Novela Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) od 2008-07-04: co se mění

§ 60 Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole (1) Ředitel Jednotlivá kola přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy je povinen vyhlásit pro způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Počet kol přijímacího řízení není omezen. Pro přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole školy je povinen ředitel školy vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení. (2) Uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče podává přihlášku ke vzdělávání ve střední škole řediteli školy, v níž uchazeč plní povinnou školní docházku, v ostatních případech řediteli střední školy, a to na předepsaném tiskopisu a v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Součástí přihlášky nezletilého uchazeče je jeho souhlasné vyjádření. Přihlášku lze Termín pro první kolo přijímacího řízení podat pouze na jednu střední školu. (3) Ředitel školy vyhlásí přijímací řízení v termínu stanoveném je stanoven prováděcím právním předpisem. (2) V rámci přijímacího řízení může ředitel školy rozhodnout o konání přijímací zkoušky, zkoušky. Přijímací zkouška je způsob ověření předpokladů uchazeče, jejíž obsah a formu stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání. Pokud V takovém případě pro první kolo přijímacího řízení stanoví ředitel školy rozhodne, nejméně dva termíny pro konání přijímací zkoušky. Zaměření a náročnost přijímacích zkoušek konaných v různých termínech prvního kola přijímacího řízení a způsob hodnocení výsledků dosažených při přijímacích zkouškách, musí umožnit stanovení celkového pořadí úspěšnosti uchazečů ke vzdělávání v prvním kole přijímacího řízení. Rozhodne-li ředitel školy, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče bez zbytečného odkladu. (4) Ředitel (3) Pro přijímací řízení ředitel školy stanoví a) jednotná kritéria přijímacího řízení pro všechny uchazeče přijímané v jednotlivých kolech každém jednotlivém kole přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání pro daný školní rok rok, a zveřejní je b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do konce března. V přijímacím jednotlivých oborů vzdělání a forem vzdělávání. (4) Rozhodnutí o konání přijímací zkoušky, pokud o jejím konání v rámci přijímacího řízení ředitel školy hodnotí uchazeče podle rozhodl, o termínech konání přijímací zkoušky, o stanovených jednotných kritériích a předpokládaném počtu přijímaných uchazečů zveřejní ředitel školy a) znalostí uchazeče vyjádřených hodnocením na vysvědčení z předchozího vzdělávání a dále výstupního hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, pokud bylo uchazeči vydáno, pro první kolo přijímacího řízení pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října, pro ostatní obory vzdělání do 31. ledna, b) výsledků přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky, je-li stanovena, a c) dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. pro další kola přijímacího řízení nejpozději k datu vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Jednotlivá rozhodnutí ředitele školy musí být zveřejněna rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Předpokladem přijetí uchazeče Přihlášky ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazeče pro daný obor vzdělání. (6) Pokud splní podmínky první kolo přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledku hodnocení přijímacího řízení. (7) Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí podává zletilý uchazeč nebo nepřijetí uchazeči nebo zákonnému zástupci zákonný zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b. (6) Součástí přihlášky jsou doklady stanovené prováděcím právním předpisem a v případě nezletilého uchazeče také jeho souhlasné vyjádření. (7) Pro první kolo přijímacího řízení do 7 dnů po denní formy vzdělávání může uchazeč podat tři přihlášky. Pro první kolo přijímacího řízení na jeden obor vzdělání konané v rámci jedné školy, pokud v jeho rámci ředitel školy rozhodne o konání přijímací zkoušky, nelze zkoušku vykonat ve více různých termínech, ve kterých se přijímací zkouška koná. (8) Přijímací zkouška pro první kolo přijímacího řízení, pokud je ředitelem školy vyhlášena, se koná v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pozvánku k přijímací zkoušce pro první kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání pro konkrétní termín zasílá ředitel školy 14 dní před termínem konání přijímací zkoušky. (9) Stejný termín pro konání přijímací zkoušky nebo ode dne rozhodnutí, pokud se talentové zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole, do kterých uchazeč podal přihlášku, není důvodem stanovení náhradního termínu konání přijímací zkouška nekoná, nejdříve však 20. dubna. (8) Ředitel školy může po zkoušky nebo talentové zkoušky podle odstavce 12. (10) Po ukončení prvního kola přijímacího řízení může ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu žáků. Přihláška se řízení, přičemž postupuje obdobně jako v tomto případě podává přímo řediteli této školy. (9) Pokud ředitel školy vyhlásí prvním kole s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny přijímací zkoušky. Pro další kola přijímacího řízení, oznámí neprodleně krajskému úřadu počet volných míst řízení se přijímací zkouška koná v jednotlivých oborech a formách vzdělávání. Krajský úřad neprodleně zveřejní přehled středních škol s údaji o počtu volných míst v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup. (10) Pokud byl uchazeč přijat ke vzdělávání ve střední škole v některém kole přijímacího řízení, nemůže být přijat ke vzdělávání v jiné střední škole v dalších kolech termínech stanovených ředitelem školy, nejdříve však 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. (11) Odvolání proti rozhodnutí ředitele Pozvánku k přijímací zkoušce pro další kola přijímacího řízení zasílá ředitel školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí o nepřijetí uchazeče ke střednímu vzdělávání lze podat do 8 nejpozději 7 pracovních dnů od doručení rozhodnutí. před termínem

