Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
62/2004

Vyhláška, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování

62/2004 Sb. · 19 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

19
↑ Předchozí paragrafy

§ 12

(1) Dává-li banka podnět k odepsání částky z účtu neoprávněného příjemce, označí položku opravného zúčtování

a) identifikacemi původní chybné platby,

b) příslušným bankovním konstantním symbolem (§ 7 odst. 1),

c) textem v souladu s přílohou č. 2 této vyhlášky.

(2) Jako účet, na který má být částka směrována, může banka určit svůj vnitřní účet.

§ 13

(1) Není-li na odepsání chybně zúčtované částky na účtu neoprávněného příjemce dostatek peněžních prostředků, vyrozumí o tom banka, která tento účet vede, týž nebo následující bankovní pracovní den po dni, kdy podnět obdržela, banku, která chybu v zúčtování způsobila, a to písemnou formou bez zúčtování. Stejně postupuje, je-li účet zrušen. Podnět k odepsání částky z existujícího účtu neoprávněného příjemce eviduje a zároveň blokuje docházející peněžní prostředky, a to do dne, kdy na tento účet dojdou peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování, nejdéle však 3 měsíce ode dne vzniku chyby v zúčtování. V den, kdy na účet neoprávněného příjemce dojdou peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování, nebo následující bankovní pracovní den, není-li tento den bankovním pracovním dnem, příslušnou částku odepíše z jeho účtu (§ 11 odst. 4).

(2) Nejsou-li k poslednímu dni lhůty stanovené v odstavci 1 na účtu neoprávněného příjemce peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování, odepíše tato banka i částku nižší, a to ve výši peněžních prostředků, které jsou k dispozici na jeho účtu na konci této lhůty. Tato banka přestane následující bankovní pracovní den podnět k odepsání chybně zúčtované částky evidovat a vyrozumí o tom neprodleně písemnou formou bez zúčtování banku, která chybu v zúčtování způsobila.

§ 14

(1) Jestliže byla na základě podnětu banky, která chybu v zúčtování způsobila, odepsána částka z účtu neoprávněného příjemce a neoprávněný příjemce v téže době platbu sám vrátil, banka, která chybu v zúčtování způsobila, na základě jeho oznámení a po prověření správnosti tohoto oznámení neprodleně platbu vrátí na jeho účet.

(2) Má-li banka, která odepsala částku z účtu neoprávněného příjemce, odůvodněné pochybnosti o tom, že podnět jiné banky k opravnému zúčtování byl v souladu se zákonem9) a s § 10, požádá tuto banku o poskytnutí dokladů, podle nichž lze posoudit oprávněnost a správnost jejího podnětu. Banka, která dala podnět k opravnému zúčtování, pro tyto účely bance, která odepsala částku z účtu neoprávněného příjemce, příslušné doklady neprodleně poskytne.

(3) Zjistí-li banka, která odepsala částku z účtu neoprávněného příjemce, z dokladů podle odstavce 2, že podnět jiné banky nebyl v souladu se zákonem9) a s § 10, vrátí neprodleně svému klientovi částku neoprávněně odepsanou z jeho účtu. Zároveň o tom informuje banku, která dala podnět k opravnému zúčtování.

(4) Banka, která dala podnět k opravnému zúčtování, jenž nebyl v souladu se zákonem9) a s § 10, vrátí bance příjemce částku neoprávněně odepsanou z účtu jejího klienta týž, nejpozději následující bankovní pracovní den po obdržení informace podle odstavce 3 a zároveň jí nahradí prokázanou škodu.

§ 15

(1) Klienti dotčení opravným zúčtováním musí být neprodleně o jeho provedení vyrozuměni. Banka, která chybu v zúčtování způsobila, o provedení opravného zúčtování vyrozumí plátce, na jehož účtu bylo chybné i opravné zúčtování provedeno, i plátce, z jehož účtu byly peněžní prostředky následně odepsány v souladu s příkazem klienta. Tato banka rovněž vyrozumí neoprávněného příjemce i oprávněného příjemce o provedení opravného zúčtování a oprávněného příjemce vyrozumí rovněž o náhradě ušlých úroků (§ 11 odst. 1). Je-li účet klienta veden v jiné bance, vyrozumí jej banka, která chybu v zúčtování způsobila, prostřednictvím této banky. Banky, které vedou účty klientů dotčených opravným zúčtováním, předají informaci od banky, která chybu v zúčtování způsobila, svým klientům na výpisu z účtu, popřípadě jiným vhodným způsobem. Jestliže banka způsobila chybu v zúčtování bankovního spojení plátce (§ 11 odst. 6), vyrozumí o provedení opravného zúčtování na účtu plátce navíc příjemce, a to písemnou formou bez zúčtování.

(2) Při zúčtování se vyrozumění mezi bankami i ve vztahu ke klientovi uskutečňuje uvedením

a) identifikací původní chybné platby,

b) příslušného bankovního konstantního symbolu (§ 7 odst. 1),

c) textu v souladu s přílohou č. 2 této vyhlášky.

(3) Bankovním konstantním symbolem k tomu určeným banka označí výlučně podnět k odepsání částky z titulu opravného zúčtování (§ 12) a vyrozumění podle odstavce 2; jiné použití je porušením zásad mezibankovního platebního styku a součinnosti bank.

§ 16

(1) Uplyne-li tříměsíční lhůta od vzniku chyby v zúčtování, není banka, která chybu v zúčtování způsobila, oprávněna postupovat podle § 11 odst. 3, může však požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta. Tato banka vynaloží veškeré úsilí, které na ní lze požadovat, aby její klient, který je neoprávněným příjemcem, chybně zúčtovanou částku vrátil a aby nedocházelo ke zvětšování rozsahu škody. Obdobný postup se uplatní pro opravné zúčtování v rámci téže banky.

