Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 215 · Trestní právo
Stručně: Tento paragraf upravuje, jakým způsobem se strany trestního řízení (např. státní zástupce, obžalovaný, poškozený) podílejí na dokazování u soudu, zejména při kladení otázek vyslýchaným osobám a při provádění důkazů.
§ 215 Součinnost stran při dokazování
(1) Státní zástupce, obžalovaný, jeho obhájce a opatrovník, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky, a to zpravidla tehdy, když předseda senátu své dotazy skončil a když už nemají otázek členové senátu.
(2) Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat, aby jim bylo umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce. Předseda senátu jim vyhoví zejména tehdy, jestliže jde o důkaz prováděný k jejich návrhu nebo jimi opatřený a předložený; není povinen jim vyhovět, jde-li o výslech obviněného, výslech svědka mladšího než osmnáct let, nemocného nebo zraněného svědka, anebo jestliže by provedení důkazu některou z uvedených osob nebylo z jiného závažného důvodu vhodné. Jestliže je výslech stejného svědka nebo znalce navrhován jak státním zástupcem, tak i obžalovaným nebo obhájcem, a obě strany žádají o provedení výslechu, rozhodne předseda senátu po vyjádření obou stran o tom, která z nich výslech provede. Provádění výslechu některou z uvedených stran může předseda senátu přerušit jen tehdy, není-li výslech prováděn v souladu se zákonem, na vyslýchaného je vyslýchajícím činěn nátlak nebo je výslech jím veden jiným nevhodným způsobem, anebo předseda senátu nebo člen senátu považuje za nezbytné položit vyslýchanému otázku, jejíž položení není možno odložit na dobu po provedení takového výslechu nebo jeho části.
(3) Po provedení výslechu nebo jeho části podle odstavce 2 má právo druhá strana klást vyslýchanému otázky. Poslední věta odstavce 2 platí tu obdobně.
(4) Po provedení všech důkazů zjistí předseda senátu, zda strany nečiní návrhy na doplnění dokazování.
Oddíl pátý
Tento paragraf upravuje, jakým způsobem se strany trestního řízení (např. státní zástupce, obžalovaný, poškozený) podílejí na dokazování u soudu, zejména při kladení otázek vyslýchaným osobám a při provádění důkazů.
Co to znamená v praxi
Kladení otázek: Strany mohou klást otázky vyslýchaným (svědkům, znalcům) se souhlasem předsedy senátu, obvykle poté, co své dotazy skončí předseda senátu a členové senátu.
Provádění důkazů: Státní zástupce, obžalovaný a jeho obhájce mohou žádat o provedení důkazu (např. výslech svědka), přičemž soud jim vyhoví zejména u důkazů, které sami navrhli nebo opatřili.
Omezení provádění důkazů stranami: Soud nemusí vyhovět žádosti o provedení důkazu stranou, pokud jde o výslech obviněného, nezletilého, nemocného či zraněného svědka, nebo pokud by provedení důkazu stranou nebylo z jiného závažného důvodu vhodné.
Přerušení výslechu prováděného stranou: Předseda senátu může přerušit výslech prováděný stranou, pokud není v souladu se zákonem, je činěn nátlak na vyslýchaného, výslech je veden nevhodně, nebo je nutné položit otázku, kterou nelze odložit.
Na co si dát pozor
Souhlas předsedy senátu je klíčový pro kladení otázek.
I když strana navrhne důkaz, soud nemusí vždy povolit, aby ho tato strana sama provedla, zejména u citlivých výslechů.
Předseda senátu má pravomoc zasáhnout do výslechu prováděného stranou, pokud je veden nevhodně nebo v rozporu se zákonem.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.