Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků

Zdravotnický záchranář po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 17.

Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu vykonává činnosti podle § 17 a § 54 písm. a) a dále poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči a neodkladnou diagnosticko-léčebnou péči při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře

1. zajišťovat dýchací cesty dostupnými pomůckami u pacienta staršího 10 let při prováděné kardiopulmonální resuscitaci,

2. zahájit a provádět kardiopulmonální resuscitaci pomocí použití přístrojů k automatické srdeční masáži, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu, a podání léčiv pro resuscitaci bezprostředně nezbytných,

3. odebírat biologický materiál na vyšetření,

4. zajišťovat stálou připravenost pracoviště, včetně funkčnosti speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat technické komplikace a řešit je,

5. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět v místě mimořádné události38) záchranné a likvidační práce,

6. být vedoucím zdravotnické složky za podmínek stanovených podle § 1 písm. d) vyhlášky č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě,

7. zahájit a provádět poresuscitační péči v přednemocniční neodkladné péči, včetně analgosedace;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. provádět měření a analýzu fyziologických funkcí pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod,

2. provádět externí kardiostimulaci,

3. pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,

4. zavádět gastrickou sondu a provádět výplach žaludku u pacienta při vědomí,

5. zavádět gastrickou sondu a provádět výplach žaludku u pacienta staršího 10 let v bezvědomí se zajištěnými dýchacími cestami,

6. provádět extubaci tracheální kanyly,

7. provádí další život zachraňující úkony;

c) pod odborným dohledem lékaře aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady.

Perfuziolog vykonává činnosti podle § 67 písm. a) až j) v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.

Nutriční terapeut uvedený v § 110 až 114 po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 14, poskytuje a organizuje specifickou ošetřovatelskou péči zaměřenou na uspokojování nutričních potřeb pacientů, a to její plánování, provádění a hodnocení v oboru specializace (dále jen „specializovaná nutriční péče“). Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) připravovat informační materiály pro pacienty,

b) edukovat pacienty, případně jimi určené osoby ve speciálních dietách,

c) sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,

d) instruovat zdravotnické pracovníky v oblasti své specializace,

e) hodnotit kvalitu poskytované péče,

f) provádět výzkum, zejména

1. identifikovat činnosti péče vyžadující změnu v postupu,

2. provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči,

3. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

4. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

g) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.

Nutriční terapeut pro výživu dětí vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti preventivní a léčebné výživy dětí. Dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může

a) sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a léčebnou výživu dětí podle potřeb všech věkových kategorií pro zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb,

b) předávat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách správné a léčebné výživy,

c) komplexně vyhodnocovat nutriční stav dítěte za pomoci laboratorních vyšetření, včetně specializovaných postupů a indirektní kalorimetrie,

d) doporučovat výživové doplňky podle individuálního stavu dítěte a jeho onemocnění,

e) sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři případné změny,

f) navrhovat léčebnou výživu pro děti.

Nutriční terapeut pro komunitní péči vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti primární péče a ochrany veřejného zdraví. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. vést poradny pro zdravou výživu, sestavovat výživové programy pro vybrané skupiny obyvatel,

2. vést kurzy dietního a správného stravování,

3. sledovat riziko a stav výživy jedinců i skupin a navrhovat příslušná opatření,

4. vyhodnocovat stav výživy pacientů na základě provedených vyšetření nutných ke zjištění stavu výživy,

5. vykonávat činnosti podle § 99 písm a) až d);

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře navrhovat vhodný výživový režim a výživové doplňky u pacientů v domácí péči, včetně pacientů se závažnými poruchami výživy a látkové přeměny a dalšími závažnými stavy.

Nutriční terapeut pro výživu v těžkých stavech vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči pacientům se závažnými poruchami výživy a metabolismu a pacientům se závažným celkovým onemocněním, které má nebo může mít za následek poruchy výživy. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. analyzovat a vyhodnocovat celkový energetický příjem pacientů a jeho biologickou hodnotu,

2. komplexně vyhodnocovat stav výživy pacientů na základě provedených vyšetření nutných ke zjištění stavu výživy, včetně specializovaných postupů a kalorimetrie,

3. doporučovat vhodné výživové doplňky;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. navrhovat skladbu výživy a zavádět výživová opatření,

2. na základě zjištěných údajů vzhledem ke stavu pacientů a jejich nutričnímu příjmu navrhovat doplnění, případně rozšíření, celkového příjmu preparáty enterální a parenterální výživy,

3. sestavovat realimentační postupy u pacientů léčených parenterální a enterální výživou,

4. sestavovat postup výživy při přechodu z parenterální nebo enterální výživy na perorální způsob výživy,

5. sestavovat enterální výživový režim a kombinovaný režim.

