Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 5

§ 5 vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona – Představení, jimž přísluší vojenská kázeňská pravomoc.

Vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona · 57/1947 Sb. · Správní právo

Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 57/1947 stanoví, kdo má pravomoc ukládat vojenské kázeňské tresty, přičemž tuto pravomoc spojuje s funkcí, nikoli s hodností, a upřesňuje, že náleží představeným vůči podřízeným. Kázeňskou pravomoc má vždy nadřízený vůči podřízenému, nikoli naopak. (§ 5 zákona č. 57/1947 Sb., vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Představení, jimž přísluší vojenská kázeňská pravomoc.
  • Týká se: obviněný
  • Odkazuje na: § 11, § 4
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 57/1947 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Vojenská kázeňská pravomoc přísluší představeným oproti podřízeným.

(2) Právo to souvisí s funkcí, nikoli s hodností, a stejně jako funkce přechází na náměstka nebo zástupce.

(3) Výpočet představených, kterým přísluší vojenská kázeňská pravomoc, obsahují služební předpisy uvedené v § 11; v nich je též uvedeno, kterým představeným náleží tato pravomoc jen v omezené míře. Úplná vojenská kázeňská pravomoc přísluší zpravidla jen velitelům vojskových těles a útvarů jim na roveň postavených, jakož i představeným vyšším. Nižším představeným nežli velitelům rot a jiných částí rotám na roveň postavených přísluší vojenská kázeňská pravomoc jen, když jsou odloučeni (detachováni).

(4) Vojenská kázeňská pravomoc přísluší v případech uvedených v § 4, odst. 8 veliteli oblasti, a nepodléhá-li obviněný veliteli oblasti, ministru národní obrany.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Kázeňskou pravomoc má vždy nadřízený vůči podřízenému, nikoli naopak.
  • Tato pravomoc je vázána na konkrétní funkci (např. velitel roty), nikoli na vojenskou hodnost (např. kapitán), a může přejít na zástupce.
  • Podrobnosti o rozsahu kázeňské pravomoci jednotlivých představených jsou uvedeny ve služebních předpisech.
  • Úplnou kázeňskou pravomoc mají zpravidla velitelé vojskových těles a vyšší představení, zatímco nižší představení ji mají jen v případě odloučení.

Na co si dát pozor

  • Přesný rozsah kázeňské pravomoci konkrétního představeného je nutné ověřit ve služebních předpisech (§ 11).
  • V určitých specifických případech (§ 4, odst. 8) náleží kázeňská pravomoc veliteli oblasti nebo ministru národní obrany.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.