§ 62 Přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou (1) V rámci přijímacího řízení do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, vyhlásí ředitel školy přijímací řízení v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. (2) Po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky zašle ředitel školy uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to nejpozději do 20. ledna. Pokud uchazeč vykoná talentovou zkoušku úspěšně, pokračuje v přijímacím řízení. Ředitel školy odešle rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí uchazeče do 7 dnů po vydání rozhodnutí, nejpozději však 15. února. V případě konání zkoušky v náhradním termínu, neplatí termín pro sdělení výsledku talentové zkoušky podle věty třetí. (3) Podáním přihlášky podle odstavce 1 není dotčeno právo uchazeče podat přihlášku ke vzdělávání ve střední škole podle § 60. (4) Při přijímacím řízení podle tohoto ustanovení se postupuje obdobně podle § 60 s výjimkou odstavce 7.

§ 73 Závěrečná zkouška Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, vědomostí a dovedností a postojů žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.

§ 80 Maturitní zkouška (1) Ministerstvo odpovídá za přípravu a metodické řízení průběhu společné části maturitní zkoušky, za vedení evidence přihlášek a evidence výsledků maturitních zkoušek. Ministerstvo určuje obsah zkoušek zadávaných ministerstvem, společné části maturitní zkoušky, k tomu vydává a zveřejňuje katalogy, a stanoví způsob a kritéria hodnocení maturitní zkoušky. Ministerstvo vydává osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře a hodnotitele. katalogy. Ministerstvo je správcem25) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a jejich rodných čísel výsledků maturitních zkoušek. Registr obsahuje za účelem jejich identifikace. identifikace žáka rodné číslo žáka, a nebylo-li rodné číslo přiděleno, jméno a příjmení žáka a datum a místo jeho narození. (2) Ministerstvo zřizuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání jako organizační složku státu. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je účetní jednotkou. Centrum (5) Ředitel školy zejména a) odpovídá za zajištění podmínek pro zjišťování výsledků vzdělávání zajišťuje řádný průběh maturitní zkoušky ve škole, b) jmenuje zadavatele a hodnotitele pro společnou část maturitní zkoušky zkoušky, c) jmenuje ostatní členy zkušební maturitní komise, vyjma jejího předsedy a zkoušky zadávané ministerstvem v rámci profilové části maturitní zkoušky, připravuje katalogy a zajišťuje d) navrhuje pedagogické pracovníky, kteří by měli vykonat odbornou přípravu pedagogických pracovníků k výkonu funkcí komisařů a hodnotitelů; dále zajišťuje výrobu a rozeslání zadání zkoušek krajským úřadům a vede evidenci přihlášek a výsledků maturitních zkoušek. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání je zpracovatelem26) registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a jejich rodných čísel za účelem jejich identifikace a dále správcem registru pedagogických pracovníků oprávněných k výkonu výkon funkce komisařů a hodnotitelů. zadavatele, komisaře nebo hodnotitele podle odstavce 3 písm. e).

