Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

Psychoterapeut vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 23 a dále systematickou individuální, skupinovou, komunitní, emergentní a rodinnou psychoterapii.

Klinický logoped vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může

a) provádět logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro další léčebnou péči a výsledky postupuje dalším odborníkům,

b) provádět léčbu a rehabilitaci všech poruch a vad řeči a sluchu, hlasu a polykání dětí i dospělých,

c) provádět logopedickou prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje komunikačních dovedností,

d) školit zdravotnické pracovníky v oblasti komunikačních možností při poškození centrálního nervového systému,

e) odborně vést logopedy (§ 46),

f) provádět poradenskou činnost v oblasti péče o zdravý vývoj řeči,

g) provádět konziliární a posudkovou činnost.

Klinický zrakový terapeut vykonává bez odborného dohledu činnosti podle § 24.

Odborný fyzioterapeut po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 25, poskytuje a organizuje specializovanou fyzioterapeutickou péči za použití postupů, metodik a konceptů, na které byl v rámci specializačního vzdělávání zaměřen. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. edukovat pacienty, případně osoby jimi určené, ve specializovaných fyzioterapeutických postupech,

2. sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,

3. instruovat fyzioterapeuty a další zdravotnické pracovníky v náročných a specializovaných fyzioterapeutických postupech,

4. hodnotit kvalitu poskytované péče,

5. identifikovat činnosti fyzioterapeutické péče vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v rehabilitační péči, vyhodnocovat účinnost používaných specializovaných postupů,

6. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

7. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

8. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace;

b) bez odborného dohledu na základě diagnózy lékaře provádět specializované fyzioterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace.

Odborný fyzioterapeut pro neurologii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o neurologicky nemocné, včetně specializovaných kineziologických diagnostických postupů; přitom zejména bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření může provádět patofyziologický rozbor, např. u systému pyramidového, extrapyramidového, mozečkového a senzitivního.

Odborný fyzioterapeut pro vnitřní lékařství vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování fyzioterapeutické péče o pacienty v interních oborech. Přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může

a) hodnotit funkční stav u nemocných s interním onemocněním, včetně vitálních funkcí, vyhodnocovat závažnost potíží, které mohou ovlivnit volbu další pohybové léčby, volit vhodné fyzioterapeutické postupy, přístrojová vyšetření k hodnocení funkčních ukazatelů pohybového systému a k hodnocení odezvy organismu na ně,

b) provádět specializované diagnostické, kineziologické postupy včetně diagnostiky svalových dysbalancí.

Odborný fyzioterapeut pro chirurgické obory a traumatologii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o pacienty v chirurgických oborech; přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může

a) na základě specializovaných kineziologických diagnostických postupů, včetně diagnostiky svalových dysbalancí, vyšetření zkrácených a oslabených svalů a funkčních poruch pohybového systému volit a určovat vhodné metodické postupy,

b) provádět interpretaci a korekci svalových dysbalancí, poruch pohybových stereotypů a postury, lokomoce a hybnosti na základě specializovaných fyzioterapeutických vyšetřovacích postupů,

c) hodnotit odezvu organismu na pohybovou léčbu.

Odborný fyzioterapeut pro neonatologii a pediatrii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o děti, zejména novorozence a kojence. Přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může

a) hodnotit výbavnost základních novorozeneckých reflexů,

b) na základě znalostí pohybového vývoje v rané ontogenezi hodnotit a diagnostikovat poruchy hybnosti v novorozeneckém období,

c) aplikovat techniky reflexní lokomoce a další fyzioterapeutické techniky určené pro dětský věk,

d) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti při prevenci a léčbě svalových dysbalancí, organizovat preventivní fyzioterapeutickou péči u vertebrogenních poruch dětí, rozvíjet psychické schopnosti dítěte souběžně s úpravou motorických deficitů,

e) aplikovat techniky respirační fyzioterapie,

f) hodnotit reakci vnitřních systémů organismu na pohybovou léčbu.

