Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy

(1) Svěřenec má zejména právo:

a) obracet se se žádostmi a stížnostmi na vychovatele nebo na ředitele zařízení nebo diagnostického ústavu a požadovat, aby výsledek přešetření byl sdělen žadateli nebo stěžovateli do jednoho týdne po oznámení žádosti nebo stížnosti;

b) nahlížet každý měsíc do vyúčtování svých pracovních příjmů a úspor;

c) volit a být volen do samosprávných orgánů zařízení nebo diagnostického ústavu a aktivně se účastnit veřejného života kolektivu výchovné skupiny nebo rodinné buňky;

d) požadovat, aby podání adresované prokuratuře, soudu nebo národnímu výboru bylo odesláno ze zařízení nebo diagnostického ústavu do 24 hodin;

e) být hodnocen a odměňován podle systému pochval a odměn, který je součástí vnitřního řádu zařízení nebo diagnostického ústavu.

(2) Svěřenec má zejména tyto povinnosti:

a) dodržovat ustanovení vnitřního řádu zařízení nebo diagnostického ústavu;

b) svědomitě vykonávat přikázanou práci;

c) mimořádně vykonávat v nezbytné míře práci i o sobotách, nedělích a ve dnech pracovního klidu, vyžaduje-li to provoz zařízení nebo diagnostického ústavu, a to v rozsahu stanoveném předpisy platnými pro práci mládeže;

d) hradit ze svých příjmů škodu, kterou z nedbalosti způsobí, a to až do výše jednoho měsíčního příjmu;

e) hradit ze svých příjmů náklady spojené s návratem do zařízení nebo do diagnostického ústavu, pokud ze zařízení nebo diagnostického ústavu uprchne.

(1) Svěřenci, který vzorně plní povinnosti stanovené touto vyhláškou a vnitřním řádem zařízení nebo diagnostického ústavu, může být:

a) udělena pochvala před kolektivem výchovné skupiny nebo rodinné buňky;

b) udělena pochvala před kolektivem zařízení nebo diagnostického ústavu;

c) prominuta výchovná opatření udělená podle odstavce 2;

d) přiznána osobní výhoda, kterou stanoví vnitřní řád zařízení nebo diagnostického ústavu;

e) udělena věcná odměna z rozpočtových prostředků zařízení nebo diagnostického ústavu;

f) povolena mimořádná individuální vycházka;

g) povolen mimořádný dočasný pobyt podle § 15 odst. 1 písm. b) v rozsahu nejvýše 10 dnů.

(2) Svěřenci, který porušil povinnosti stanovené touto vyhláškou nebo vnitřním řádem zařízení nebo diagnostického ústavu, mohou být udělena tato výchovná opatření:

a) ústní důtka při osobním pohovoru;

b) ústní důtka před kolektivem výchovné skupiny nebo rodinné buňky;

c) důtka před kolektivem zařízení nebo diagnostického ústavu;

d) odnětí práva účastnit se činnosti v samosprávných orgánech zařízení nebo diagnostického ústavu;

e) zákaz návštěv;

f) dočasné vyloučení z kolektivu na dobu nejvýše 5 dnů;

g) odnětí přiznaných některých výhod podle odstavce 1 písm. d).

(3) Výchovná opatření podle odstavců 1 a 2 uděluje vychovatel výchovné skupiny nebo rodinné buňky po projednání s ředitelem zařízení nebo diagnostického ústavu, pokud si jejich udělování nevyhradí ředitel zařízení nebo diagnostického ústavu ve vnitřním řádu.

Při dětských domovech lze ustavit Kruh přátel dětského domova, při zvláštních výchovných zařízeních a diagnostických ústavech lze ustavit poradní sbor jako občanské aktivy ředitele, jejich členy mohou být občané a zástupci státních, družstevních a společenských organizací. Kruh přátel dětského domova a Poradní sbor poskytují řediteli všestrannou pomoc při zajišťování podmínek pro výchovu mládeže. Pro zřizování, postavení, činnost a hospodaření Kruhu přátel dětského domova a Poradního sboru platí přiměřeně předpisy o Sdružení rodičů a přátel školy.14)

(1) Ústřední evidenci mládeže umístěné v zařízeních a v diagnostických ústavech a ústřední evidenci mládeže s nařízenou ústavní výchovou umístěné v internátních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči (dále jen „ústřední evidence“) vede diagnostický ústav pro mládež pověřený touto činností národním výborem, který diagnostický ústav pro mládež odborně vede.