Nutriční terapeut pro výživu dospělých vykonává činnosti podle § 110 a poskytuje specializovanou nutriční péči v oblasti prevence a léčebné výživy dospělých, zejména pečuje o pacienta se závažnými poruchami výživy a metabolismu a pacienta se závažným celkovým onemocněním, které má nebo může mít za následek poruchy výživy. Dále bez odborného dohledu a bez indikace lékaře může

a) sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a léčebnou výživu dospělých podle potřeb všech věkových kategorií pro zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb,

b) předávat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách správné a léčebné výživy,

c) komplexně vyhodnocovat nutriční stav i za pomoci laboratorních vyšetření, včetně specializovaných postupů a indirektní kalorimetrie,

d) posuzovat nutriční složení potravin určených pro jednotlivé skupiny obyvatelstva,

e) doporučovat výživové doplňky a speciální formy výživy podle individuálního nutričního stavu dospělého a specifik dané věkové kategorie a onemocnění,

f) sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři případné změny,

g) navrhovat léčebnou výživu pro dospělé.

Klinický nutriční terapeut v oblasti preventivní a léčebné výživy vykonává činnosti podle § 110, 111 a 114.

(1) Biomedicínský technik uvedený v § 116 a 121a po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 19 a ve spolupráci s klinickým inženýrem organizuje činnost zdravotnických i jiných odborných pracovníků v oboru své specializace při poskytování diagnostické a léčebné péče při použití zdravotnických přístrojů. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) instruovat zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky v oblasti své specializace,

b) hodnotit kvalitu poskytované péče, a to prováděných činností, prostředí i dokumentace,

c) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět výzkum, zejména identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

d) zavádět nové metody do běžného provozu,

e) spolupracovat na technických otázkách při získávání (akvizici) klinických informačních systémů,

f) v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat tvorbu preventivních opatření vycházejících z vyhodnocování případů selhání zdravotnických přístrojů,

g) připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

h) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace.

(2) V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský technik se specializovanou způsobilostí vykonává činnost podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.

Klinický technik vykonává činnosti podle § 115. Dále bez odborného dohledu a bez indikace může

a) modifikovat nebo tvořit diagnostický software (interpretace například elektroencefalogramu, elektrokardiogramu, fetálního elektrokardiogramu, konzultační a expertní diagnostické systémy),

b) vytvářet potřebné moduly klinických informačních systémů,

c) modifikovat diagnostické zobrazovací zdravotnické přístroje,

d) zajišťovat technickou asistenci při elektrofyziologických vyšetřeních, impulzoterapii srdce a při vyšetřeních zobrazovacími metodami,

e) kalibrovat kritické bloky zdravotnických přístrojů monitorujících základní životní funkce, laboratorních zdravotnických přístrojů, terapeutických zdravotnických přístrojů.

Klinický technik pro perfuziologii vykonává činnosti podle § 115 a dále činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu; přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může vykonávat činnosti podle § 67 písm. a) až j).

Perfuziolog vykonává v souvislosti s řízením mimotělního oběhu činnosti podle § 121.

(1) Klinický psycholog vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 23 odst. 1. Dále může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii pod odborným dohledem psychoterapeuta.

(2) Klinický psycholog může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii podle § 123a bez odborného dohledu psychoterapeuta, pokud absolvoval funkční specializaci v systematické psychologii do 31. prosince 2009 nebo získal certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018.

(1) Dětský klinický psycholog vykonává bez odborného dohledu činnosti podle § 23 odst. 1 včetně specializovaných postupů v péči o děti a organizuje psychologickou péči o děti. Dále může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii pod odborným dohledem psychoterapeuta.

(2) Dětský klinický psycholog může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii podle § 123a bez odborného dohledu psychoterapeuta, pokud absolvoval funkční specializaci v systematické psychologii do 31. prosince 2009 nebo získal certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018.

Psychoterapeut vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 23 a dále systematickou individuální, skupinovou, komunitní, emergentní a rodinnou psychoterapii.