(1) Klinický radiologický fyzik provádí bez odborného dohledu činnosti podle § 26. Dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření

a) provádět činnosti spojené s vývojem a ověřováním nezavedené metody související s lékařským ozářením, se zaměřením na její odůvodnění a optimalizaci,

b) provádět činnosti spojené se zaváděním nového radiologického zařízení do klinické praxe,

c) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupech lékařského ozáření a vypracovávat podklady pro tvorbu národních radiologických standardů,

d) provádět a organizovat výzkumnou činnost,

e) zajišťovat ověřování stanovených měřidel v oblasti veličin atomové a jaderné fyziky, zajišťovat kalibraci dalších měřidel používaných v oblasti radiologické fyziky,

f) spolupracovat s osobou, která provedla zkoušku dlouhodobé stability, na určení závažnosti závady odhalené touto zkouškou a stanovení termínu k jejímu odstranění,

g) stanovovat kritéria pro přijatelnost radiologických zařízení a dozimetrického vybavení a určovat, kdy je zapotřebí odpovídající nápravné opatření, včetně jeho vyřazení z provozu, při zjištění nedostatků nebo závad při jeho fungování,

h) poskytovat odborné poradenství v otázkách radiologické fyziky a v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření a konzultace o optimalizaci lékařského ozáření, a to ostatním zdravotnickým pracovníkům a dohlížející osobě podle atomového zákona,

i) vést specializační vzdělávání,

j) řídit zkoušky provozní stálosti a provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů, stanovovat jejich rozsah, frekvenci a způsob provádění a řídit provádění nápravných opatření v případě jejich nevyhovujících výsledků,

k) seznamovat se s protokoly přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability a interpretovat jejich výsledky,

l) spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při vyšetřování, analýze a hodnocení radiologické události a rozhodování o přijatých opatřeních za účelem minimalizace jejich rozsahu a pravděpodobnosti jejich vzniku,

m) spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při tvorbě místních radiologických standardů,

n) účastnit se interních a externích klinických auditů a

o) připravovat specifikaci technických parametrů radiologických zařízení v rámci investičního plánování.

(2) Klinický radiologický fyzik, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření provádět fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, zejména

a) řídit stanovování dávek obdržených pacienty a hodnocení ozáření pacientů,

b) řídit optimalizaci zobrazovacího procesu,

c) provádět měření nezbytná pro ověření radiační zátěže pacienta při použití složitých nebo nestandardních radiologických postupů a

d) zajišťovat a vést fyzikálně-technické činnosti spojené s přejímáním, kontrolou, manipulací a uložením radiologických zařízení.

(3) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radiodiagnostiku vykonává v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 a dále

a) řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a

b) provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní.

(4) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v radioterapii a dále

a) provádí plánování v radioterapii,

b) je přítomen přejímací zkoušce a zkoušce dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii a může dávat náměty k obsahu této zkoušky,

c) spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro radioterapii při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události.

(5) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v nukleární medicíně a dále

a) v případě léčby radiofarmaky sleduje absorbovanou dávku, provádí výpočty a odhady pro její stanovení včetně posouzení radiačního rizika a poskytuje tyto údaje lékařům,

b) v případě léčby radiofarmaky spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro nukleární medicínu při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události,

c) v případě léčby radiofarmaky provádí dohled nad uvolňováním radioaktivních látek z pracoviště,

d) řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a

e) provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní.

Bioanalytik uvedený v § 133 až 139 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 27 v oboru své specializace a organizuje a dohlíží na činnost ostatních zdravotnických i jiných odborných pracovníků v oboru své specializace. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. vytvářet systém identifikace vzorků zaslaných k vyšetření, jejich uchovávání, dokumentace a archivace výsledků vyšetření,

2. kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění laboratorních vyšetření, vyhodnocovat případy selhání zdravotnické techniky a zajišťovat jejich prevenci,

3. zajišťovat programy interní a mezilaboratorní kontroly jakosti, interpretovat a aplikovat jejich výsledky do laboratorní praxe,

4. v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat tvorbu a udržování řízené dokumentace v laboratoři,

5. řídit zavádění a dodržování obecných pravidel bezpečnosti práce v laboratoři a dodržování provozního řádu laboratoře,

6. identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum,

7. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

8. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

9. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,

10. zajišťovat správné uchovávání, případně konzervaci vzorků určených k vyšetření,

11. kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění laboratorních vyšetření, vyjma úkonů vyhrazených osobám se zvláštní odbornou způsobilostí vymezenou jinými právními předpisy, a zajišťovat jejich dokumentaci,

12. pořizovat a dokumentovat data o referenčních materiálech, kalibračních funkcích, kontrolních analýzách a diagnostických reagenciích,

13. důsledně aplikovat pravidla metrologie a chemometrie,

14. doporučovat vhodné postupy odběru, transportu a uchovávání biologického materiálu pro ostatní zdravotnické pracovníky,

15. uvádět nové laboratorní metody a diagnostické postupy a provádět jejich validaci,

16. provádět konzultační a konsiliární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. volit vhodné laboratorní metody, včetně případného rozšíření indikace lékaře a interpretaci výsledků laboratorních vyšetření a dat v diagnostické, monitorovací, léčebné a preventivní činnosti,

2. provádět specializované laboratorní diagnostické postupy včetně imunoanalytických postupů s využitím radioisotopů, molekulárně biologických technik a postupů, toxikologických vyšetření a stanovení koncentrace léků, alkoholu a návykových látek.

Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru hematologie a transfuzní služba a v oblasti morfologických, koagulačních, cytologických, cytochemických, imunofenotypizačních a molekulárně biologických metod, zejména pro potřeby onkohematologických pacientů, případně další činnosti zahrnující imunohematologická vyšetření a další činnosti spojené s výrobou transfuzních přípravků13). Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) kontrolovat jakost vyráběných transfuzních přípravků,

b) organizovat validační studie při zavádění transfuzních přípravků do výroby,

c) vytvářet systém kontroly skladování transfuzních přípravků.

Bioanalytik pro klinickou biochemii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru klinická biochemie a dále rutinní a specializované laboratorní diagnostické postupy s využitím imunoanalytických metodik.

Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru alergologie a klinické imunologie, zahrnující přípravu humánních autogenních vakcín a kombinovaných autogenních vakcín. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast autogenních vakcín a řešit problémy při jejich přípravě,

b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře

1. provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry biologického materiálu pro imunologická vyšetření,

2. zajišťovat, že postup přípravy a kontroly perorálních, injekčních a nazálních autogenních vakcín zaručuje jakost, účinnost a bezpečnost těchto přípravků,

3. provádět rutinní mikrobiologické kultivační vyšetření za účelem identifikace bakteriálních kmenů,

4. připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny.

Bioanalytik pro nukleární medicínu vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru nukleární medicína. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. provádět rutinní i specializované laboratorní diagnostické postupy s využitím radioizotopových metodik, i jiných imunoanalytických metodik využívajících alternativních principů identifikace a detekce,

2. provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry biologického materiálu;

b) provádět činnosti podle pokynů radiologického fyzika při fyzikálně-technické části lékařského ozáření.

Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru ochrany a podpory veřejného zdraví a v souvisejících oborech epidemiologie, mikrobiologie a pracovního lékařství. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) provádět a vyhodnocovat měření jednotlivých faktorů životního a pracovního prostředí,

b) provádět odborné studie a analýzy, hodnocení zdravotních rizik,

c) organizovat a zajišťovat vyšetření HIV.

Bioanalytik pro soudní toxikologii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru toxikologie, zahrnující kvalitativní a kvantitativní analýzu biologického materiálu živých i zemřelých a předmětů laboratorního zkoumání se zaměřením na toxikologicky významné látky; tuto činnost vykonává také v návaznosti na potřeby soudnělékařské praxe a požadavky orgánů činných v trestním řízení. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) provádět vyšetření při podezření na intoxikaci toxikologicky významnými látkami či ovlivnění těmito látkami v rámci klinické a soudnělékařské diferenciální diagnostiky a v souvislosti s dopady v oblasti trestního a občanského práva nebo pojišťovnictví,

b) provádět toxikologická posuzování i na základě spisové dokumentace, zejména pro orgány činné v trestním řízení.

Bioanalytik pro mikrobiologii a přípravu humánních autogenních vakcín vykonává činnosti uvedené v § 132 v oborech bakteriologie, virologie, parazitologie a mykologie, zahrnující přípravu humánních autogenních vakcín a kombinovaných autogenních vakcín a vyšetřování prionů. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. poskytovat podklady pro epidemiologické účely,

2. sledovat nově prokazované etiologické vztahy a charakteristiky nově popsaných infekčních agens;

b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře

1. stanovit stupeň citlivosti a rezistence infekčních agens na antimikrobiální léčiva, sledovat účinnost příslušných dezinfekčních činidel a sterilizačních postupů,

2. připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny,

3. připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast autogenních vakcín a řešit technologické problémy jejich přípravy.

Bioanalytik pro klinickou genetiku vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru klinická genetika; přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) provádět prenatální a postnatální chromozomální vyšetření,

b) provádět molekulárně-cytogenetické analýzy.

