§ 23b zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – Vymezení spolupracující osoby a smluvního zaměstnavatele
Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti · 589/1992 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23b zákona 589/1992 definuje některé pojmy, jako je samostatná výdělečná činnost, smluvní zaměstnavatel, období nároku na nemocenské pro OSVČ a průměrná mzda, pro účely tohoto zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Samostatná výdělečná činnost (OSVČ): Zahrnuje i spolupráci, kde se příjmy a výdaje dělí mezi více osob podle zákona o daních z příjmů. (§ 23b zákona č. 589/1992 Sb., zákon ČNR o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího…“
- Judikatura: na § 23b odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 589/1992 Sb.
(1) Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.
(2) Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvní zaměstnavatel má pro účely tohoto zákona postavení zaměstnavatele. Organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku, plní úkoly zaměstnavatele podle tohoto zákona u vedoucích zaměstnanců této právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice.
(3) Za období nároku na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných se pro účely tohoto zákona považuje též období dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.
(4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Samostatná výdělečná činnost (OSVČ): Zahrnuje i spolupráci, kde se příjmy a výdaje dělí mezi více osob podle zákona o daních z příjmů. To rozšiřuje okruh osob považovaných za OSVČ pro účely sociálního pojištění.
- Smluvní zaměstnavatel: Jde o právnickou nebo fyzickou osobu v ČR, která zaměstnává pracovníky zahraničního zaměstnavatele ze státu bez mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení s ČR, pokud jim vyplácí mzdu nebo ji hradí zahraničnímu zaměstnavateli. Takový subjekt má postavení zaměstnavatele pro účely tohoto zákona.
- Období nároku na nemocenské pro OSVČ: Zahrnuje i dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za kterou se nemocenské nevyplácí, pokud je OSVČ účastna nemocenského pojištění. To upřesňuje, jak se tato období posuzují v kontextu sociálního pojištění.
- Průměrná mzda: Je definována jako součin všeobecného vyměřovacího základu za předminulý kalendářní rok a přepočítacího koeficientu, zaokrouhlený nahoru. Tato definice je klíčová pro výpočet různých dávek a limitů v rámci sociálního zabezpečení.
Na co si dát pozor
- Definice samostatné výdělečné činnosti může mít dopad na povinnosti a práva osob, které spolupracují na podnikání a dělí si příjmy a výdaje.
- Smluvní zaměstnavatelé přebírají plnou odpovědnost zaměstnavatele pro účely sociálního pojištění, což znamená povinnost odvádět pojistné za tyto zaměstnance.
- Výpočet průměrné mzdy je specifický a je nutné se držet uvedené metodiky pro správné určení částek pro účely zákona.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23b
Jak soudy aplikují § 23b
Při určení relevantní hodnoty průměrné mzdy je pak vycházeno z § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném v rozhodném období, dle nějž se za ni považuje částka vypočtená coby součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro …