Stručně: Paragraf 75 zákona 55/1956 upravuje, kdo má nárok na nevyplacené dávky sociálního zabezpečení po smrti oprávněné osoby a za jakých podmínek.
§ 75 Přechod nároků při úmrtí oprávněného.
(1) Zemřela-li osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manžel (manželka), děti, otec, matka, druh (družka) a sourozenci, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod.
(2) Jde-li o dávky přiznané před smrtí oprávněného, lze splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti, vyplatit členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínky odstavce 1; budou-li takto vyplaceny, nemohou být předmětem řízení o projednání dědictví.
Paragraf 75 zákona 55/1956 upravuje, kdo má nárok na nevyplacené dávky sociálního zabezpečení po smrti oprávněné osoby a za jakých podmínek.
Co to znamená v praxi
Pokud osoba zemře po podání žádosti o dávku, ale před jejím vyplacením, nebo pokud zemře a existují již přiznané, ale dosud nevyplacené dávky, tyto dávky nepůjdou do dědického řízení.
Nárok na tyto nevyplacené částky přechází v přesně stanoveném pořadí na manžela/manželku, děti, otce, matku, druha/družku a sourozence.
Pro získání nároku je obecně nutné, aby tyto osoby žily s oprávněným ve společné domácnosti v době jeho smrti.
Výjimka z podmínky společné domácnosti platí pro děti, které mají nárok na sirotčí důchod.
Na co si dát pozor
Je důležité dodržet stanovené pořadí osob, které mohou nárok uplatnit.
Podmínka společné domácnosti je klíčová pro většinu oprávněných osob, s výjimkou dětí s nárokem na sirotčí důchod.
Vyplacené částky podle tohoto paragrafu se nestávají součástí dědictví, což může mít dopad na dědické řízení.