení odpadní rtuti a provozovatelé zařízení provádějících konverzi a popřípadě solidifikaci odpadní rtuti zasílají výkaz podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 v listinné nebo elektronické podobě ministerstvu.

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) vzor formuláře podle odstavce 2 písm. a),

b) vzory osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a

c) vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852.

Součástí informací o odpadu a základního popisu odpadu podle § 15 odst. 2 písm. d) a e) v případě odpadů s obsahem radionuklidů vznikajících při činnosti pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, nebo pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů záření podle atomového zákona musí být údaj o tom, že se jedná o látku s obsahem radionuklidů, údaje o pracovišti, kde odpad vznikl, a údaje o skutečnostech, na základě kterých mohl být odpad z pracoviště uvolněn.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odpadem ze zdravotní péče

1. odpad uvedený ve skupině 18, podskupině 18 01 Katalogu odpadů, který vznikl při poskytování zdravotní péče podle zákona o zdravotních službách v lůžkových, ambulantních nebo jim podobných zdravotnických zařízeních,

2. odpad vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, pokud tento odpad vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení, nebo

3. odpad vznikající mimo zdravotnická zařízení, zejména v zařízeních sociální péče, tetovacích salonech nebo protidrogových centrech, pokud vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízení,

b) odpadem z veterinární péče odpad uvedený v Katalogu odpadů jako odpad z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat, který vznikl při poskytování veterinární péče.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s těmito odpady v zařízení, kde tento odpad vzniká. Pokyny jsou součástí provozního řádu zařízení zpracovaného podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

(2) V případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. O poučení učiní poskytovatel zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace; záznam podepíše zdravotnický pracovník, který ho provedl, a pacient nebo osoba, která o pacienta pečuje. Původcem odpadu ze zdravotní péče v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je chovatelem hospodářských zvířat podle veterinárního zákona a původcem odpadu z veterinární péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s odpady v hospodářství, kde tento odpad vzniká. Poskytovatel veterinární péče je povinen zpracovat pokyny pro nakládání s odpady ve své provozovně.

(4) V případě veterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péče povinen písemně poučit chovatele o způsobu nakládání s odpadem z veterinární péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, zdraví zvířete, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a chovatel je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. Původcem odpadu z veterinární péče v případě veterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péče.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti pokynů podle odstavců 1 a 3.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zajistit nakládání s těmito odpady pouze fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče.

(2) Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče se rozumí osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech nebo dosáhla stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářství v posledních 10 letech.

(3) Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá pro nakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péče proškolila ohledně nakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí nejméně jednou ročně. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní a veterinární péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, je povinna zaměstnance, kteří budou s těmito odpady nakládat, proškolit ohledně nakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí jednou za 3 roky. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie zaměstnanců a obsah školení pro jednotlivé kategorie podle odstavců 3 a 4.

(1) Provozovatel lékárny plní ve vztahu k odpadu léčiv z domácností převzatému v souladu se zákonem o léčivech povinnosti zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady. Provozovatel lékárny soustřeďuje odpad léčiv z domácností převzatý od fyzických osob odděleně od odpadů, kterých je původcem, a vede pro něj samostatnou průběžnou evidenci v rozsahu podle § 94 odst. 1.

(2) Provozovatel lékárny je povinen předat krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností, který předal do zařízení pro nakládání s odpady v průběhu uplynulého kalendářní čtvrtletí, a to písemně na stanoveném formuláři do 30 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí. Krajský úřad předá ministerstvu údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízení určených pro nakládání s odpady v uplynulém kalendářním roce do 15. dubna následujícího kalendářního roku na stanoveném formuláři prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářství.

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro předání údajů o množství odpadu léčiv z domácností podle odstavce 2.

(1) Odpadním olejem se rozumí jakýkoliv minerální nebo syntetický mazací nebo průmyslový olej, který se stal nevhodným pro použití, pro které byl původně zamýšlen, zejména upotřebený olej ze spalovacích motorů, převodový olej, minerální nebo syntetický mazací olej, olej pro turbíny a hydraulický olej.

(2) Regenerací odpadního oleje se rozumí jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základový olej rafinací odpadního oleje, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takovém oleji.

(3) Původce odpadního oleje a provozovatel zařízení, který nakládá s odpadním olejem, jsou povinni

a) nakládat s odpadním olejem v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva,

b) zajistit přednostně regeneraci odpadního oleje nebo jiné postupy recyklace, které zajistí rovnocenný nebo lepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí než regenerace,

c) zajistit jeho energetické využití, popřípadě odstranění v souladu s požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů, pokud jeho regenerace není z technických důvodů možná, a

d) zajistit, aby se odpadní oleje nemísily s oleji odlišných vlastností nebo s jinými odpady nebo látkami, pokud by tím byla snížena možnost jejich využití v souladu s písmeny a) a b).

