Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
55/2017

Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

55/2017 Sb. · 18 paragrafů

Úplné znění

18
↑ Předchozí paragrafy

§ 5 Zjišťování movitých věcí

(1) Soud je oprávněn ke zjištění movitých věcí pro účely výkonu rozhodnutí o zajištění nařídit osobní prohlídku obviněného a prohlídku bytu nebo jiných prostor sloužících k bydlení nebo prostor k nim náležejících (dále jen „obydlí“) a jiných prostor a pozemků, kde lze předpokládat, že má obviněný svůj majetek; tyto prohlídky vykoná orgán, který je nařídil, nebo policejní orgán.

(2) K prohlídce může orgán, který prohlídku provádí, přibrat též osoby, jejichž účast při prohlídce je potřebná zejména pro účely náležité identifikace, ocenění a zabezpečení zjištěných movitých věcí.

(3) Ten, kdo provádí prohlídku, sepíše movité věci, jichž se zajištění týká, a nejsou-li movité věci zjištěné při prohlídce uvedeny v rozhodnutí o zajištění majetku, sepíše ty z nich, které nejsou podle tohoto zákona ze zajištění vyloučeny. Sepsané movité věci je třeba náležitě vymezit tak, aby nebyly zaměnitelné s jinými.

(4) Pokud není v odstavcích 1 až 3 uvedeno jinak, použijí se na nařízení a výkon prohlídek přiměřeně ustanovení trestního řádu o osobní prohlídce, domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor a pozemků.

(5) Pokud má obviněný právo na vydání nebo dodání movitých věcí, odevzdají se tyto věci soudu nebo na jeho pokyn tomu, kdo je pověřen správou zajištěného majetku.

(6) Každý, kdo má u sebe movité věci z majetku obviněného, je poté, co se o rozhodnutí o zajištění majetku dověděl, povinen bezodkladně o tom uvědomit soud nebo toho, kdo byl pověřen správou zajištěného majetku.

§ 6 Nakládání se zjištěnými movitými věcmi

(1) Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, věci sepsané podle § 5 se tomu, kdo je má u sebe, odejmou, pokud je na výzvu nevydá; přitom se postupuje obdobně podle § 78 a 79 trestního řádu. Orgán provádějící prohlídku může při posouzení všech rozhodných okolností ponechat movitou věc na místě, kde se nachází, pokud

a) by odnětí takové věci vedlo k jejímu znehodnocení nebo k znehodnocení věci, s níž je funkčně spojena,

b) by odnětí takové věci bylo spojeno s nepřiměřenými technickými obtížemi,

c) jde o věc vyžadující zvláštní péči nebo je péče o ni spojena s nepřiměřenými náklady, nebo

d) jde o věc nepatrné hodnoty.

(2) Pokud je movitá věc ponechána na místě, kde se nachází, tato skutečnost se spolu s důvodem takového postupu uvede do soupisu a věc se náležitě vymezí tak, aby nebyla zaměnitelná s jinými. Orgán provádějící prohlídku zároveň vydá příkaz k zdržení se nakládání s věcí, v němž věc náležitě a nezaměnitelně vymezí, a zakáže, aby s ní bylo jakkoli právně jednáno nebo fakticky nakládáno způsobem, který by vedl k zmaření účelu jejího zajištění, zejména aby byla převedena na jiného, zatížena, poškozena nebo zničena. Zákaz působí vůči všem a je účinný okamžikem vyvěšení příkazu na místě, kde se věc nachází; v tomto smyslu musí příkaz obsahovat poučení, včetně upozornění na následky spojené s porušením zákazu. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazem uvedeným v příkazu je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Movitá věc ponechaná na místě se označí tak, aby bylo zřejmé, že se na ni vztahuje příkaz k zdržení se nakládání s věcí.

(3) Ponechání movité věci na místě, kde se nachází, nebrání tomu, aby orgán činný v trestním řízení příslušný k rozhodování o takové věci podle trestního řádu následně kdykoli vyzval k vydání takové věci nebo vydal příkaz k jejímu odnětí, má-li za to, že je to potřebné z hlediska účelu zajištění.

(4) Orgán činný v trestním řízení příslušný k rozhodování o věci vydané nebo odňaté podle trestního řádu může kdykoli rozhodnout, že ji ponechá z důvodů uvedených v odstavci 1 u osoby, jíž byla zajištěna; při tom postupuje přiměřeně podle odstavce 2. Proti takovému rozhodnutí není stížnost přípustná.

(5) Odstavce 1 až 3 se přiměřeně použijí i na zjištěné stroje nebo jiná upevněná zařízení, která jsou součástí nemovité věci a jsou oddělitelná.“.

11. V nadpisu § 7 se slova „zaknihovaných cenných papírů,“ zrušují a slova „a jiných“ se nahrazují slovy „v hotovosti a“.

