Zákon o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení

Náhrada dávek důchodového zabezpečení (zaopatření) podle §§ 12 a 13 musí být zaplacena v kapitálové hodnotě, vypočtené podle pojistně matematických zásad, žádá-li to státní úřad sociálního zabezpečení.

(1) Nároky na náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13 se promlčují ve třech letech; promlčecí doba počíná,

a) jde-li o náklady léčebné péče, ode dne skončení léčení,

b) jde-li o dávky nemocenského pojištění, ode dne poslední výplaty těchto dávek, a

c) jde-li o dávky důchodového zabezpečení (zaopatření), ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení poskytl dávku poprvé.

(2) Při společném uplatnění nároků na náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13 z téže události nepovažuje se žádný z uplatněných nároků za promlčený, pokud běží promlčecí doba aspoň pro jeden z nich.

(3) Ustanovení § 34 vládního nařízení č. 33/1955 Sb., o hospodářských smlouvách, se nevztahuje na nároky na náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13.

Spory o náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13 rozhodují soudy.

(1) Ministerstvo zdravotnictví, státní úřad sociálního zabezpečení a Ústřední rada odborů mohou v dohodě s ministerstvem financí společnou vyhláškou v úředním listě stanovit, které orgány uplatňují nároky na náhradu nákladů a dávek podle §§ 12 a 13.

(2) Uplatňuje-li nárok na náhradu dávek nemocenského pojištění podle §§ 12 a 13 ústřední výbor příslušného odborového svazu, vystupuje před soudem vlastním jménem.

(3) Od vymáhání náhrad nákladů a dávek podle §§ 12 a 13 lze v dohodě s ministerstvem financí zčásti nebo zcela upustit, jestliže je to odůvodněno mimořádnými okolnostmi případu.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o náhradě škod, na které se vztahuje, jakož i o náhradě nákladů a dávek podle §§ 12 a 13 ustanovení občanského zákoníka.

Za zaměstnance se pro účely tohoto zákona považují osoby, které jsou účastny důchodového zabezpečení (pojištění) podle zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, nebo předpisů vydaných podle něho, jakož i příslušníci ozbrojených sil, kteří jsou účastni důchodového zaopatření podle zvláštních předpisů.

Nemocemi z povolání se rozumějí nemoci uvedené v příloze k zákonu č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.

(1) Zrušují se ustanovení dosavadních předpisů, která odporují tomuto zákonu; zejména se zrušují:

a) §§ 110 až 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,

b) §§ 35 a 36 a § 37 odst. 1 a 2 opatření Ústřední rady odborů ze dne 18. prosince 1953 o organisaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněného vyhláškou předsedy vlády č. 100/1953 Sb., ve znění vyhlášky č. 65/1955 Sb.

(2) Dále se zrušuje § 8 odst. 2 zákona č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky.

(3) Ministr národní obrany může učinit vhodná opatření k odstranění tvrdostí, k nimž došlo za platnosti § 8 odst. 2 zákona č. 63/1951 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provedou jej všichni členové vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dolanský v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Poláček v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta v. r.

Bakuľa v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Tesla v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Dr. Škoda v. r.

Bukal v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

generá plukovník Lomský v. r.

Dr. Neuman v. r.

Ouzký v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Vlasák v. r.

Zatloukal v. r.