(2) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce, může od svého klienta požadovat kromě vrácení chybně zúčtované částky též příslušný úrok, který mu byl v důsledku chybného zúčtování částky připsán.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů státního rozpočtu s výjimkou účtů správců daní15) musí být prováděno v souladu se zvláštním zákonem.16) Provádí-li banka opravné zúčtování k tíži účtů státního rozpočtu v kalendářním roce následujícím po vzniku chyby v zúčtování, nepostupuje podle § 11 odst. 3. Může však požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta.

Část třetí

§ 17 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Banka, která je stavební spořitelnou,17) nemusí zpracovávat údaj uvedený v § 3 odst. 4 písm. d) ani nemusí tento údaj uvádět ve výpisu z účtu podle § 6 odst. 2 písm. a) bodu 6.

§ 18 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 51/1992 Sb., o platebním styku a zúčtování mezi bankami.

§ 19 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2004, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) bodu 1, § 5, § 6 odst. 2 písm. a) bodu 7, § 7 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 1 písm. b), § 15 odst. 2 písm. b) a odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2004.

Guvernér:

doc. Ing. Tůma, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 62/2004 Sb.

V tuzemském platebním styku musí být první část čísla účtu a základní část čísla účtu samostatně zajištěny pomocí modulo 11 s váhami uvedenými v následující tabulce:

Algoritmus kontroly čísla ABCDEFGHIJ na modulo 11ČísliceABCDEFGHIJVáhy63791058421n10987654321

kde n je pozice číslice v čísle účtu (počítáno zprava)

Váhy jsou získány jako rozdíl n-té mocniny 2 a nejbližšího nižšího násobku 11.

Váhy se k číslicím na jednotlivých pozicích čísla účtu přiřazují zprava. Číslo ABCDEFGHIJ je zajištěno pomocí modulo 11, pokud je součet S beze zbytku dělitelný 11, přičemž

S = J * 1 + I * 2 + H * 4 + G * 8 + F * 5 + E * 10 + D * 9 + C * 7 + B * 3 + A * 6.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 62/2004 Sb.

1. Text pro účely inkasní formy placení (k § 5 odst. 7 a 8 vyhlášky)

K odůvodnění odmítnutí neúčetní žádosti banka uvede v položce následující text:

a) „Neautorizováno“

Text uvedený v písm. a) užije v případě odmítnutí neúčetní žádosti z důvodu neexistence předchozího souhlasu plátce s použitím inkasní formy placení, nebo není-li na účtu plátce zajištěno krytí částky uvedené v příkazu k inkasu.

b) „Neexistující účet - číslo účtu ...“

Text uvedený v písm. b) užije v případě odmítnutí neúčetní žádosti z důvodu neexistence účtu.

2. Text pro účely vracení platby (k § 9 odst. 3 vyhlášky)

K označení vracené položky z důvodu neexistence účtu nebo z jiného důvodu banka uvede v položce následující text:

„Neexistující účet - číslo účtu ...“

3. Text pro účely opravného zúčtování (k § 12 odst. 1 a § 15 odst. 2 vyhlášky)

K označení položky opravného zúčtování banka uvede podle povahy vyrozumění následující text:

a) „Storno částky Kč ... ze dne ... pod položkou č. ... z účtu č. ...“

b) „Částečné storno původní částky Kč ... ze dne ... pod položkou č. ... z účtu č. ...“

Text uvedený v písm. a) a písm. b) užije pro vyrozumění neoprávněného příjemce a dále plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno, s výjimkou případů chyby v zúčtování bankovního spojení plátce.

c) „Opravné zúčtování - převod částky Kč ... z účtu plátce č. ...“.

Text uvedený v písm. c) užije pro vyrozumění oprávněného příjemce v případě, že převádí na jeho účet částku ve správné výši ze svého vnitřního účtu.

d) „Opravné zúčtování k položce č. ... - náhrada ušlých úroků z částky Kč ... počet dní... úroková sazba ...“.

Text uvedený v písm. d) užije pro vyrozumění oprávněného příjemce o náhradě ušlých úroků a dále plátce, kterému nahrazuje ušlé úroky. Údaj o počtu dní a úrokové sazbě neuvede, pokud banka, která vede účet oprávněného příjemce, sdělila již vypočtenou částku ušlých úroků.

e) „Opravné zúčtovaní“ ... text dle rozhodnutí banky.

Text uvedený v písm. e) užije v případě chyby v zúčtování bankovního spojení plátce pro vyrozumění plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno (uvede číslo původní položky) a dále plátce, z jehož účtu byly peněžní prostředky následně odepsány v souladu s příkazem klienta (uvede bankovní spojení příjemce).

Pro vyrozumění svého klienta může banka užít též cizojazyčný překlad popisu uvedeného pod písmeny a) až e).

1) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 3 odst. 1 zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

3) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

4) Vyhláška č. 514/2002 Sb., kterou se stanoví podmínky pro označování účelu peněžních úhrad, potřebných pro sestavování platební bilance České republiky.

5) § 20b odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.

6) § 8 odst. 4 zákona o platebním styku.

7) § 709 odst. 2 písm. c) a § 712 odst. 1 obchodního zákoníku.

8) § 7 odst. 3 zákona o platebním styku.

9) § 20c zákona č. 21/1992 Sb.

10) § 20c odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb.

11) § 303 odst. 1 a § 306 odst. 1 občanského soudního řádu.

12) § 78 odst. 4 a 5 správního řádu.

13) § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 47 exekučního řádu.

15) § 1 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

16) § 21 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.