§ 231 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Součinnost stran při dokazování
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 231 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 231 zákona č. 64/1956 Sb. stanoví, že prokurátor, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou klást otázky vyslýchaným osobám, a to zpravidla až poté, co své dotazy skončí předseda senátu a členové senátu.
§ 231 Součinnost stran při dokazování
Prokurátor, obžalovaný a jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným osobám otázky, a to zpravidla teprve tehdy, když předseda senátu své dotazy skončil a když už nemají otázek členové senátu.
Paragraf 231 zákona č. 64/1956 Sb. stanoví, že prokurátor, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou klást otázky vyslýchaným osobám, a to zpravidla až poté, co své dotazy skončí předseda senátu a členové senátu.
Co to znamená v praxi
Strany trestního řízení (prokurátor, obžalovaný, obhájce atd.) mají právo aktivně se podílet na dokazování kladením otázek.
Toto právo je podmíněno souhlasem předsedy senátu.
Pořadí kladení otázek je stanoveno: nejprve předseda senátu, poté členové senátu a teprve pak ostatní strany.
Ustanovení „zpravidla“ naznačuje, že v odůvodněných případech může předseda senátu povolit odchylku od tohoto pořadí.
Na co si dát pozor
Bez souhlasu předsedy senátu nelze vyslýchaným osobám klást otázky.
Je třeba respektovat stanovené pořadí kladení otázek.