Klinický antropolog vykonává činnosti uvedené v § 27 a § 132 písm. a) bodech 1 až 8 v oboru klinická antropologie a dále organizuje a dohlíží na činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v oboru své specializace. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře provádět

1. antropometrické vyšetření pacientů, včetně zhodnocení stupně sexuální maturace,

2. zhodnocení rentgenových snímků pro stanovení stupně skeletální zralosti a stavu obliterace lebečních švů, měření rozměrů končetinových kostí,

3. zhodnocení výsledků měření porovnáním s referenčními standardy,

4. auxologickou analýzu dat (například predikce finální tělesné výšky, predikce růstu jednotlivých tělesných kompartmentů, predikce zkratu při nestejné délce končetin, stanovení tělesného složení),

5. odbornou konziliární a posudkovou činnost;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v rozsahu své specializované způsobilosti interpretovat výsledky vyšetření v diagnostické, léčebné a preventivní péči a rozhodovat o volbě a využití biomedicínských metod.

Klinický embryolog vykonává činnosti uvedené v § 132 a 85 v oboru klinické embryologie. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace provádět

1. vyšetření spermiogramu,

2. funkční spermiologické testy,

3. zajišťovat nastavení jakosti procesů v laboratoři a její kontrolu;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. v rozsahu své specializované způsobilosti interpretovat výsledky vyšetření v diagnostické a léčebné péči,

2. využívat vhodné metody asistované reprodukce,

3. provádět úkony asistované reprodukce při práci s ovocyty, spermiemi a embryi,

4. provádět kryokonzervaci ovocytů, spermií a embryí,

5. provádět mikromanipulace se zárodečnými buňkami a embryi,

6. provádět mimotělní oplození,

7. provádět zhodnocení spermií a jejich přípravu k použití v metodách asistované reprodukce.

Specialista pro přípravu radiofarmak vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru přípravy radiofarmak, a dále může provádět činnosti podle pokynů klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu na pracovišti nukleární medicíny v rámci fyzikálně-technické části lékařského ozáření a dále může v souladu s postupy lékařského ozáření v rámci praktické části lékařského ozáření provádět činnosti spojené s přípravou radiofarmak. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. zajišťovat, že přípravu, výdej a další zacházení s radiofarmaky zajišťují pouze osoby s příslušnou způsobilostí,

2. zajišťovat požadovanou způsobilost prostor, zařízení a přístrojů k činnostem souvisejícím s přípravou radiofarmak, zejména kontroluje, že injekční radiofarmaka se připravují v prostorách požadované třídy čistoty vzduchu,

3. připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast radiofarmak,

4. zajišťovat vedení dokumentace související s příjmem, přípravou, kontrolou a výdejem radiofarmak,

5. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti spojené s přípravou a kontrolou radiofarmak, včetně řešení technologických problémů;

b) pod odborným dohledem radiologického fyzika v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti související se zabezpečením radiační ochrany podle § 26 odst. 1.

(1) Biomedicínský inženýr uvedený v § 150 a 151 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 28 v oboru své specializace. Přitom vykonává činnosti podle § 115 a dále zejména může

a) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět analýzou zaměřenou na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace, provádět výzkum, vývoj a zhotovení zdravotnických prostředků nebo jejich doplňků,

b) vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, provádět činnosti spojené s klinickým hodnocením zdravotnických prostředků podle jiného právního předpisu13),

c) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,

d) vypracovávat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti.

(2) V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský inženýr se specializovanou způsobilostí vykonává činnosti podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.

Klinický inženýr pro perfuziologii vykonává činnosti podle § 144 a dále činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu; přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může vykonávat činnosti podle § 67 písm. a) až j).

Perfuziolog vykonává v souvislosti s řízením mimotělního oběhu činnosti podle § 150.

Klinický inženýr vykonává činnosti uvedené v § 144 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádí činnosti při poskytování zdravotní péče v rámci své specializace.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví uvedený v § 153 až 157 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 29 v oboru své specializace. Dále bez odborného dohledu může

a) identifikovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatření k jejich snížení nebo odstranění,

b) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace,

c) vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

d) připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

e) připravovat informační materiály,

f) připravovat podklady pro rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro epidemiologii vykonává činnosti podle § 152 v oboru epidemiologie. Přitom bez odborného dohledu a indikace komplexně může zajišťovat

a) šetření v ohnisku nákazy, nařizovat potřebná protiepidemická opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v kontaktu s infekční nemocí,

b) šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz, připravovat podklady k posouzení hygienického a protiepidemického režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, posuzovat jejich provozní řády a poskytovat konzultace ostatním zdravotnickým pracovníkům,

c) plán kontrol sterilizace a dezinfekce, dezinsekce a deratizace ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče,

d) plán kontrol povinného, zvláštního a mimořádného očkování a sběr a vyhodnocování potřebných dat,

