Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění

O každé schůzi Národního shromáždění se vyhotoví zápis a těsnopisecká zpráva. Zápis ověřuje předseda a zapisovatel.

(1) Ustavující schůzi výboru svolává a řídí člen výboru pověřený předsedou Národního shromáždění do doby, než výbor zvolí svého předsedu.

(2) V ustavující schůzi zvolí výbor ze svého středu předsedu, místopředsedu a zapisovatele.

(1) Úkolem výboru je přikázané věci všestranně posoudit, využít v nejširší míře zkušeností a námětů pracujícího lidu, podat o výsledcích jednání výboru podrobnou zprávu a tak připravit řádné projednání v Národním shromáždění.

(2) Vlastní podněty předkládají výbory užšímu předsednictvu Národního shromáždění.

(3) Ve své činnosti se výbory opírají o iniciativu svých členů a o pomoc spolupracovníků (§ 29 odst. 1).

Výbory mohou se souhlasem užšího předsednictva vytvořit k přípravě určitých otázek komise. Složení komisí stanoví výbor tak, aby v nich bylo zajištěno všestranné posouzení přikázané otázky. Za předsedu komise určí výbor některého ze svých členů. Ostatními členy komise nemusí být členové výboru.

(1) Výbor může se souhlasem užšího předsednictva přibrat k poradě další spolupracovníky, a to jak poslance, kteří nejsou členy výboru, tak i jiné pracovníky, zejména vědce, odborníky, pracovníky státního a hospodářského aparátu a zástupce organisací pracujícího lidu.

(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mohou být přítomni jednání výboru, nebylo-li prohlášeno za tajné. Mají poradní hlas.

Výbor si může vyžádat se souhlasem užšího předsednictva od orgánů státní správy a jiných orgánů vysvětlení, informace a posudky, jakož i jiný materiál, který potřebuje pro svá jednání. Za téhož předpokladu může provádět v oboru činnosti těchto orgánů průzkum na místě samém. Stejná oprávnění mají také jeho komise.

Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných. Předseda výboru se může účastnit rozpravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem předsedy podávat ústně. Jinak platí pro jednání ve výboru obdobně pravidla pro jednání ve schůzích Národního shromáždění.

Schůze výboru jsou neveřejné. Na návrh předsedy Národního shromáždění, vlády nebo jejího člena nebo předsedy výboru může být jednání výboru prohlášeno za tajné.

Výbory a jejich komise vyvíjejí činnost i v době, kdy Národní shromáždění nezasedá.

Návrhy zákonů může podávat vláda nebo poslanci.

(1) Návrhy zákonů podané poslanci nebo jednotlivým poslancem (iniciativní návrhy) musí obsahovat přesnou formulaci toho, na čem se Národní shromáždění má usnést, a musí k nim být přiložen rozpočet o jejich finančním dosahu a návrh na úhradu potřebného nákladu (§ 57 ústavy).

(2) O tom, zda iniciativní návrh má být předmětem jednání Národního shromáždění, rozhoduje užší předsednictvo. Zamítne-li užší předsednictvo iniciativní návrh, mohou poslanci (poslanec) žádat, aby návrh byl dán na pořad jednání nejbližší schůze Národního shromáždění. O takové žádosti rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

Vládní návrhy zákonů a iniciativní návrhy, které se mají stát předmětem jednání Národního shromáždění, přikáže užší předsednictvo příslušnému výboru, nevyhradí-li je k projednání předsednictvu Národního shromáždění nebo neprojedná-li je Národní shromáždění samo.

Návrhy zákonů se vytisknou a dodají poslancům.

(1) Při projednávání přikázaného návrhu zákona rozhoduje výbor o tom, jakým způsobem má být přikázaný návrh zákona projednán, zda má být vzhledem k povaze návrhu zřízena komise a mají-li být přibráni k poradě další spolupracovníci.

(2) K projednávání vládního návrhu zákona je třeba pozvat do schůze výboru vždy též zástupce příslušných ústředních úřadů.

(1) Pro projednání návrhu zákona přikázaného výboru ustanoví předseda nebo, budou-li vzneseny námitky, výbor svým usnesením zpravodaje, který podává Národnímu shromáždění zpravidla též zprávu o výsledku jednání výboru. Při zvlášť obsáhlých návrzích zákonů lze ustanovit vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.

(2) Projednává-li tentýž návrh zákona několik výborů, může podat zprávu zpravodaj nebo zpravodajové, na nichž se dohodli předsedové výborů; nedohodnou-li se, určí zpravodaje předseda Národního shromáždění.

Jinak platí pro jednání o návrhu zákona ustanovení části IV.

(1) Poslanci mají právo předkládat Národnímu shromáždění návrhy zákonů i jiné návrhy vyplývající z jejich činnosti jako zástupců lidu.

(2) Poslanci jsou oprávněni vznášet dotazy na vládu a její jednotlivé členy. Totéž právo jim přísluší vůči předsednictvu a užšímu předsednictvu Národního shromáždění. Dotazy mohou být písemné nebo ústní.