(2) Zařízení a diagnostické ústavy jsou povinny každé umístění, přemístění nebo skončení pobytu mládeže v zařízení nebo v diagnostickém ústavu neprodleně oznámit do ústřední evidence; internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči jen u té mládeže, na kterou se vztahuje § 26 odst. 1 této vyhlášky.

(3) Diagnostický ústav pro mládež pověřený vedením ústřední evidence

a) vede evidenční listy a archivuje materiály o mládeži umístěné v zařízeních a v diagnostických ústavech;

b) metodicky řídí diagnostické ústavy při vedení jejich vlastní evidence;

c) vede přehled o využití kapacity v jednotlivých typech zařízení a v diagnostických ústavech;

d) projednává s diagnostickými ústavy nezbytné přemístění mládeže mezi jednotlivými typy zařízení, zařazování mládeže po výkonu trestu odnětí svobody do zařízení, plynulé rozmisťování mládeže a využívání kapacit v zařízení;

e) zajišťuje potřebné informace ministerstvu školství České socialistické republiky a podle potřeby je poskytuje Generální prokuratuře České socialistické republiky a prokuraturám, které vykonávají dozor v místech, kde se vykonává ochranná výchova; se souhlasem ministerstva školství České socialistické republiky poskytuje tyto informace i ministerstvu spravedlnosti České socialistické republiky ministerstvu vnitra České socialistické republiky a ministerstvu práce a sociálních věcí České socialistické republiky. Prostřednictvím Správy kriminální služby ministerstva vnitra České socialistické republiky podává orgánům Veřejné bezpečnosti okamžité informace o mládeži, která byla zadržena na útěku;

f) prověřuje evidované údaje ve spolupráci s národními výbory, které zařízení, diagnostické ústavy a internátní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči odborně vedou.

(1) Do osobních spisů mládeže smí nahlížet ředitel, vychovatel, psycholog, sociální pracovnice, odborní pracovníci diagnostických ústavů, sociální pracovníci orgánu péče o děti příslušného podle bydliště mládeže a kontrolní orgány, prokurátor, který vykonává dozor, soudce nebo soudní tajemník, orgány Veřejné bezpečnosti při zahájení trestního stíhání a v neprodlených případech.

(2) Sociální pracovníci orgánu péče o děti příslušného podle bydliště mládeže a orgány Veřejné bezpečnosti mohou provádět v zařízeních nebo v diagnostických ústavech potřebná úřední šetření. S účelem a závěry šetření seznámí ředitele zařízení nebo diagnostického ústavu.

(3) Bez souhlasu ředitele a národního výboru, který zařízení nebo diagnostický ústav odborně vede, nelze provádět prohlídky zařízení nebo diagnostického ústavu ani šetření neúřední povahy.

(1) Do zařízení se přijímá mládež pouze prostřednictvím diagnostických ústavů.

(2) Do zařízení a diagnostických ústavů se přednostně přijímá mládež, u níž soud nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, nebo u níž okresní národní výbor rozhodl o okamžitém umístění do náhradní výchovy nahrazující výchovu rodičů, na dobu, než rozhodne soud.

(3) Do zařízení a diagnostických ústavů se nepřijímá mládež s duševními nemocemi, která byla v léčení před předběžným opatřením okresního národního výboru nebo před nařízením ústavní výchovy; nepřijímá se také mládež s jinými nemocemi v akutním stadiu, bacilonosiči a mládež, jíž bylo uloženo karanténní opatření.

(4) Do dětského domova může být přijat mentálně postižený žák zvláštní školy, má-li v domově sourozence a je-li možno zajistit jeho docházku do zvláštní školy v sídle dětského domova.

(5) Přijetí mládeže, popřípadě nástup výkonu trestu odnětí svobody, oznámí zařízení nebo diagnostický ústav do tří dnů soudu, který nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, orgánu péče o děti příslušnému podle bydliště mládeže a zákonným zástupcům mládeže; stejně se postupuje i při přemístění nebo podmíněném ubytování mládeže mimo zařízení (§ 17 odst. 4) nebo při skončení pobytu mládeže v zařízení nebo v diagnostickém ústavu. Zařízení oznámí skončení pobytu svěřence s uloženou ochrannou výchovou též Veřejné bezpečnosti a sociálnímu kurátorovi národního výboru příslušnému podle místa jeho bydliště.