e) realizaci epidemiologických studií infekčních i neinfekčních chorob, velkoplošných intervenčních studií a připravovat programy podpory zdraví a jejich realizaci.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu dětí a mladistvých vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny dětí a mladistvých. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může

a) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim dětí a mladistvých s ohledem na správný fyzický a psychický vývoj, ochranu a podporu zdraví a věkové zvláštnosti,

b) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu,

c) sledovat zdravotní stav, stav výživy, tělesný a duševní vývoj dětí a mladistvých ve vztahu k životnímu stylu, životnímu a pracovnímu prostředí a provádět potřebná opatření k jeho zlepšení,

d) komplexně zajišťovat plán kontrol dodržování protiepidemických opatření v zařízeních a při zotavovacích akcích pro děti a mladistvé,

e) připravovat programy podpory a posílení zdraví dětí a mladistvých a zajišťovat jejich realizaci.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu obecnou a komunální vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny obecné a komunální. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může

a) vykonávat specializované postupy související s výkonem státního zdravotního dozoru v oblasti zdravotních rizik životního prostředí a životních podmínek,

b) komplexně hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné vody a vod určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících koupaliště a sauny,

c) kontrolovat plnění povinností výrobce nebo dovozce výrobků přicházejících do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou, chemických přípravků a posuzovat vodárenské technologie,

d) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad činnostmi epidemiologicky závažnými v oblasti péče o tělo a kontrolovat podmínky provozování těchto činností,

e) sledovat a hodnotit hlukovou zátěž a zátěž obyvatelstva dalšími faktory životního prostředí, ukládat opatření k jejímu snížení,

f) monitorovat u vymezených skupin zátěž populace vybranými škodlivinami,

g) komplexně zajišťovat sběr dat o zdravotním stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu práce vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny práce. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může

a) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru v ochraně zdraví při práci před nepříznivým působením faktorů pracovních podmínek a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť a nad plněním povinností zajistit závodní preventivní péči,

b) komplexně vyhodnocovat výsledky měření faktorů pracovního prostředí rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za účelem určení míry rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria hodnocení stanovena závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do příslušných kategorií,

c) stanovit minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek,

d) stanovit způsob a minimální rozsah sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce,

e) ověřovat podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu výživy a předmětů běžného užívání vykonává činnosti podle § 152 v oboru hygieny výživy a předmětů běžného užívání. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace může

a) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad stravovacími službami a nad předměty běžného užívání,

b) zabezpečovat preventivní opatření při hromadných akcích spojených s nároky na stravování,

c) komplexně zajišťovat plán kontrol kritických bodů při výrobě a přípravě pokrmů a jejich uvedení do oběhu,

d) komplexně hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv výživy na zdravotní stav vybraných skupin populace, navrhovat, případně zajišťovat opatření k jeho zlepšení,

e) provádět předběžná opatření při uvádění na trh nebo do oběhu výrobků, potravin, polotovarů nebo pokrmů podezřelých z nebezpečnosti nebo zdravotní závadnosti,

f) provádět přezkušování znalostí fyzických osob při činnostech epidemiologicky závažných,

g) provádět znehodnocení nebo navrhovat znehodnocení nebo likvidaci potravin, polotovarů nebo pokrmů, které nevyhovují požadavkům stanoveným právními předpisy.

Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví pro hygienu a epidemiologii bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 29 v oboru své specializace. Dále bez odborného dohledu může

a) identifikovat, posuzovat a hodnotit zdravotní rizika a navrhovat opatření k jejich snížení nebo odstranění,

b) připravovat standardy specializovaných postupů, zavádět je do praxe, monitorovat je a provádět jejich hodnocení, zabezpečovat systém jakosti práce v ochraně a podpoře veřejného zdraví,

c) provádět edukaci populace a populačních skupin včetně tvorby vzdělávacích a informačních materiálů,

d) tvořit a realizovat epidemiologické studie infekčních a neinfekčních chorob, velkoplošné intervenční studie, monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu a pracovnímu prostředí, připravovat a realizovat programy podpory zdraví a preventivní zdravotnické programy zaměřené na jednotlivé typy onemocnění,

e) získávat podklady pro sledování zdravotního stavu populace a populačních skupin, stavu jejich tělesného a duševního vývoje ve vztahu k životnímu stylu, životnímu a pracovnímu prostředí a navrhovat a realizovat opatření k jeho zlepšení,

f) pracovat s informačními systémy v ochraně a podpoře veřejného zdraví, účastnit se jejich tvorby a hodnocení,