(3) Poslanci mají právo požadovat od orgánů státní správy a jiných orgánů vysvětlení potřebná pro plnění svých úkolů.

(4) Členové národních výborů a všichni občané a organisace pracujících podporují poslance v jejich činnosti a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

(1) Poslanci jsou povinni zúčastnit se všech jednání a prací Národního shromáždění, zvláště se zúčastnit schůzí Národního shromáždění a jeho výborů a komisí, do nichž byli zvoleni.

(2) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání nebo prací Národního shromáždění nebo jeho orgánů, musí se omluvit.

(3) Poslanec může z vážných příčin žádat o dovolenou. O udělení dovolené rozhoduje užší předsednictvo.

(1) Poslanci udržují nejužší spojení s pracujícími. Jsou povinni pravidelně skládat svým voličům účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti Národního shromáždění. Zejména jsou poslanci povinni vysvětlovat voličům význam zákonů schválených Národním shromážděním a pomáhat tak, aby státní a hospodářské orgány a občané zákony zachovávali. Poslanci si ověřují v denním životě, jak jsou zákony prováděny a jak se osvědčují.

(2) Poslanci jsou povinni při své práci přihlížet k návrhům, stížnostem a přáním občanů a uplatňovat v Národním shromáždění zkušenosti získané ve styku s občany. V úzké součinnosti s národními výbory a organisacemi pracujícího lidu pomáhají provádět zákony a usnesení strany a vlády, zvláště tím, že získávají občany svých volebních obvodů pro plnění úkolů socialistické výstavby a rozvíjejí tvůrčí síly pracujících.

(1) V zájmu co nejlepšího výkonu své práce sdružují se poslanci zvolení ve volebních obvodech na území téhož krajského (ústředního) národního výboru v krajské sdružení poslanců, a to bez ohledu na místo svého bydliště a pracoviště.

(2) Krajské sdružení poslanců volí ze svého středu předsednictvo, které se skládá z předsedy, jeho zástupce a tajemníka.

(3) Na schůzích krajského sdružení poslanců se projednávají směrnice pro práci poslanců v jejich volebních obvodech a v kraji a otázky koordinace jejich práce.

Užší předsednictvo Národního shromáždění a představitelé krajských sdružení poslanců tvoří radu poslanců Národního shromáždění. Každé krajské sdružení poslanců vysílá do rady poslanců po jednom zástupci. Užší předsednictvo může pozvat též další poslance do rady poslanců.

(1) Rada poslanců pomáhá užšímu předsednictvu při zajišťování řádného chodu prací v Národním shromáždění, při usměrňování práce krajských sdružení poslanců a při sledování a koordinaci činnosti poslanců ve volebních obvodech.

(2) Práci rady poslanců řídí užší předsednictvo.

(3) Schůze rady poslanců svolává a řídí předseda Národního shromáždění.

(1) Členové vlády se mohou zúčastnit všech schůzí Národního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze.

(2) Člen vlády je povinen dostavit se osobně do schůze Národního shromáždění, jestliže se na tom Národní shromáždění usnese. Jinak se může dát zastoupit pracovníkem svého úřadu (§ 55 ústavy).

(1) Ustanovení § 47 platí obdobně i o účasti členů vlády na schůzích předsednictva Národního shromáždění a výborů.

(2) Schůzí předsednictva Národního shromáždění a výborů se mohou se souhlasem příslušného ministra zúčastnit též pověřenci. Kdykoli o to požádají, bude jim uděleno slovo ve věcech, které spadají do oboru jejich působnosti.

(3) Zástupci vyslaní členy vlády mohou se zúčastnit schůzí předsednictva Národního shromáždění a výborů a předseda jim může udělit slovo.

Předseda vlády i ostatní členové vlády jsou povinni odpovědět na dotazy poslanců nejpozději do 30 dnů.

(1) Pomocným orgánem Národního shromáždění a jeho předsednictva je Kancelář Národního shromáždění, která je bezprostředně podřízena předsedovi Národního shromáždění. V jejím čele je vedoucí, který má zástupce.

(2) Kancelář Národního shromáždění poskytuje všestrannou organisačně-technickou pomoc také výborům i jednotlivým poslancům při plnění jejich úkolů.

Zákon č. 195/1949 Sb., o jednacím řádu Národního shromáždění, se zrušuje.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Dr. Dolanský v. r.

gen. arm. Dr. Čepička v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Dr. Škoda v. r.

Barák v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Kyselý v. r.

Plojhar v. r.

Dr. Šlechta v. r.

David v. r.

Ďuriš v. r.

Krajčír v. r.

Krosnář v. r.

Machačová v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Poláček v. r.

Štoll v. r.

Uher v. r.

Beran v. r.

Jonáš v. r.

Reitmajer v. r.

Smida v. r.

Dr. Bartuška v. r.

Dvořák v. r.

Dr. Kahuda v. r.

Málek v. r.

Maurer v. r.

Dr. Neuman v. r.

Nosek v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.