§ 81 Další podmínky konání maturitní zkoušky (9) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit. (10) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, nabídku cizích jazyků společné části maturitní zkoušky a nabídku nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, období konání, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků a nabídku zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, termíny pro volbu úrovně obtížnosti zkoušek společné části maturitní zkoušky, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce; b) postup a podmínky ke stanovení obsahu termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, b) způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího jejich průběhu a vyhodnocení výsledků a výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, předpoklady určení předmětů, k jejichž výuce musí být odborně kvalifikovaný zadavatel, hodnotitel nebo komisař pro výkon daný zkušební předmět, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele, hodnotitele a nebo komisaře, podrobnosti o způsobu a formě jejich jmenování a o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů, členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a hodnotitelů; c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky, přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, a o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidence evidencí podle § 80 odst. 1 a 2, a 3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v ní obsažených, d) podrobnosti nich obsažených a o podmínkách náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání; d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a cizinců a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny.

§ 82 Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky (1) Každý, kdo konal a) závěrečnou zkoušku, b) zkoušku profilové části maturitní zkoušky, nebo část c) dílčí zkoušku společné části maturitní zkoušky před zkušební maturitní komisí, formou písemné práce a ústní formou, anebo byl z konání těchto zkoušek vyloučen, může písemně požádat krajský úřad o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení, a to do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, zkoušky nebo kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky. vyloučení. (2) Krajský úřad rozhodne o žádosti podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce je povinna poskytnout a Centrum při plnění úkolů podle § 80 odst. 3 poskytují krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky s výjimkou dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad. Opakování dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce se koná v nejbližším možném termínu, který stanoví prováděcí právní předpis. (4) Každý má právo nahlédnout do všech materiálů týkajících se jeho osoby, které mají význam pro rozhodnutí o výsledku zkoušky. HLAVA III