Klinický logoped vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může

a) provádět logopedickou diagnostiku a diferenciální diagnostiku pro další léčebnou péči a výsledky postupuje dalším odborníkům,

b) provádět léčbu a rehabilitaci všech poruch a vad řeči a sluchu, hlasu a polykání dětí i dospělých,

c) provádět logopedickou prevenci, výchovu a poradenství s cílem dosažení kvalitního vývoje komunikačních dovedností,

d) školit zdravotnické pracovníky v oblasti komunikačních možností při poškození centrálního nervového systému,

e) odborně vést logopedy (§ 46),

f) provádět poradenskou činnost v oblasti péče o zdravý vývoj řeči,

g) provádět konziliární a posudkovou činnost.

Klinický zrakový terapeut vykonává bez odborného dohledu činnosti podle § 24.

Odborný fyzioterapeut po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 25, poskytuje a organizuje specializovanou fyzioterapeutickou péči za použití postupů, metodik a konceptů, na které byl v rámci specializačního vzdělávání zaměřen. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. edukovat pacienty, případně osoby jimi určené, ve specializovaných fyzioterapeutických postupech,

2. sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod,

3. instruovat fyzioterapeuty a další zdravotnické pracovníky v náročných a specializovaných fyzioterapeutických postupech,

4. hodnotit kvalitu poskytované péče,

5. identifikovat činnosti fyzioterapeutické péče vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum zaměřený na odhalení příčin nedostatků v rehabilitační péči, vyhodnocovat účinnost používaných specializovaných postupů,

6. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

7. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

8. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace;

b) bez odborného dohledu na základě diagnózy lékaře provádět specializované fyzioterapeutické postupy v rámci léčebné rehabilitace.

Odborný fyzioterapeut pro neurologii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o neurologicky nemocné, včetně specializovaných kineziologických diagnostických postupů; přitom zejména bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření může provádět patofyziologický rozbor, např. u systému pyramidového, extrapyramidového, mozečkového a senzitivního.

Odborný fyzioterapeut pro vnitřní lékařství vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování fyzioterapeutické péče o pacienty v interních oborech. Přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může

a) hodnotit funkční stav u nemocných s interním onemocněním, včetně vitálních funkcí, vyhodnocovat závažnost potíží, které mohou ovlivnit volbu další pohybové léčby, volit vhodné fyzioterapeutické postupy, přístrojová vyšetření k hodnocení funkčních ukazatelů pohybového systému a k hodnocení odezvy organismu na ně,

b) provádět specializované diagnostické, kineziologické postupy včetně diagnostiky svalových dysbalancí.

Odborný fyzioterapeut pro chirurgické obory a traumatologii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o pacienty v chirurgických oborech; přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může

a) na základě specializovaných kineziologických diagnostických postupů, včetně diagnostiky svalových dysbalancí, vyšetření zkrácených a oslabených svalů a funkčních poruch pohybového systému volit a určovat vhodné metodické postupy,

b) provádět interpretaci a korekci svalových dysbalancí, poruch pohybových stereotypů a postury, lokomoce a hybnosti na základě specializovaných fyzioterapeutických vyšetřovacích postupů,

c) hodnotit odezvu organismu na pohybovou léčbu.

Odborný fyzioterapeut pro neonatologii a pediatrii vykonává činnosti v příslušném zaměření podle § 126 při poskytování rehabilitační péče o děti, zejména novorozence a kojence. Přitom bez odborného dohledu v souladu s diagnózou a cílem stanoveným lékařem a na základě vlastních vyšetření zejména může

a) hodnotit výbavnost základních novorozeneckých reflexů,

b) na základě znalostí pohybového vývoje v rané ontogenezi hodnotit a diagnostikovat poruchy hybnosti v novorozeneckém období,

c) aplikovat techniky reflexní lokomoce a další fyzioterapeutické techniky určené pro dětský věk,

d) v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti při prevenci a léčbě svalových dysbalancí, organizovat preventivní fyzioterapeutickou péči u vertebrogenních poruch dětí, rozvíjet psychické schopnosti dítěte souběžně s úpravou motorických deficitů,

e) aplikovat techniky respirační fyzioterapie,

f) hodnotit reakci vnitřních systémů organismu na pohybovou léčbu.

