§ 252 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Podklad pro rozhodnutí
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 252 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 252 zákona 64/1956 stanoví, že soud smí při rozhodování ve veřejném zasedání zohlednit pouze ty důkazy, které byly skutečně předloženy a provedeny přímo během tohoto zasedání.
§ 252 Podklad pro rozhodnutí
Při rozhodování ve veřejném zasedání přihlédne soud jen k těm důkazům, které byly provedeny při veřejném zasedání.
Paragraf 252 zákona 64/1956 stanoví, že soud smí při rozhodování ve veřejném zasedání zohlednit pouze ty důkazy, které byly skutečně předloženy a provedeny přímo během tohoto zasedání.
Co to znamená v praxi
Soud nemůže opřít své rozhodnutí o důkazy, které byly shromážděny mimo veřejné zasedání a nebyly v něm řádně předloženy.
Všechny důkazy, které mají být pro rozhodnutí relevantní, musí být provedeny (např. přečteny, předvedeny, vyslechnuty) přímo v průběhu veřejného zasedání.
Pokud se objeví potřeba provést důkazy, které nelze provést ihned, musí být veřejné zasedání odročeno (§ 253 odst. 1 písm. b)).
Na co si dát pozor
Pokud důkaz nebyl proveden ve veřejném zasedání, soud k němu nesmí přihlédnout, i kdyby byl jinak ve spisech obsažen.
Zajištění řádného provedení všech relevantních důkazů ve veřejném zasedání je klíčové pro platnost rozhodnutí.