(1) Příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/201322) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu.

(2) Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využití nebo odstranění odpadů.

(3) Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013.

(4) Provozovatel zařízení připojí k žádosti o schválení plánu recyklace lodi vyjádření krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí plán recyklace lodi z hlediska dopadů na zdraví lidí.

(1) Po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby, které podléhají povolení podle stavebního zákona, je stavebník povinen neprodleně zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byly změna dokončené stavby, terénní úprava nebo odstranění stavby provedeny, doklady prokazující, že veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty a stavební výrobky, které přestaly být odpadem, byly využity v souladu s tímto zákonem a že veškeré získané materiály jsou stavebními výrobky nebo vedlejšími produkty, které se nestaly odpadem, nebo s nimi bylo naloženo jako s odpady v souladu s tímto zákonem a hierarchií odpadového hospodářství.

(2) Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), je stavebník povinen zaslat doklady podle odstavce 1 správnímu orgánu, který vydal jednotné environmentální stanovisko.

(1) Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízení určené pro nakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a nakládání s odpady v mobilním zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpadu se průběžná evidence vede samostatně za každý správní obvod obce s rozšířenou působností a hlavního města Prahy.

(2) Průběžná evidence je vedena způsobem, s četností záznamů a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje o osobě, zařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpady, původcích odpadu, zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od kterých je odpad přebírán, a zařízeních určených pro nakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, kterým je odpad předáván.

(3) Původce odpadu, provozovatel zařízení a obchodník s odpady jsou povinni uchovávat průběžnou evidenci po dobu 5 let od provedení záznamu do evidence.

(4) U odpadu perzistentních organických látek vymezeného vyhláškou ministerstva je součástí průběžné evidence rovněž údaj o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.

(1) Provozovatel zařízení, obchodník s odpady, zprostředkovatel, s výjimkou dohodce podle zákona o komoditních burzách, a dopravce odpadu jsou povinni ohlásit údaje o zařízení určeném pro nakládání s odpady nebo o činnosti a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti. Zahájení a obnovení provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit před jejich zahájením nebo obnovením. Přerušení nebo ukončení provozu zařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Provozovatel zařízení podle § 21 odst. 3 je povinen ohlásit změnu údajů o zařízení vymezených vyhláškou ministerstva před zahájením provozu na základě změněných údajů.

(2) Provozovatel skládky je povinen ohlásit do 28. února za předchozí kalendářní rok údaje o stavu vytvořené rezervy, doložené výpisem z účtu provozovatele skládky, údaje o volné kapacitě skládky a o poplatcích za ukládání odpadu na skládky.

(3) Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.

(4) Provozovatel zařízení, s výjimkou skladu odpadu podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu bodu 12, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok. Provozovatel zařízení je povinen zaslat toto hlášení i v případě, že v zařízení nebylo po celý uplynulý kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízení celoročně přerušen. Hlášení nezasílá provozovatel zařízení a obchodník s odpady, jejichž provoz nebo činnost byly přerušeny po celý uplynulý kalendářní rok.

(5) Obec, která je povinna zaslat hlášení podle odstavce 3, zasílá do 28. února následujícího roku hlášení o obecním systému za uplynulý kalendářní rok.

(6) Hlášení podle odstavců 1 až 5 se zasílají ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) rozsah ohlašování údajů o zařízení nebo o činnosti a rozsah ohlašovaných údajů o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízení nebo činnosti podle odstavce 1,

b) rozsah ohlašování údajů o stavu vytvořené rezervy, údajů o volné kapacitě skládky a údajů o poplatcích za ukládání odpadu na skládky podle odstavce 2,

c) rozsah hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za kalendářní rok podle odstavců 3 a 4 a

d) rozsah hlášení o obecním systému podle odstavce 5.

(1) Hlášení podle § 95 odst. 1 a 2 kontroluje a zpracovává krajský úřad příslušný podle místa zařízení určeného pro nakládání s odpady a podle sídla provozovatele mobilního zařízení, dopravce odpadu, obchodníka s odpady nebo zprostředkovatele. V případě dopravce odpadu nebo zprostředkovatele, který má sídlo mimo území České republiky, hlášení podle § 95 odst. 1 kontroluje a zpracovává Magistrát hlavního města Prahy. Krajský úřad kontroluje a zpracovává hlášení podle § 95 odst. 1 do 15 dnů od ohlášení a hlášení podle § 95 odst. 2 do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.