(1) Klinický radiologický fyzik provádí bez odborného dohledu činnosti podle § 26. Dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření

a) provádět činnosti spojené s vývojem a ověřováním nezavedené metody související s lékařským ozářením, se zaměřením na její odůvodnění a optimalizaci,

b) provádět činnosti spojené se zaváděním nového radiologického zařízení do klinické praxe,

c) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupech lékařského ozáření a vypracovávat podklady pro tvorbu národních radiologických standardů,

d) provádět a organizovat výzkumnou činnost,

e) zajišťovat ověřování stanovených měřidel v oblasti veličin atomové a jaderné fyziky, zajišťovat kalibraci dalších měřidel používaných v oblasti radiologické fyziky,

f) spolupracovat s osobou, která provedla zkoušku dlouhodobé stability, na určení závažnosti závady odhalené touto zkouškou a stanovení termínu k jejímu odstranění,

g) stanovovat kritéria pro přijatelnost radiologických zařízení a dozimetrického vybavení a určovat, kdy je zapotřebí odpovídající nápravné opatření, včetně jeho vyřazení z provozu, při zjištění nedostatků nebo závad při jeho fungování,

h) poskytovat odborné poradenství v otázkách radiologické fyziky a v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření a konzultace o optimalizaci lékařského ozáření, a to ostatním zdravotnickým pracovníkům a dohlížející osobě podle atomového zákona,

i) vést specializační vzdělávání,

j) řídit zkoušky provozní stálosti a provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů, stanovovat jejich rozsah, frekvenci a způsob provádění a řídit provádění nápravných opatření v případě jejich nevyhovujících výsledků,

k) seznamovat se s protokoly přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability a interpretovat jejich výsledky,

l) spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při vyšetřování, analýze a hodnocení radiologické události a rozhodování o přijatých opatřeních za účelem minimalizace jejich rozsahu a pravděpodobnosti jejich vzniku,

m) spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při tvorbě místních radiologických standardů,

n) účastnit se interních a externích klinických auditů a

o) připravovat specifikaci technických parametrů radiologických zařízení v rámci investičního plánování.

(2) Klinický radiologický fyzik, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření provádět fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, zejména

a) řídit stanovování dávek obdržených pacienty a hodnocení ozáření pacientů,

b) řídit optimalizaci zobrazovacího procesu,

c) provádět měření nezbytná pro ověření radiační zátěže pacienta při použití složitých nebo nestandardních radiologických postupů a

d) zajišťovat a vést fyzikálně-technické činnosti spojené s přejímáním, kontrolou, manipulací a uložením radiologických zařízení.

(3) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radiodiagnostiku vykonává v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 a dále

a) řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a

b) provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní.

(4) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v radioterapii a dále

a) provádí plánování v radioterapii,

b) je přítomen přejímací zkoušce a zkoušce dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii a může dávat náměty k obsahu této zkoušky,

c) spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro radioterapii při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události.

(5) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v nukleární medicíně a dále

a) v případě léčby radiofarmaky sleduje absorbovanou dávku, provádí výpočty a odhady pro její stanovení včetně posouzení radiačního rizika a poskytuje tyto údaje lékařům,

b) v případě léčby radiofarmaky spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro nukleární medicínu při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události,

c) v případě léčby radiofarmaky provádí dohled nad uvolňováním radioaktivních látek z pracoviště,

d) řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a

e) provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní.

Bioanalytik uvedený v § 133 až 139 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 27 v oboru své specializace a organizuje a dohlíží na činnost ostatních zdravotnických i jiných odborných pracovníků v oboru své specializace. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. vytvářet systém identifikace vzorků zaslaných k vyšetření, jejich uchovávání, dokumentace a archivace výsledků vyšetření,

2. kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění laboratorních vyšetření, vyhodnocovat případy selhání zdravotnické techniky a zajišťovat jejich prevenci,

3. zajišťovat programy interní a mezilaboratorní kontroly jakosti, interpretovat a aplikovat jejich výsledky do laboratorní praxe,

4. v rozsahu své specializované způsobilosti zajišťovat tvorbu a udržování řízené dokumentace v laboratoři,

5. řídit zavádění a dodržování obecných pravidel bezpečnosti práce v laboratoři a dodržování provozního řádu laboratoře,

6. identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět výzkum,

7. vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru,

8. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti,

9. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,

10. zajišťovat správné uchovávání, případně konzervaci vzorků určených k vyšetření,

11. kontrolovat přístrojovou techniku stanovenou k provádění laboratorních vyšetření, vyjma úkonů vyhrazených osobám se zvláštní odbornou způsobilostí vymezenou jinými právními předpisy, a zajišťovat jejich dokumentaci,

12. pořizovat a dokumentovat data o referenčních materiálech, kalibračních funkcích, kontrolních analýzách a diagnostických reagenciích,

13. důsledně aplikovat pravidla metrologie a chemometrie,

14. doporučovat vhodné postupy odběru, transportu a uchovávání biologického materiálu pro ostatní zdravotnické pracovníky,

15. uvádět nové laboratorní metody a diagnostické postupy a provádět jejich validaci,

16. provádět konzultační a konsiliární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. volit vhodné laboratorní metody, včetně případného rozšíření indikace lékaře a interpretaci výsledků laboratorních vyšetření a dat v diagnostické, monitorovací, léčebné a preventivní činnosti,

2. provádět specializované laboratorní diagnostické postupy včetně imunoanalytických postupů s využitím radioisotopů, molekulárně biologických technik a postupů, toxikologických vyšetření a stanovení koncentrace léků, alkoholu a návykových látek.