g) provádět činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru, zadávat a specifikovat, případně provádět měření a odběr vzorků a materiálů k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví v rámci svého zaměření za účelem určení míry expozice a rizika populace a populačních skupin,

h) provádět sběr dat, jejich analýzy, interpretaci výsledků chemických a biologických vyšetření a fyzikálních měření pro posouzení a řízení zdravotních rizik a připravovat podklady pro rozhodování orgánů ochrany veřejného zdraví, včetně návrhů vhodných opatření,

i) připravovat plán kontrol státního zdravotního dozoru,

j) vést praktickou výuku specializačního vzdělávání v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,

k) spolupracovat s orgány krizového řízení na řešení mimořádných událostí a krizových situací v rozsahu působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví,

l) provádět výzkum a jeho aplikaci do praxe v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,

m) připravovat koncepce a realizovat projekty v oborech ochrany a podpory veřejného zdraví,

n) provádět šetření v ohnisku nákazy, nařízená protiepidemická opatření, včetně zjišťování zdroje nákazy, přenosu nákazy a osob, které byly v kontaktu s infekční nemocí,

o) provádět šetření a opatření při výskytu nemocničních nákaz, zajišťovat podklady k vytvoření hygienického a protiepidemického režimu jednotlivých zdravotnických zařízení, provádět posouzení jejich provozních řádů a poskytování konzultací ostatním zdravotnickým pracovníkům,

p) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad vzdělávacími, výchovnými a ubytovacími zařízeními pro děti a mladistvé, nad zotavovacími akcemi, nad podmínkami odborného výcviku a učební praxe mladistvých; sledovat a hodnotit režim u dětí a mladistvých s ohledem na správný psychický a fyzický vývoj, ochranu a podporu zdraví a věkové zvláštnosti,

q) vykonávat činnosti související s výkonem státního zdravotního dozoru nad zařízeními stravovacích služeb pro děti a mladistvé, včetně sledování nutriční úrovně stravy a pitného režimu, vykonávat státní zdravotní dozor nad předměty běžného užívání,

r) hodnotit výsledky šetření, sledovat vliv kvality pitné vody a vod určených ke koupání na zdravotní stav populace a kontrolovat povinnosti osob zajišťujících veřejné zásobování pitnou vodou nebo provozujících koupaliště a sauny,

s) komplexně vyhodnocovat výsledky měření faktorů pracovního prostředí rozhodujících o kvalitě pracovních podmínek za účelem určení míry rizika nebo zátěže pracovníků, pokud jsou kritéria hodnocení stanovena závaznými předpisy, pro účely zařazení prací do příslušných kategorií.

Specialista v organizaci a řízení ve zdravotnictví po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti koncepčního charakteru související s řízením a organizací zdravotní péče. Přitom v rozsahu své specializované způsobilosti zejména může

a) navrhovat cíle, strategie a politiku organizace, vykonávat činnosti spojené s řízením a organizací zdravotnického zařízení,

b) řešit systémové otázky poskytování zdravotní péče, vykonávat činnosti spojené s tvorbou a realizací zdravotní politiky a návaznosti zdravotní a sociální péče,

c) navrhovat koncepci svého oboru a aplikovat ji v praxi,

d) analyzovat a interpretovat statistické údaje týkající se poskytování zdravotní péče a zdravotního stavu obyvatel a plánovat budoucí potřeby zdravotnických služeb,

e) zavádět systém hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotní péče a jejího kontinuálního zvyšování,

f) provádět činnosti v oblasti personalistiky a organizaci dalšího vzdělávání,

g) zajišťovat plnění právních předpisů a standardů týkajících se činnosti zdravotnických zařízení.

(1) Radiologický asistent se specializovanou způsobilostí uvedený v § 161 až 163 vykonává činnosti podle § 7 a dále může bez odborného dohledu, bez indikace, v souladu s postupy lékařského ozáření a v rozsahu své specializované způsobilosti

a) připravovat místní radiologické standardy,

b) vést celoživotní a specializační vzdělávání,

c) připravovat podklady ke specifikaci technických parametrů radiologických zařízení v rámci investičního plánování,

d) edukovat pacienty, případně jiné osoby, ve specifických postupech a připravovat pro ně informační materiály,

e) koordinovat práci členů týmu v oblasti své specializované způsobilosti a působit jako konzultant pro ostatní členy týmu a provádět odborný dohled nad radiologickými asistenty bez specializované způsobilosti,

f) provádět zajištění a hodnocení kvality poskytované zdravotní péče, prostředí a dokumentace, ověřovat získané informace a navrhovat způsoby zvýšení kvality zdravotní péče,

g) vyhodnocovat rizika pochybení v radiologických postupech, včetně radiologických událostí, a navrhovat preventivní a nápravná opatření,

h) provádět výzkum zaměřený zejména na identifikaci činností vyžadující změny v postupech, odhalení příčin nedostatků v poskytované péči a vytváření podmínek pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti a v rámci oboru,

i) provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření,

j) účastnit se interních a externích klinických auditů a

k) spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem a lékařem při navrhování nových technologií a postupů a jejich zavádění do praxe a vypracovávat podklady pro tvorbu národních radiologických standardů.