§ 113 DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLÁCH (1) V rámci dalšího vzdělávání může každý, kdo získal alespoň základní vzdělání, vzdělání a není žákem střední školy, konat za podmínek stanovených v písmenech a) a b) odstavcích 2 až 7 ve střední nebo vyšší odborné škole jednotlivou zkoušku závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, pokud tato zkouška odpovídá zkoušku, která svým obsahem a rozsahem příslušnému formou odpovídá závěrečné zkoušce, absolutoriu, zkoušce profilové části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu či obsahu nebo zkoušce společné části maturitní zkoušky z příslušného zkušebního předmětu, uskutečňované v dané škole. Zkoušku (2) Jednotlivou zkoušku lze konat na základě přihlášky podané a) Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, vedoucímu Centra, pokud chce uchazeč hodlá konat jednotlivou zkoušku odpovídající obsahem a formou zkoušce společné části maturitní zkoušky zadávanou ministerstvem, zkoušky; b) řediteli školy, pokud chce uchazeč konat jednotlivou zkoušku závěrečné zkoušky, absolutoria nebo maturitní zkoušky zadávanou školou; školy podle odstavce 1 v ostatních případech; ředitel školy sdělí uchazeči písemně nejpozději do tří týdnů 20 dnů po obdržení přihlášky, zda může požadovanou zkoušku konat. (2) Přihláška obsahuje rodné číslo uchazeče, bylo-li mu přiděleno, jinak datum a místo jeho narození. (3) Na konání, organizaci, průběh a hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá a) závěrečné zkoušce, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující závěrečnou zkoušku, b) absolutoriu, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující absolutorium, c) zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující maturitní zkoušku s výjimkou: 1. jmenování předsedy zkušební maturitní komise; předsedu jmenuje v případech podle odstavce 2 písm. a) vedoucí Centra, v případech podle odstavce 2 písm. b) je předsedou ředitel školy nebo ředitelem pověřený pedagogický pracovník; 2. termínů konání jednotlivé zkoušky, které v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje a zveřejňuje v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy. (4) Jednotlivá zkouška podle odstavce 2 písm. a) se koná ve škole, kterou určí Centrum. Před konáním jednotlivé zkoušky je uchazeč povinen prokázat se řediteli školy průkazem totožnosti opatřeným fotografií. Nepředložení průkazu totožnosti nebo důvodné pochybnosti o totožnosti uchazeče, který jej předkládá, mohou být důvodem pro nepřipuštění uchazeče ke zkoušce. (5) Pokud se jedná o praktickou zkoušku z odborného výcviku nebo z odborných předmětů závěrečné zkoušky nebo o zkoušku maturitní zkoušky konanou formou praktické zkoušky, je podmínkou konání jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 absolvování praktického vyučování v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem. Absolvování praktického vyučování může ředitel školy zčásti nebo zcela prominout, pokud uchazeč prokáže odpovídající praxi v činnosti, která je předmětem praktického vyučování. (3) (6) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) ředitel školy vyrozumí uchazeče o výsledku jednotlivé zkoušky do 20 pracovních dnů ode dne konání zkoušky. (7) Pokud uchazeč jednotlivou zkoušku nevykoná úspěšně, může zkoušku opakovat nejvýše dvakrát, a to vždy nejdříve po uplynutí 1 roku od předchozího konání zkoušky. Podmínkou je podání přihlášky podle odstavce 2. (8) Dokladem o úspěšném vykonání jednotlivé zkoušky je osvědčení o jednotlivé zkoušce. zkoušce, které vydává v případech podle odstavce 2 písm. a) Centrum a v případech podle odstavce 2 písm. b) škola. Úspěšným vykonáním jednotlivé zkoušky se nezíská stupeň vzdělání a v případě jednotlivé zkoušky zdravotnického oboru vzdělání ani způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. (4) Stupeň vzdělání lze bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole získat po úspěšném vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání a úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria podle tohoto zákona.

§ 113a Uznávání dalšího vzdělání pro přijetí do vyššího ročníku vzdělávání Osvědčení (1) Vykonání jednotlivých zkoušek se poskytuje za úplatu, která je v případě podle § 113 odst. 2 písm. a) příjmem státního rozpočtu, v ostatních případech příjmem právnické osoby vykonávající činnost školy. Právnická osoba vykonávající činnost školy, v níž se konala zkouška podle § 113 odst. 2 písm. a), má nárok na poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu ve výši odpovídající podílu z úplaty za danou zkoušku stanovenému prováděcím právním předpisem. (2) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem pravidla stanovení a zveřejnění termínů konání jednotlivé zkoušky, formu, obsah a termíny podání přihlášky k vykonání jednotlivé zkoušky, formu a obsah dokumentace a osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané vykonání jednotlivé zkoušky, a dále nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle zvláštního právního předpisu26a), se § 113 odst. 2 písm. a), nejvyšší možnou úplatu za zkoušku podle § 113 odst. 2 písm. b) konanou ve škole zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a podíl z úplaty za zkoušku pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání. poskytnutí finančních prostředků státního rozpočtu právnické osobě vykonávající činnost školy podle odstavce 1 věty druhé.

§ 113b Uznání Uznávání dalšího vzdělání a částečného vzdělání v průběhu vzdělávání (1) Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 63 považuje za doklad o předchozím vzdělávání. (2) Osvědčení o získání dílčí kvalifikace, vydané podle zvláštního právního předpisu26a), se pro účely § 70 považuje za doklad o částečném vzdělání žáka.