Bioanalytik pro klinickou hematologii a transfuzní službu vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru hematologie a transfuzní služba a v oblasti morfologických, koagulačních, cytologických, cytochemických, imunofenotypizačních a molekulárně biologických metod, zejména pro potřeby onkohematologických pacientů, případně další činnosti zahrnující imunohematologická vyšetření a další činnosti spojené s výrobou transfuzních přípravků13). Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) kontrolovat jakost vyráběných transfuzních přípravků,

b) organizovat validační studie při zavádění transfuzních přípravků do výroby,

c) vytvářet systém kontroly skladování transfuzních přípravků.

Bioanalytik pro klinickou biochemii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru klinická biochemie a dále rutinní a specializované laboratorní diagnostické postupy s využitím imunoanalytických metodik.

Bioanalytik pro alergologii a klinickou imunologii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru alergologie a klinické imunologie, zahrnující přípravu humánních autogenních vakcín a kombinovaných autogenních vakcín. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast autogenních vakcín a řešit problémy při jejich přípravě,

b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře

1. provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry biologického materiálu pro imunologická vyšetření,

2. zajišťovat, že postup přípravy a kontroly perorálních, injekčních a nazálních autogenních vakcín zaručuje jakost, účinnost a bezpečnost těchto přípravků,

3. provádět rutinní mikrobiologické kultivační vyšetření za účelem identifikace bakteriálních kmenů,

4. připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny.

Bioanalytik pro nukleární medicínu vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru nukleární medicína. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. provádět rutinní i specializované laboratorní diagnostické postupy s využitím radioizotopových metodik, i jiných imunoanalytických metodik využívajících alternativních principů identifikace a detekce,

2. provádět odběr žilní nebo kapilární krve a neinvazivní odběry biologického materiálu;

b) provádět činnosti podle pokynů radiologického fyzika při fyzikálně-technické části lékařského ozáření.

Bioanalytik pro ochranu a podporu veřejného zdraví vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru ochrany a podpory veřejného zdraví a v souvisejících oborech epidemiologie, mikrobiologie a pracovního lékařství. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) provádět a vyhodnocovat měření jednotlivých faktorů životního a pracovního prostředí,

b) provádět odborné studie a analýzy, hodnocení zdravotních rizik,

c) organizovat a zajišťovat vyšetření HIV.

Bioanalytik pro soudní toxikologii vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru toxikologie, zahrnující kvalitativní a kvantitativní analýzu biologického materiálu živých i zemřelých a předmětů laboratorního zkoumání se zaměřením na toxikologicky významné látky; tuto činnost vykonává také v návaznosti na potřeby soudnělékařské praxe a požadavky orgánů činných v trestním řízení. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) provádět vyšetření při podezření na intoxikaci toxikologicky významnými látkami či ovlivnění těmito látkami v rámci klinické a soudnělékařské diferenciální diagnostiky a v souvislosti s dopady v oblasti trestního a občanského práva nebo pojišťovnictví,

b) provádět toxikologická posuzování i na základě spisové dokumentace, zejména pro orgány činné v trestním řízení.

Bioanalytik pro mikrobiologii a přípravu humánních autogenních vakcín vykonává činnosti uvedené v § 132 v oborech bakteriologie, virologie, parazitologie a mykologie, zahrnující přípravu humánních autogenních vakcín a kombinovaných autogenních vakcín a vyšetřování prionů. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. poskytovat podklady pro epidemiologické účely,

2. sledovat nově prokazované etiologické vztahy a charakteristiky nově popsaných infekčních agens;

b) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře

1. stanovit stupeň citlivosti a rezistence infekčních agens na antimikrobiální léčiva, sledovat účinnost příslušných dezinfekčních činidel a sterilizačních postupů,

2. připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny,

3. připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast autogenních vakcín a řešit technologické problémy jejich přípravy.