(2) Hlášení podle § 95 odst. 3 až 5 kontroluje a zpracovává obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa provozovny, podle místa vzniku odpadu v případě vzniku odpadu mimo provozovnu, podle místa zařízení určeného pro nakládání s odpady, podle místa nakládání s odpadem v případě mobilních zařízení k úpravě nebo využití odpadu a podle sídla provozovatele nebo obchodníka s odpady v případě mobilních zařízení ke sběru odpadu nebo obchodníků s odpady. Obecní úřad obce s rozšířenou působností hlášení kontroluje a zpracovává do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci.

(4) Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením určeným pro nakládání s odpady identifikační číslo zařízení současně s vydáním povolení provozu zařízení nebo vydáním integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci nebo ohlášením zahájení provozu zařízení vymezených v příloze č. 4 k tomuto zákonu a malých zařízení. Obchodníkovi s odpady přiděluje krajský úřad identifikační číslo současně s vydáním povolení k obchodování s odpady. Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností je každý povinen přidělená identifikační čísla používat. Krajský úřad, který vydal povolení provozu mobilního zařízení, informuje krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, o vydání tohoto povolení do 5 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízení sídlo, přidělí provozovateli zařízení identifikační číslo zařízení do 5 dnů od obdržení informace podle věty čtvrté a zašle identifikační číslo mobilního zařízení na vědomí krajskému úřadu, který vydal povolení provozu.

(5) Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu ohlašují souhrnné údaje z průběžné evidence ministerstvu na elektronickém nosiči dat a provoz zařízení určených pro nakládání s odpady krajskému úřadu v listinné podobě nebo na elektronickém nosiči dat.

(6) Informace o jednotlivých osobách zaslané podle § 95 odst. 1 až 5 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) rozsah a způsob provádění kontroly a zpracování hlášení podle odstavců 1 a 2,

b) způsob zasílání informací o vydaných rozhodnutích a rozsah zasílaných údajů podle odstavce 3,

c) způsob přidělování identifikačních čísel zařízení a identifikačních čísel obchodníka s odpady podle odstavce 4 a

d) způsob ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu podle odstavce 5.

(1) Plán odpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovávají ministerstvo a kraj.

(2) Plán odpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadu a nakládání s ním podle tohoto zákona.

(1) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji. Kraj sdělí ministerstvu své připomínky k návrhu Plánu odpadového hospodářství České republiky do 30 dnů ode dne jeho obdržení.

(2) Plán odpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné.

(3) Plán odpadového hospodářství České republiky schvaluje vláda.

(4) Analytická část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství České republiky, které zahrnuje

a) oblast předcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření, které mohou být využity k předcházení vzniku odpadu,

b) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,

c) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území České republiky přinejmenším pro komunální odpad, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpad, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadu,

d) vyhodnocení sítě zařízení určených pro nakládání s odpady na území České republiky, včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, a

e) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(5) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky stanoví cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství pro

a) nakládání s komunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpadem, potravinovým odpadem a biologicky rozložitelným odpadem,

b) nakládání se stavebním a demoličním odpadem,

c) nakládání s odpady z obalů,

d) nakládání s výrobky s ukončenou životností,

e) nakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin,

f) nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem,

g) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí,

h) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, ve vztahu k biologicky rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního odpadu na skládky,

i) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu a

j) omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.

(6) Směrná část Plánu odpadového hospodářství České republiky obsahuje

a) výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky,

b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářství České republiky zpracován,

c) informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné, a

d) návrhy na potřebná zařízení určená pro nakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(1) Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

(2) Závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace.

(3) Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(4) Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.

(1) Krajský úřad zpracovává ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí plán odpadového hospodářství kraje pro území kraje a jeho změny.

(2) Plán odpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, koncepční a směrné.

(4) Analytická část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, které zahrnuje

a) oblast předcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření, které mohou být využity k předcházení vzniku odpadu,

b) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání,

c) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje přinejmenším pro komunální odpad, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpad, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,

d) vyhodnocení sítě zařízení určených pro nakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,

e) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(5) Koncepční část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro

a) nakládání s komunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,

b) nakládání se stavebním a demoličním odpadem,

c) nakládání s odpady z obalů,

d) nakládání s výrobky s ukončenou životností,

e) nakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin,

f) nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem,

g) přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí,

h) snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména ve vztahu k biologicky rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního odpadu na skládky,

i) snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadu a

j) omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.