(2) Radiologický asistent se specializovanou způsobilostí uvedený v § 161 až 163 dále může na základě indikace lékaře, bez odborného dohledu a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět přípravu pacientů na specifické diagnostické a léčebné výkony, doprovázet je, sledovat je a asistovat během výkonů.

(1) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává činnosti podle § 160 a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření může

a) spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem při stanovování místních diagnostických referenčních úrovní v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech a na identifikaci příčin jejich překračování,

b) sledovat dodržování místních diagnostických referenčních úrovní a realizovat nápravná opatření při jejich překračování,

c) spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem při optimalizaci lékařského ozáření v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech a při úpravách vyšetřovacích protokolů,

d) schvalovat provedení lékařského ozáření ve skiagrafii a mamografii, pokud je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření, a

e) provádět hodnocení kvality lékařského ozáření, pokud je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření.

(2) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může aplikovat intravenózní diagnostika s výjimkou radiofarmak.

(3) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro skiagrafii dále může bez odborného dohledu, bez indikace a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět praktickou část lékařského ozáření při

a) skiagrafických nestandardizovaných výkonech a

b) standardizovaných skiagrafických výkonech za ztížených podmínek.

(4) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování v mamografii může provádět v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a pod odborným dohledem lékaře, který je aplikující odborník s klinickou odpovědností za klinické hodnocení lékařského ozáření, prvotní klinické zhodnocení zhotovené obrazové dokumentace v mamografii.

(5) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování nukleární magnetickou rezonancí může na základě indikace lékaře bez odborného dohledu provádět

a) specializované výkony využívající magnetickou rezonanci včetně jejich postprocessingového zpracování,

b) nestandardizované výkony využívající magnetickou rezonanci a

c) standardizované výkony využívající magnetickou rezonanci za ztížených podmínek.

(6) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování výpočetní tomografií, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu, v souladu s postupy lékařského ozáření a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření, provádět praktickou část lékařského ozáření při výkonech ve výpočetní tomografii včetně jejich postprocessingového zpracování.

(7) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování v intervenční radiologii a kardiologii může v souladu s postupy lékařského ozáření a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření,

a) bez odborného dohledu provádět postprocessingové zpracování zhotovené obrazové dokumentace,

b) bez odborného dohledu dokumentovat automatická morfologická zhodnocení a

c) spolupracovat s lékařem při optimalizaci konkrétního lékařského ozáření během intervenčního výkonu.

Odborný radiologický asistent pro radioterapii vykonává činnosti podle § 160 a dále v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, může

a) pod odborným dohledem klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii provádět plánování léčby,

b) bez odborného dohledu provádět praktickou část lékařského ozáření v HDR brachyterapii,

c) bez odborného dohledu provádět praktickou část lékařského ozáření při speciálních ozařovacích technikách v teleterapii,

d) bez odborného dohledu provádět radiologické zobrazovací postupy pro plánování a ověřování léčby, základní analýzu obrazových dat a jejich následné zpracování a

e) bez odborného dohledu provádět přímou dozimetrii na pacientovi.

Odborný radiologický asistent pro nukleární medicínu vykonává činnosti podle § 160 a dále v souladu s postupy lékařského ozáření může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. provádět měření dávkového příkonu u pacientů v rámci radionuklidové terapie,

2. přijímat, kontrolovat dodávky, připravovat k aplikaci a likvidovat radiofarmaka a provádět dekontaminaci použitých prostředků a pracovního prostředí a rozdělovat připravená radiofarmaka podle požadované aktivity k aplikaci,

3. provádět základní analýzu obrazových i kvantitativních dat a jejich následné zpracování,

4. provádět provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů;

b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem,

1. provádět praktickou část lékařského ozáření při hybridních diagnostických výkonech postupy v nukleární medicíně,

2. aplikovat radiofarmaka a kontrastní látky.

