§ 11 nařízení o správních poplatcích – Vrácení.

(1) Správní orgán vrátí poplatníkovi:

1. polovinu poplatku zaplaceného při předložení podání, jímž má být řízení zahájeno, nedošlo-li k jeho věcnému projednání;

2. celý zaplacený poplatek,

a) byl-li zaplacen před provedením úkonu, k němuž nedošlo bez zavinění poplatníka,

b) byl-li poplatek odepsán;

3. část zaplaceného poplatku, byl-li poplatek dodatečně snížen;

4. částku, o kterou poplatník zaplatil na poplatek více, než byl povinen, nebo poplatek, který poplatník zaplatil, aniž byl k tomu povinen.

(2) Správní orgán vyměřující poplatek rozhodne o tom, zda a jaká část zaplaceného poplatku se poplatníkovi vrátí, vzal-li poplatník před vydáním rozhodnutí zpět podání, při jehož předložení byl poplatek zaplacen, nebo nedošlo-li jeho vinou k provedení úkonu, za který byl poplatek zaplacen, anebo byl-li úkon zrušen.

(3) Částky uvedené v odstavci 1 č. 1 až 3 vrátí správní orgán z úřední povinnosti; částky uvedené v odstavci 1 č. 4 a v odstavci 2 vrátí správní orgán na žádost. Vrácené částky se zaokrouhlují dolů na dvacetihaléře.

(4) Částky uvedené v odstavcích 1 a 2 se poplatníkovi vrátí, jen převyšují-li 5 Kčs. Vrátí se buď v hotovosti nebo převodem na účet poplatníka u peněžního ústavu. Má-li však poplatník u finančního odboru rady okresního národního výboru, v jehož obvodu bydlí, nedoplatek správního nebo jiného poplatku nebo některé daně, provede se vrácení přeúčtováním na tento nedoplatek; to neplatí, má-li být vrácen poplatek vybraný zastupitelským úřadem Československé republiky nebo je-li poplatníkem hospodářská organisace.

(5) Nárok na vrácení poplatku (přeplatku) zanikne uplynutím tří let od konce kalendářního roku, v němž nastaly skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2.