Co § 9 znamená v praxi?

Správnost informací znamená, že informace musí být v souladu s metodickými předpisy pro jejich sběr, musí být logicky a početně bezchybné a úplné. Věrohodnost informací se týká jejich pravdivosti a objektivnosti, tedy zda odpovídají skutečnosti nebo podkladům, ze kterých byly čerpány (např. operativní evidenci nebo prvotním záznamům). Při prověřování se tedy kontroluje jak formální stránka (metodika, logika, úplnost), tak i obsahová stránka (shoda s realitou).

§ 9

§ 9 vyhláška Federálního statistického úřadu o prověřování sociálně ekonomických informací v oborech řízených Federálním statistickým úřadem – Prověřování správnosti a věrohodnosti informací

Vyhláška Federálního statistického úřadu o prověřování sociálně ekonomických informací v oborech řízených Federálním statistickým úřadem · 58/1983 Sb. · Správní právo

Stručně: Paragraf 9 vyhlášky 58/1983 definuje, co se rozumí správností a věrohodností informací při jejich prověřování. Správnost informací znamená, že informace musí být v souladu s metodickými předpisy pro jejich sběr, musí být logicky a početně bezchybné a úplné. (§ 9 zákona č. 58/1983 Sb., vyhláška Federálního statistického úřadu o prověřování sociálně ekonomických informací v oborech řízených Federálním statistickým úřadem, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Předmět úpravy: Prověřování správnosti a věrohodnosti informací
Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k 7. 10. 2026
Zdroj: e-Sbírka, 58/1983 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Správností informací se rozumí jejich metodická shoda s předpisy vydávanými k jejich sledování, jejich logická a početní správnost a jejich úplnost.

(2) Věrohodností informací se rozumí jejich pravdivost (objektivnost), tj. shoda se sledovanou realitou, popř. s podklady obsahujícími údaje o realitě, o něž se informace opírají nebo z nichž se čerpají (shoda s údaji operativní evidence, s prvotními záznamy apod.).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

Správnost informací znamená, že informace musí být v souladu s metodickými předpisy pro jejich sběr, musí být logicky a početně bezchybné a úplné.
Věrohodnost informací se týká jejich pravdivosti a objektivnosti, tedy zda odpovídají skutečnosti nebo podkladům, ze kterých byly čerpány (např. operativní evidenci nebo prvotním záznamům).
Při prověřování se tedy kontroluje jak formální stránka (metodika, logika, úplnost), tak i obsahová stránka (shoda s realitou).

Na co si dát pozor

Je třeba rozlišovat mezi správností (formální shoda s pravidly) a věrohodností (shoda se skutečností).
Informace musí být nejen správně zpracovány, ale také musí odrážet objektivní realitu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.