§ 113c Vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři (1) Osoba s alespoň základním vzděláním, která podle zvláštního právního předpisu26a) získala dílčí kvalifikace potvrzující ve svém souhrnu získání všech odborných způsobilostí stanovených podle Národní soustavy kvalifikací k řádnému výkonu všech pracovních činností vykonávaných v rámci určitého povolání, může, i bez předchozího vzdělávání ve střední škole nebo konzervatoři a bez předchozího úspěšného vykonání zkoušek ze všech předmětů či jiných ucelených částí učiva stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání za všechny ročníky vzdělávání, získat stupeň vzdělání úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v odpovídajícím oboru vzdělání. Ředitel školy s odpovídajícím oborem vzdělání umožní, na základě žádosti osoby uvedené ve větě prvé, této osobě vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři v jím určeném termínu. V případě dílčích zkoušek konaných ústní formou a zkoušek společné části maturitní zkoušky koná žák zkoušky v termínech stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Osoba uvedená v odstavci 1 může závěrečnou zkoušku, maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři konat, i pokud není žákem příslušné školy. V takovém případě zkoušku koná za obdobných podmínek, jako kdyby byla žákem školy. Nejedná-li se o školu zřízenou státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, může ředitel školy podmínit možnost vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria v konzervatoři zaplacením úplaty ve výši jím stanovené; úplata je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy. (3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na obory vzdělání, v rámci kterých se získává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštního právního předpisu26b).

§ 172 Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí (1) Ministerstvo obrany zřizuje a zrušuje střední vojenské školy, vyšší odborné vojenské školy a školská zařízení jim sloužící. (2) Ministerstvo vnitra zřizuje a zrušuje střední policejní školy, vyšší odborné policejní školy, střední školy požární ochrany, vyšší odborné školy požární ochrany a školská zařízení. (3) Ministerstvo spravedlnosti zřizuje a zrušuje střední školy Vězeňské služby a školská zařízení jim sloužící a školy a školská zařízení pro osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. (4) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje a zrušuje základní školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky. (5) Pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem zahraničních věcí vykonávají pravomoci ministerstva, krajského úřadu a České školní inspekce podle tohoto zákona tato ministerstva s výjimkou pravomocí podle § 4 odst. 3 a § 28, pravomocí ve věci společné části maturitní zkoušky, nejedná-li se o jmenování předsedy zkušební maturitní komise a přezkoumání průběhu a výsledku dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou, vedení školského rejstříku a akreditací vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškami úpravy pro školy a školská zařízení, které zřizují, v těch případech, kdy je k vydání vyhlášek ve věcech středních škol, vyšších odborných škol a školských zařízení tímto zákonem zmocněno ministerstvo. (6) Ve věcech všeobecného vzdělávání a ukončování vzdělávání podle tohoto zákona postupují Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti v dohodě s ministerstvem. (7) Služební poměry žáků a studentů škol zřizovaných Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti se řídí zvláštními právními předpisy.42) (8) Na školy zřízené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti se nevztahují ustanovení § 21 odst. 1 písm. c) a d), § 74 odst. 8 písm. a), § 167 a 168; ustanovení § 24 odst. 1, § 60, 94, § 102 odst. 4 věta první a § 166 odst. 1 věta druhá se na tyto školy vztahují přiměřeně. (9) Osoba, která není státním občanem České republiky, může být ke vzdělávání v oboru vzdělání v oblasti vojenství nebo v oblasti krizového řízení ve škole zřizované Ministerstvem obrany přijata pouze s předchozím souhlasem zřizovatele; souhlas zřizovatele si vyžádá ředitel školy v přijímacím řízení. Zřizovatel je oprávněn souhlas podle předchozí věty odepřít pouze z důvodů ochrany veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. (10) Na školy při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky zřizované Ministerstvem zahraničních věcí se nevztahuje ustanovení § 7 odst. 6; ustanovení § 28 se na tyto školy vztahuje přiměřeně.