Bioanalytik pro klinickou genetiku vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru klinická genetika; přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může

a) provádět prenatální a postnatální chromozomální vyšetření,

b) provádět molekulárně-cytogenetické analýzy.

Klinický antropolog vykonává činnosti uvedené v § 27 a § 132 písm. a) bodech 1 až 8 v oboru klinická antropologie a dále organizuje a dohlíží na činnost zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v oboru své specializace. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a na základě indikace lékaře provádět

1. antropometrické vyšetření pacientů, včetně zhodnocení stupně sexuální maturace,

2. zhodnocení rentgenových snímků pro stanovení stupně skeletální zralosti a stavu obliterace lebečních švů, měření rozměrů končetinových kostí,

3. zhodnocení výsledků měření porovnáním s referenčními standardy,

4. auxologickou analýzu dat (například predikce finální tělesné výšky, predikce růstu jednotlivých tělesných kompartmentů, predikce zkratu při nestejné délce končetin, stanovení tělesného složení),

5. odbornou konziliární a posudkovou činnost;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře v rozsahu své specializované způsobilosti interpretovat výsledky vyšetření v diagnostické, léčebné a preventivní péči a rozhodovat o volbě a využití biomedicínských metod.

Klinický embryolog vykonává činnosti uvedené v § 132 a 85 v oboru klinické embryologie. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace provádět

1. vyšetření spermiogramu,

2. funkční spermiologické testy,

3. zajišťovat nastavení jakosti procesů v laboratoři a její kontrolu;

b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře

1. v rozsahu své specializované způsobilosti interpretovat výsledky vyšetření v diagnostické a léčebné péči,

2. využívat vhodné metody asistované reprodukce,

3. provádět úkony asistované reprodukce při práci s ovocyty, spermiemi a embryi,

4. provádět kryokonzervaci ovocytů, spermií a embryí,

5. provádět mikromanipulace se zárodečnými buňkami a embryi,

6. provádět mimotělní oplození,

7. provádět zhodnocení spermií a jejich přípravu k použití v metodách asistované reprodukce.

Specialista pro přípravu radiofarmak vykonává činnosti uvedené v § 132 v oboru přípravy radiofarmak, a dále může provádět činnosti podle pokynů klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu na pracovišti nukleární medicíny v rámci fyzikálně-technické části lékařského ozáření a dále může v souladu s postupy lékařského ozáření v rámci praktické části lékařského ozáření provádět činnosti spojené s přípravou radiofarmak. Přitom zejména může

a) bez odborného dohledu a bez indikace

1. zajišťovat, že přípravu, výdej a další zacházení s radiofarmaky zajišťují pouze osoby s příslušnou způsobilostí,

2. zajišťovat požadovanou způsobilost prostor, zařízení a přístrojů k činnostem souvisejícím s přípravou radiofarmak, zejména kontroluje, že injekční radiofarmaka se připravují v prostorách požadované třídy čistoty vzduchu,

3. připravovat technologické postupy a standardní operační postupy pro oblast radiofarmak,

4. zajišťovat vedení dokumentace související s příjmem, přípravou, kontrolou a výdejem radiofarmak,

5. v rozsahu své specializované způsobilosti provádět činnosti spojené s přípravou a kontrolou radiofarmak, včetně řešení technologických problémů;

b) pod odborným dohledem radiologického fyzika v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti související se zabezpečením radiační ochrany podle § 26 odst. 1.

(1) Biomedicínský inženýr uvedený v § 150 a 151 po získání specializované způsobilosti bez odborného dohledu vykonává činnosti podle § 28 v oboru své specializace. Přitom vykonává činnosti podle § 115 a dále zejména může

a) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupu, provádět analýzou zaměřenou na odhalení příčin nedostatků v oboru specializace, provádět výzkum, vývoj a zhotovení zdravotnických prostředků nebo jejich doplňků,

b) vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, provádět činnosti spojené s klinickým hodnocením zdravotnických prostředků podle jiného právního předpisu13),

c) vést specializační vzdělávání v oboru své specializace,

d) vypracovávat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti.

(2) V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský inženýr se specializovanou způsobilostí vykonává činnosti podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.

Klinický inženýr pro perfuziologii vykonává činnosti podle § 144 a dále činnosti spojené s řízením mimotělního oběhu; přitom bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může vykonávat činnosti podle § 67 písm. a) až j).

Perfuziolog vykonává v souvislosti s řízením mimotělního oběhu činnosti podle § 150.

Klinický inženýr vykonává činnosti uvedené v § 144 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádí činnosti při poskytování zdravotní péče v rámci své specializace.