§ 45c Zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty – Vracení daně v rámci zahraniční pomoci

§ 45c Vracení daně v rámci zahraniční pomoci (1) Obsahuje-li mezinárodní smlouva o nenávratné zahraniční pomoci, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a kterou je Česká republika vázána, závazek, že zahraniční pomoc se osvobodí od daně nebo že z prostředků zahraniční pomoci nesmí být hrazena daň, má osoba, která daň zaplatila, nárok na vrácení zaplacené daně (dále jen „vrácení daně“). (2) Osoba, která má nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podá žádost o vrácení daně, která musí obsahovat a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt žadatele, b) daňové identifikační číslo, případně rodné číslo žadatele, c) daňový doklad podle § 2 odst. 2 písm. q) nebo doklad o prodeji zboží nebo služeb podle odstavce 4, který byl vystaven plátcem, d) doklad o zaplacení daně, e) potvrzení vydané Ministerstvem financí nebo subjektem, který má oprávnění Ministerstva financí, o zařazení nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby v rámci nenávratné zahraniční pomoci a o původu finančních prostředků, f) prohlášení žadatele, který je plátcem, že daň, kterou žádá vrátit, neuplatní podle § 19. (3) Pokud podá žádost o vrácení daně zahraniční osoba, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt, neuvede v žádosti daňové identifikační číslo, případně rodné číslo. Nárok na vrácení daně má i plátce, který ve prospěch zahraniční osoby uskutečnil zdanitelné plnění a uplatnil daň na výstupu, pokud o vrácení daně zahraniční osoba nepožádá. V tomto případě žádost neobsahuje doklad o zaplacení, ale musí být v žádosti touto zahraniční osobou potvrzeno, že nárok na vrácení daně neuplatní. Tímto potvrzením nárok na vrácení daně zahraniční osobě zaniká. (4) Na dokladu o prodeji zboží nebo poskytnutí služeb je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen uvést a) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt plátce, b) daňové identifikační číslo plátce, c) obchodní firmu, případně název nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, případně trvalý pobyt osoby, pro kterou plátce uskutečňuje zdanitelné plnění, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum vystavení dokladu, f) datum uskutečnění zdanitelného plnění, g) sazbu daně, h) výši daně celkem zaokrouhlenou na celé koruny nahoru, i) výši ceny bez daně celkem. (5) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, podává žádost místně příslušnému správci daně s výjimkou zahraniční osoby podle odstavce 3, která žádost podává Finančnímu úřadu pro Prahu 1. (6) Osoba, která uplatňuje nárok na vrácení daně podle odstavce 1, má pro tento účel postavení daňového subjektu bez povinnosti se registrovat. (7) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo. Neuplatní-li se nárok na vrácení daně do 15 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, nárok zaniká. (8) Osobě, která má nárok na vrácení daně, se daň vrátí do 30 dnů ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti. (9) Pokud plátce uplatní nárok na vrácení daně podle odstavců 1 až 7, nezahrne tuto daň ve výši uplatňovaného nároku do daně na vstupu v daňovém přiznání. (10) Pokud je zboží, u kterého byla vrácena daň, ve lhůtě do 12 kalendářních měsíců ode dne, kdy byla daň vrácena, prodáno, je osoba, které byla daň vrácena, povinna daň ve stejné výši neprodleně vrátit.