§ 319 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Nařízení ochranné výchovy
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 64/1956 Sb. · § 319 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 319 zákona 64/1956 stanoví podmínky, za nichž může soud nařídit ochrannou výchovu, a upravuje možnost podání stížnosti proti takovému rozhodnutí.
§ 319 Nařízení ochranné výchovy
(1) Nejde-li o případ, kdy si soud rozhodnutí o ochranné výchově vyhradil podle § 243 odst. 2, může je vyslovit ve veřejném zasedání, jen navrhne-li to prokurátor.
(2) Proti rozhodnutí o ochranné výchově je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
Paragraf 319 zákona 64/1956 stanoví podmínky, za nichž může soud nařídit ochrannou výchovu, a upravuje možnost podání stížnosti proti takovému rozhodnutí.
Co to znamená v praxi
Soud může nařídit ochrannou výchovu ve veřejném zasedání pouze tehdy, pokud to navrhne prokurátor, s výjimkou případů, kdy si soud rozhodnutí o ochranné výchově vyhradil dříve.
Proti rozhodnutí soudu o nařízení ochranné výchovy je možné podat stížnost.
Podání stížnosti proti rozhodnutí o ochranné výchově má odkladný účinek, což znamená, že rozhodnutí nenabude právní moci a nebude vykonáno, dokud nebude o stížnosti rozhodnuto.
Na co si dát pozor
Pokud prokurátor nepodá návrh na nařízení ochranné výchovy, soud ji nemůže ve veřejném zasedání nařídit, ledaže si rozhodnutí o ní vyhradil již dříve.
Odkladný účinek stížnosti je důležitý pro dotčenou osobu, protože zabraňuje okamžitému výkonu ochranné výchovy.