(1) Nároky jugoslávského státu a jugoslávských právnických a fysických osob vůči československému státu a československým právnickým a fysickým osobám, pokud se na ně vztahuje Dohoda, přecházejí dnem 11. února 1956 na československý stát.
(2) Dlužníci jsou přechodem nároků podle ustanovení odstavce 1 zproštěni plnit své závazky dosavadním věřitelům a jsou povinni je plnit československému státu. Vláda může stanovit, které závazky ze závažných důvodů nemají být vymáhány.
(3) Rozhodovat ve věcech občanskoprávních, na které se vztahují ustanovení odstavců 1 a 2, přísluší výlučně československým soudům, v ostatních věcech orgánům státní správy. Vznikne-li pochybnost o tom, který z orgánů státní správy je příslušný, rozhodne o příslušnosti ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
Ministerstvo financí v rámci zásad stanovených vládou upraví podmínky, za kterých československý stát převezme od československých osob jugoslávské cenné papíry uvedené v článku 3 Dohody.