(1) Klinický adiktolog vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 22 odst. 1 a 2 a dále v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí může

a) provádět odběr kapilární krve,

b) provádět diferenciální diagnostiku pro účely poskytování dalších zdravotních služeb,

c) provádět adiktologickou terapii individuální, skupinovou a rodinnou,

d) hodnotit kvalitu a efektivitu poskytované adiktologické péče,

e) podílet se na vývoji a testování nových diagnostických metod a postupů a provádět zácvik adiktologů v těchto metodách a postupech,

f) podílet se na vývoji a testování nových adiktologických intervencí a postupů a školit v zacházení s těmito metodami,

g) v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při krizové intervenci,

h) školit zdravotnické pracovníky v oblasti adiktologie, zejména v časné diagnostice a krátké intervenci, prevenci, předávání do péče, sdílení péče,

i) provádět konziliární, revizní a posudkovou činnost v oboru adiktologie,

j) provádět a organizovat klinicko-výzkumnou činnost v rámci oboru adiktologie, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledku výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti v rámci oboru.

(2) Klinický adiktolog na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci může vést léčebný režim oddělení léčby závislostí.

(3) Klinický adiktolog na základě indikace lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci nebo psychologa ve zdravotnictví se specializovanou způsobilostí v oboru psychoterapie může

a) vést psychoterapeutický režim oddělení léčby závislostí,

b) poskytovat adiktologickou psychoterapii.

(4) Klinický adiktolog na základě indikace lékaře může podávat léčivé přípravky10).

Dětská sestra uvedená v § 163c až 163h po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 4b a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje a organizuje ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče v oboru specializace. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. edukovat děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály,

2. sledovat a vyhodnocovat stav dětí z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílet se na jejich řešení,

3. koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti své specializace,

4. hodnotit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče,

5. provádět ošetřovatelský výzkum, zejména identifikovat oblasti výzkumné činnosti, realizovat výzkumnou činnost a vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

6. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

7. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,

8. provádět a dokumentovat fyzikální vyšetření dětí,

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. provádět přípravu dětí na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovázet je a asistovat během výkonů, sledovat je a ošetřovat po výkonu,

2. edukovat děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve specializovaných diagnostických a léčebných postupech.

Dětská sestra pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii vykonává činnosti podle § 163b při poskytování ošetřovatelské péče dítěti, u kterého dochází k selhávání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí. Přitom může

a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména

1. sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu dítěte, hodnotit fyziologické funkce, analyzovat křivku elektrokardiogramu, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu, hodnotit závažnost stavu,

2. zahajovat a provádět neodkladnou resuscitaci dětí se zajištěním dýchacích cest a s použitím dostupného technického vybavení,

3. pečovat o dýchací cesty dětí i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích,

4. pečovat o dítě na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,

5. zajišťovat stálou připravenost klinického a anesteziologického pracoviště, včetně funkčnosti speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat technické komplikace a řešit je,

6. hodnotit a ošetřovat arteriální vstupy u dětí a novorozenců včetně nedonošených a zajišťovat jejich průchodnost,

7. provádět první ošetření rizikového novorozence po porodu, včetně případného zahájení resuscitace;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména

1. provádět měření a analýzu vitálních funkcí dětí specializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod,

2. zajišťovat dýchací cesty dítěte všech věkových kategorií včetně nedonošených novorozenců dostupnými pomůckami,

3. provádět tracheobronchiální laváže u dětí a novorozenců včetně nedonošených se zajištěnými dýchacími cestami,

4. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace,

5. zavádět gastrickou sondu dětem v bezvědomí, ověřovat její polohu a aplikovat enterální výživu,

6. provádět výplach žaludku dětem se zajištěnými dýchacími cestami,

7. provádět katetrizaci močového měchýře nedonošených novorozenců ženského pohlaví,

8. vykonávat činnosti u dětí s akutním a chronickým selháním ledvin, které vyžadují léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve,

9. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením všech způsobů celkové a místní anestézie u dětí,

10. provádět punkci artérií k jednorázovému odběru krve a kanylaci k invazivní monitoraci krevního tlaku s výjimkou artérie femoralis u dětí,

11. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti;

c) pod odborným dohledem lékaře

1. aplikovat transfuzní přípravky a krevní deriváty,

2. provádět extubaci tracheální rourky,

3. provádět externí kardiostimulaci,

4. provádět výměnu tracheostomické kanyly dětem všech věkových kategorií, včetně nedonošených novorozenců na umělé plicní ventilaci.