§ 231 trestní řád – Součinnost stran při dokazování
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 231 zákona č. 64/1956 Sb. stanoví, že prokurátor, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou klást otázky vyslýchaným osobám, a to zpravidla až poté, co své dotazy skončí předseda senátu a členové senátu. (§ 231 zákona č. 64/1956 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Součinnost stran při dokazování
- Týká se: poškozený
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 64/1956 Sb.
Prokurátor, obžalovaný a jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným osobám otázky, a to zpravidla teprve tehdy, když předseda senátu své dotazy skončil a když už nemají otázek členové senátu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Strany trestního řízení (prokurátor, obžalovaný, obhájce atd.) mají právo aktivně se podílet na dokazování kladením otázek.
- Toto právo je podmíněno souhlasem předsedy senátu.
- Pořadí kladení otázek je stanoveno: nejprve předseda senátu, poté členové senátu a teprve pak ostatní strany.
- Ustanovení „zpravidla“ naznačuje, že v odůvodněných případech může předseda senátu povolit odchylku od tohoto pořadí.
Na co si dát pozor
- Bez souhlasu předsedy senátu nelze vyslýchaným osobám klást otázky.
- Je třeba respektovat stanovené pořadí kladení otázek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 215 Součinnost stran při dokazování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 215 Součinnost stran při dokazování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 215 Součinnost stran při dokazování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 21 Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení nen (Nález Ústavního soudu ze dne 29. září 20)