§ 24 Zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků – Mzdové nároky některých zaměstnanců za dobu od 1. ledna do 23. září 1949.
Zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků · 64/1950 Sb. · § 24 · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 24 zákona č. 64/1950 Sb. upravuje mzdové nároky zaměstnanců a domáckých dělníků, kteří nastoupili vojenskou činnou službu mezi 1. lednem a 23. zářím 1949, a řeší případné přeplatky či nároky na rozdíl ve mzdě.
§ 24 Mzdové nároky některých zaměstnanců za dobu od 1. ledna do 23. září 1949.
(1) Vyhláška ministerstva práce a sociální péče č. 964/1949 Ú. l. I, kterou se upraví mzdové nároky zaměstnanců vykonávajících vojenskou činnou službu, ve znění vyhlášky č. 991/1949 Ú. l. I, platí i pro zaměstnance (učně) tam uvedené a obdobně též pro domácké dělníky, kteří nastoupili vojenskou činnou službu v době od 1. ledna do 23. září 1949.
(2) Bylo-li osobě, na niž se vztahuje ustanovení odstavce 1, vypláceno za dobu od 1. ledna do 23. září 1949 podle předpisů v této době platných na mzdě více, než jí přísluší podle předpisů uvedených v odstavci 1, není povinna přeplatek vrátit.
(3) Osoba, na niž se vztahuje ustanovení odstavce 1 a jejímž rodinným příslušníkům byl za dobu od 1. ledna do 23. září 1949 vyplácen státní vyživovací příspěvek, má vůči zaměstnavateli nárok jen na rozdíl mezi mzdou (sníženou mzdou) a vyplaceným státním vyživovacím příspěvkem.
(4) Zaměstnavatelé, kteří jsou soukromými podnikateli, jsou povinni uhradit úřadu nebo orgánu, jenž vyživovací příspěvek vyplatil, částky, o něž se podle odstavce 3 zmenšil nárok tam uvedených osob na mzdu (sníženou mzdu).
Paragraf 24 zákona č. 64/1950 Sb. upravuje mzdové nároky zaměstnanců a domáckých dělníků, kteří nastoupili vojenskou činnou službu mezi 1. lednem a 23. zářím 1949, a řeší případné přeplatky či nároky na rozdíl ve mzdě.
Co to znamená v praxi
Vyhláška ministerstva práce a sociální péče č. 964/1949 Ú. l. I (ve znění č. 991/1949 Ú. l. I) platí i pro zaměstnance (učně) a domácké dělníky, kteří nastoupili vojenskou službu od 1. ledna do 23. září 1949.
Pokud zaměstnanec nebo domácký dělník dostal za období od 1. ledna do 23. září 1949 více peněz, než mu náleželo podle zmíněných vyhlášek, nemusí tento přeplatek vracet.
Pokud rodinní příslušníci takové osoby dostali státní vyživovací příspěvek za dobu od 1. ledna do 23. září 1949, má tato osoba nárok na mzdu od zaměstnavatele pouze ve výši rozdílu mezi mzdou (nebo sníženou mzdou) a vyplaceným příspěvkem.
Soukromí zaměstnavatelé musí uhradit úřadu nebo orgánu, který vyplatil vyživovací příspěvek, částky, o které se snížil nárok zaměstnance na mzdu podle předchozího bodu.
Příklad
Pan Novák, domácký dělník, nastoupil vojenskou službu v březnu 1949. Jeho rodina dostávala státní vyživovací příspěvek. Podle tohoto paragrafu má pan Novák nárok na mzdu od svého zaměstnavatele jen v případě, že jeho původní mzda byla vyšší než vyplacený státní příspěvek, a to pouze ve výši tohoto rozdílu. Pokud by mu zaměstnavatel vyplatil více, než mu náleželo podle vyhlášky, pan Novák by přeplatek nemusel vracet.
Na co si dát pozor
Ustanovení se týká pouze období od 1. ledna do 23. září 1949.
Týká se pouze zaměstnanců (učňů) a domáckých dělníků, kteří nastoupili vojenskou činnou službu v uvedeném období.