§ 175 PŮSOBNOST ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VE ŠKOLSTVÍ (1) Vzájemné vztahy mezi školními inspektory, kontrolními pracovníky, přizvanými osobami a osobami, u kterých se provádí inspekční činnost, se při výkonu inspekční činnosti na místě řídí částí třetí zákona o státní kontrole,44) nestanoví-li tento zákon jinak. (2) O termínu, způsobu a personálním zajištění inspekční činnosti rozhoduje ústřední školní inspektor nebo jím pověřená osoba. Inspekční činnost vykonávaná na místě je zahájena předložením písemného pověření podle § 174 odst. 7. Školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby jsou při výkonu inspekční činnosti oprávněni a) zjišťovat ve školách a školských zařízeních a dále na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2, skutečnosti podle § 174 odst. 2, b) pořizovat kopie z dokumentace škol a školských zařízení a používat je jako doklady svých zjištění. (3) Školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby jsou povinni a) seznámit před zahájením inspekční činnosti ředitele školy nebo školského zařízení, kde bude provedena inspekční činnost, nebo v případě jeho nepřítomnosti jeho zástupce s předmětem inspekční činnosti, termínem jejího zahájení a předpokládaným termínem jejího ukončení, s časovým plánem inspekčních činností, se seznamem dokumentace školy nebo školského zařízení, která bude předmětem inspekční činnosti, s požadavky na zajištění inspekční činnosti a s dalšími okolnostmi, které jsou významné z hlediska provedení inspekční činnosti a získání objektivních výsledků, b) předložit při zahájení inspekční činnosti písemné pověření k výkonu inspekční činnosti a prokázat se průkazem školního inspektora, průkazem kontrolního pracovníka nebo občanským průkazem. (4) Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje. (5) V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku. (6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor služebního průkazu školního inspektora a kontrolního pracovníka. ČÁST SEDMNÁCTÁ

§ 182 SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ PŘESTUPKY (1) Kraj zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. a) a z jiných zdrojů. (2) Kraj může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona. ČÁST OSMNÁCTÁ

§ 191 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). 2. Zákon č. 171/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). 3. Zákon č. 522/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. 4. Zákon č. 134/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb. 5. Zákon č. 190/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb. a zákona č. 134/1993 Sb., zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb. a zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. 6. Zákon č. 182/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7. Zákon č. 256/1994 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních, a zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb. 8. Zákon č. 138/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb., a zákon České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb., zákona České národní rady č. 390/1991 Sb. a zákona č. 190/1993 Sb. 9. Zákon č. 19/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních. 11. Zákon č. 31/1984 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady o státní správě ve školství a zákon České národní rady o školských zařízeních. 12. Zákon č. 390/1991 Sb., o předškolních zařízeních a školských zařízeních. 13. Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. 14. Zákon č. 181/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů. 15. Zákon č. 139/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb. a zákona č. 256/1994 Sb. 16. Zákon č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. ČÁST DEVATENÁCTÁ DVACÁTÁ

§ 192 ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 3, 5 až 7, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení § 77 až 79, § 80 odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2009. Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r. 1) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů. 2) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 3) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona. 4) § 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 5) Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). 7) Například obchodní zákoník, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 odst. 2 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. 9) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 10) § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb. 11) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Čl. 10 písm. b) směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány. 13b) Čl. 12 směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro příjímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. 13c) Čl. 23 odst. 2 a čl. 27 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. 13d) Čl. 10 odst. 1 směrnice Rady 2003/9/ES ze den 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl. 13e) Čl. 14 odst. 1 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů. 13f) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 15) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 16) Například § 50 a 52 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 17) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 18) Například § 8 trestní