Zákon o prokuratuře

(1) Pracovní poměry prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury se řídí obecnými právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Pracovní poměr prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury vzniká ustanovením do funkce prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury.

(3) Pracovní poměr prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury končí

a) bylo-li prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury uloženo kárné opatření propuštění,

b) splnil-li prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury podmínky pro nárok na plný starobní nebo invalidní důchod, a to jestliže prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury o to požádá, nebo rozhodne-li tak nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38.

(4) O skončení pracovního poměru rozhodne nadřízený prokurátor (§ 38) také tehdy, jestliže ztratil prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, nebo je členem politické strany.1)

(1) Uplynula-li lhůta uvedená v § 47 odst. 1 k zavedení kárného řízení, může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 po zjištění stanoviska komise za tím účelem zřízené pracovní poměr s prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury okamžitě skončit propuštěním, porušil-li prokurátor nebo vyšetřovatel svoje povinnosti takovým způsobem, že ztratil důvěru potřebnou k zastávání dosavadní funkce.

(2) Opatření podle odstavce 1 lze provést do 1. června 1991.

Prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury může se vzdát své funkce. Prohlášení o tom musí být písemné. Vzdání se funkce může nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 odmítnout jen výjimečně z důležitých celospolečenských zájmů.

(1) O vojenském služebním poměru platí pro vojáky činné u prokuratury, pokud tento zákon nestanoví jinak, právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i vojenské služební předpisy a řády.

(2) Osobním úřadem vojáků činných u prokuratury a ostatních zaměstnanců činných u vojenských prokuratur je ministerstvo národní obrany.

Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony i jiné právní předpisy. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Dále jsou povinni zdržet se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní.

(1) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury nesmějí bez souhlasu nadřízeného prokurátora oprávněného k rozhodnutí podle § 38 vykonávat vedlejší placenou činnost s výjimkou činnosti vědecké, publicistické, umělecké a činnosti pedagogické na vysokých školách.

(2) Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost a splnit všechny závazky, které vznikly za trvání pracovního poměru.

(1) Zaviněné porušení povinností prokurátory nebo vyšetřovateli prokuratury, zejména porušení pracovní kázně, vážné závady při plnění pracovních povinností, nedůstojné chování při výkonu služby nebo v občanském životě, je kárným proviněním; u vojáků činných u prokuratury je kázeňským přestupkem.

(2) Za kárné provinění se prokurátorům a vyšetřovatelům prokuratury uloží některé z kárných opatření, jimiž jsou

a) důtka,

b) veřejná důtka,

c) snížení funkčního platu až o 10 %, a to nejdéle na dobu tří měsíců,

d) přeřazení na nižší funkci,

e) propuštění.

(1) Kárná pravomoc nad prokurátory a vyšetřovateli prokuratury přísluší nadřízeným prokurátorům oprávněným k rozhodnutí podle § 38. Výkon kárné pravomoci upraví generální prokurátor Československé socialistické republiky.

(2) Kázeňskou pravomoc nad vojáky činnými u prokuratury vykonává hlavní vojenský prokurátor podle předpisů pro ně platných. Kázeňskou pravomoc nad hlavním vojenským prokurátorem vykonává generální prokurátor Československé socialistické republiky.

(1) Kárné řízení lze zavést do jednoho měsíce ode dne, kdy kárné provinění vyšlo najevo, nejpozději však do jednoho roku, a jde-li o provinění zjištěné při prověrkách práce, do dvou let ode dne, kdy se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury provinění dopustil.

(2) Bylo-li proti prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury zahájeno stíhání pro trestný čin takového druhu, že to může mít vliv na jeho další setrvání ve funkci, je možné kárné řízení zavést i po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1, pokud nedošlo k promlčení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního zákona.

(1) Stane-li se prokurátor nebo vyšetřovatel prokuratury důvodně podezřelým z kárného provinění takové povahy, že by jeho dalším setrváním v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem, nebo byl-li vzat do vazby, zprostí ho příslušný krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze, městský prokurátor v Bratislavě), generální prokurátor republiky, popřípadě generální prokurátor Československé socialistické republiky výkonu práce. Pokud zproštění výkonu práce provede krajský prokurátor (městský prokurátor v Praze, městský prokurátor v Bratislavě), oznámí to neprodleně nadřízenému generálnímu prokurátorovi republiky.

(2) Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému prokurátorovi nebo vyšetřovateli prokuratury 30 % a ženatému 50 % základního platu. Tato část základního platu se zvyšuje o 10 % na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury v této době se započítávají, pokud spolu se sníženým základním platem převyšují základní plat.

(3) Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu práce, nadřízený prokurátor oprávněný k rozhodnutí podle § 38 zproštění zruší. Skončilo-li kárné řízení zastavením, nevyplacené příjmy se doplatí.

Přestupky postihované jinými orgány než soudy se u prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury posuzují jako kárná provinění podle tohoto zákona.

(1) Generální prokurátor Československé socialistické republiky má postavení vedoucího ústředního orgánu Československé socialistické republiky. Generální prokurátoři republik mají postavení vedoucích ústředních orgánů republik.

(2) O příjmech generálního prokurátora Československé socialistické republiky platí ustanovení o příjmech ministrů Československé socialistické republiky, o příjmech náměstků generálního prokurátora Československé socialistické republiky ustanovení o příjmech náměstků ministra Československé socialistické republiky. O příjmech generálních prokurátorů republik platí ustanovení o příjmech ministrů republik, o příjmech náměstků generálních prokurátorů republik ustanovení o příjmech náměstků ministrů republik.

(3) Platové poměry prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury upravují zvláštní předpisy.

(1) Právní čekatele prokuratury přijímají generální prokurátoři republik a pro vojenské prokuratury hlavní vojenský prokurátor. Na pracovní poměry právních čekatelů prokuratury, s výjimkou právních čekatelů u vojenských prokuratur, se vztahují obecné právní předpisy.

(2) Právním čekatelem u vojenské prokuratury může být jen voják v činné službě.

(3) Právní čekatelé prokuratury jsou oprávněni provádět jednoduché úkony prokurátora nebo vyšetřovatele prokuratury v rozsahu stanoveném generálním prokurátorem Československé socialistické republiky.

Zrušují se:

a) zákon č. 65/1956 Sb., o prokuratuře,

b) ustanovení zákona č. 67/1950 Sb., o pracovních a platových poměrech soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů (soudcovský zákon), pokud se vztahují na prokurátory.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

1) Zákon č. 15/1990 Sb., o politických stranách.