(6) Směrná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje

a) výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje,

b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářství kraje zpracován,

c) opatření pro omezování znečišťování odpady odloženými mimo místa určená,

d) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení určených pro nakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů a

e) záměry na uzavření stávajících zařízení určených pro nakládání s odpady a záměry na potřebná zařízení určená pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

(1) Krajské úřady jsou povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářství kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat.

(2) Krajský úřad je povinen zpracovat a zveřejnit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne vydání závazné části Plánu odpadového hospodářství České republiky.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 18 měsíců ode dne změny podmínek.

(4) Krajský úřad je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 2 měsíců ode dne jeho obdržení. Pokud ministerstvo nezašle stanovisko ve stanovené lhůtě, lze plán odpadového hospodářství kraje zveřejnit i bez jeho stanoviska.

(5) V případě, že návrh plánu odpadového hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo v rámci stanoviska podle odstavce 4 věty druhé sdělí krajskému úřadu své připomínky, v nichž upozorní na nedostatky z uvedených hledisek. Krajský úřad plán odpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu. V případě, že ministerstvo sdělí připomínky, lze plán odpadového hospodářství kraje zveřejnit až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.

(1) Plán odpadového hospodářství kraje je podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje a obcí.

(2) Krajský úřad každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.

(3) Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny krajský úřad zveřejní na portálu veřejné správy a zašle ho ministerstvu.

Poplatníkem poplatku za ukládání odpadů na skládku je

a) ten, kdo pozbývá vlastnické právo k odpadu, při jeho předání k uložení na skládku,

b) obec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadu, nebo

c) provozovatel skládky, pokud

1. uložil odpad na jím provozovanou skládku, nebo

2. určil odpad při jeho uložení na skládku jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky.

(1) Předmětem poplatku za ukládání odpadů na skládku je uložení odpadu na jednotlivou skládku v rámci první fáze jejího provozu.

(2) V případě uložení odpadu na skládku v rámci první fáze jejího provozu určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky vzniká poplatková povinnost provozovateli skládky.

(1) Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona.

(2) Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky až do 25 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v poplatkovém období.

(1) Základem poplatku za ukládání odpadů na skládku je součet dílčích základů poplatku, které tvoří hmotnost

a) odpadů vymezených v § 40 odst. 1 v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání využitelných odpadů,

b) nebezpečných odpadů, s výjimkou azbestu a odpadů podle písmene d), v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání nebezpečných odpadů,

c) vybraných technologických odpadů v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání vybraných technologických odpadů,

d) nebezpečných odpadů pocházejících z odstraňování nebo sanací ekologických zátěží vzniklých kontaminací horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod nebo stavebních konstrukcí, k níž došlo nakládáním s nebezpečnými látkami, pokud je odstranění těchto odpadů uložením na skládku hrazeno z veřejných prostředků v souladu s podmínkami, za kterých je možné tyto veřejné prostředky k tomuto účelu použít, v případě dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů a

e) odpadů neuvedených pod písmeny a) až d) a azbestu v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání zbytkových odpadů.

(2) Vybraným technologickým odpadem podle odstavce 1 písm. c) je odpad z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo.

Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro jednotlivé dílčí základy poplatku je stanovena v příloze č. 9 k tomuto zákonu.

(1) Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích poplatků.

(2) Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.

Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní čtvrtletí.

(1) Výnos poplatku za ukládání odpadů na skládku s výjimkou výnosu podle odstavce 2 je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a rozpočtu obce, na jejímž území se skládka nachází. Procentní podíly, kterými se tyto rozpočty podílejí na výnosu dílčích poplatků, jsou stanoveny v bodu 2 přílohy č. 9 k tomuto zákonu.

(2) Část výnosu poplatku za ukládání odpadů na skládku ve výši dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se skládka nachází.

(3) Pokud se skládka nachází na území více obcí, část výnosu z poplatku za ukládání odpadů na skládku se mezi ně dělí podle celkové projektované kapacity skládky nacházející se na území jednotlivých obcí po odečtení zaplněné celkové projektované kapacity skládky ke dni posledního rozšíření skládky nacházející se na území těchto obcí.

(1) Správcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je Státní fond životního prostředí České republiky.

(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle místa skládky.

(3) Státní fond životního prostředí České republiky vydá do 30 dnů ode dne podání vyúčtování platební výměr, který zašle plátci poplatku a obci, popřípadě obcím, na jejichž území se skládka nachází.