12. V § 7 odst. 1 větě první se za slova „Zaknihované cenné papíry“ vkládají slova „a investiční nástroje“.

13. V § 7 odst. 1 větě první a větě druhé a v § 7 odst. 5 se za slova „zaknihované cenné papíry“ vkládají slova „a investiční nástroje“.

14. V § 7 odst. 1 větě druhé se za slova „zaknihovaných cenných papírů“ vkládají slova „a investičních nástrojů“.

15. V § 7 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a investičními nástroji“.

16. V nadpisu § 8 se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovy „nemovitých věcí“.

17. V § 8 odst. 1 větě první se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“.

18. V § 8 odst. 1 větě druhé se slovo „nemovitost“ nahrazuje slovy „nemovitou věc“.

19. V § 8 odstavec 2 zní:

„(2) Na základě příkazu k ohledání nemovité věci vydaného soudem a v přípravném řízení soudcem na návrh státního zástupce může soud nebo státní zástupce anebo na základě jejich pokynu policejní orgán provést ohledání nemovité věci a jejího příslušenství za účelem zjištění stavu nemovité věci a posouzení účelnosti jejího zajištění. Orgán činný v trestním řízení provádějící ohledání nemovité věci uvědomí o době a místě ohledání vlastníka nemovité věci nebo osobu, která s ním žije ve společné domácnosti, a dále osobu, o níž je známo, že má k nemovité věci práva. Tyto osoby jsou povinny prohlídku nemovité věci a jejího příslušenství umožnit. Orgán provádějící ohledání k němu může přibrat osoby, jejichž účast při ohledání je potřebná, zejména pro účely ocenění nemovité věci. Je-li při ohledání nemovité věci zjištěna movitá věc anebo stroj nebo jiné upevněné zařízení, které jsou součástí nemovité věci a jsou oddělitelné, u nichž jsou dány důvody pro jejich zajištění, lze je zajistit ponecháním na místě i bez vydání příkazu k prohlídce obydlí nebo prohlídce jiných prostor a pozemků; přitom se postupuje obdobně podle § 6 odst. 1 až 3.“.

20. V § 8 odst. 3 se věta první zrušuje.

21. V § 8 odst. 3 se slova „tohoto usnesení“ nahrazují slovy „usnesení o zajištění nemovité věci“.

22. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „nebo majiteli“ zrušují.

23. V § 10 odst. 3 se slova „nebo majitel“ zrušují.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. VII

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2016 Sb. a zákona č. 455/2016 Sb., se mění takto:

1. V § 15 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo zabrání části majetku“.

2. V § 15 odst. 3 větě druhé se za slova „peněžitý trest“ vkládají slova „nebo zabrání části majetku“ a za slova „vedle propadnutí“ se vkládají slova „téže části“.

3. V části třetí se v nadpisu hlavy IV slovo „OCHRANNÉ“ nahrazuje slovem „OCHRANNÁ“.

4. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:

§ 26a Zabrání části majetku

Soud může uložit právnické osobě ochranné opatření zabrání části majetku za podmínek stanovených trestním zákoníkem.“.

ČÁST SEDMÁ

Čl. VIII

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb. a zákona č. 86/2015 Sb., se mění takto:

1. V § 9 odst. 4 písm. f) se za slova „zákonného zástupce,“ vkládá slovo „opatrovníka,“.

2. V § 14 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) je-li omezena ve svéprávnosti,“.

3. V § 47 odst. 2 písm. b) se za slovo „majetku“ vkládají slova „, výkonu peněžitého trestu nebo výkonu zabrání části majetku“ a za slova „oddílu pátého“ se vkládají slova „a sedmého“.

4. V § 226 odst. 1 písm. a) se slova „nebo je výnosem z trestného činu“ nahrazují slovy „(dále jen „nástroj trestné činnosti“) nebo byla získána trestným činem nebo jako odměna za trestný čin, nebo byla, byť jen zčásti, nabyta za věc získanou trestným činem nebo za věc tvořící odměnu za trestný čin, včetně plodů a užitků (dále jen „výnos z trestné činnosti“)“.

5. V § 278 odst. 1 písm. a) se slova „jež byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, anebo byla, byť jen zčásti, nabyta za věc, která byla získána trestným činem nebo za odměnu za něj, anebo je náhradní hodnotou za věc, kterou soud může prohlásit za propadlou nebo zabranou“ nahrazují slovy „která je výnosem z trestné činnosti nebo náhradní hodnotou za výnos z trestné činnosti“.

6. V § 278 odst. 1 písm. b) se slova „byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu“ nahrazují slovy „je nástrojem trestné činnosti“.

7. V § 278 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:

„(2) Podle tohoto dílu se postupuje také při uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí soudu jiného členského státu vydaného v trestním řízení, kterým bylo uloženo zabrání části majetku25).

25) Článek 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii.“.

8. V § 292 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nebo bylo uloženo zabrání části majetku“.

ČÁST OSMÁ

Čl. IX

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.