(6) Mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, která přichází z výkonu trestu odnětí svobody, se zařazuje do zařízení prostřednictvím diagnostického ústavu pro mládež pověřeného vedením ústřední evidence (podle § 19 odst. 1).

(1) Přemístit svěřence do jiného zařízení téhož typu lze jen zcela výjimečně, jsou-li pro to závažné důvody.

(2) Zdůvodněný požadavek na přemístění svěřence projedná zařízení, které opatření navrhuje, s diagnostickým ústavem, který ho v zařízení umístil. Jedná-li se o přemístění mimo územní obvod diagnostického ústavu, projedná diagnostický ústav přemístění též s diagnostickým ústavem, v jehož územním obvodu je zařízení, do něhož má být svěřenec přemístěn. V případě, že se stanoviska zúčastněných na přemístění rozcházejí, rozhodne diagnostický ústav, který je pověřen ústřední evidencí (podle § 19 odst. 1).

(1) Ředitel propustí svěřence ze zařízení nebo diagnostického ústavu:

a) jestliže soud nad ním zrušil ústavní výchovu nebo ochrannou výchovu;

b) na žádost zákonných zástupců, byl-li do zařízení umístěn podle § 2 odst. 1 písm. c), pokud ředitel nenavrhne příslušnému národnímu výboru opatření podle odstavce 3;

c) dosáhne-li zletilosti, pokud v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání;

d) dosáhne-li věku devatenácti let, byla-li prodloužena ústavní výchova nebo ochranná výchova, pokud v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání;

e) jestliže byl v zařízení nebo v diagnostickém ústavu umístěn na žádost rodičů a má být po dohodě s příslušným okresním národním výborem předán do zatímní péče budoucích osvojitelů.15)

(2) Při propuštění svěřence ze zařízení nebo diagnostického ústavu předá ředitel svěřence zákonným zástupcům nebo osobám, označeným v příslušném rozhodnutí, na jehož základě dochází k propuštění.

(3) Byl-li svěřenec umístěn v zařízení na žádost zákonných zástupců, jsou zákonní zástupci povinni oznámit řediteli zařízení nejpozději měsíc předem, že ho hodlají převzít do své péče, pokud nebyl termín jeho propuštění závazně dohodnut předem. Jestliže zákonní zástupci během pobytu neplnili vůči svěřenci řádně své povinnosti, ač jejich rodičovská práva nebyla omezena, nebo bude-li ředitel zařízení důvodně předpokládat, že převzetí svěřence do péče rodiny mu není k prospěchu, navrhne orgánu péče o děti okresního národního výboru příslušného podle bydliště svěřence, aby provedl potřebná opatření.

(4) Jestliže bylo dosaženo účelu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, dá ředitel zařízení po předchozí dohodě s orgánem péče o děti příslušným podle bydliště zákonných zástupců soudu podnět na zrušení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.

(5) Nebylo-li při výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy dosaženo kladných výsledků a vyžaduje-li to zájem svěřence, nebo jsou-li pro to jiné vážné důvody, dá ředitel zařízení příslušnému soudu podnět k prodloužení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy tak, aby soud mohl vydat pravomocné rozhodnutí před nabytím zletilosti svěřence.

(6) Zařízení ve spolupráci s orgánem péče o děti a s národním výborem příslušným podle místa bydliště svěřence, který skončil pobyt v zařízení, sledují jeho další vývoj po dobu nejméně dvou let a pomáhají mu při řešení obtíží vzniklých přechodem do občanského života.

(1) Zařízení a diagnostický ústav poskytují mládeži ubytování, stravování, potřebné učební pomůcky a potřeby pro využití volného času.

(2) Zařízení a diagnostický ústav poskytují mládeži kapesné, potřebné šatstvo, obuv, osobní prádlo a další přiměřené osobní potřeby a věcnou pomoc;16) toto vybavení poskytují zařízení a diagnostický ústav i v případě, je-li mládež dočasně ubytována mimo zařízení nebo diagnostický ústav.

(3) Úhradu nákladů na péči o mládež v zařízeních a v diagnostických ústavech stanoví zvláštní předpisy.17)

(1) V zařízeních a v diagnostických ústavech je celoroční provoz.

(2) Provoz může být dočasně omezen nebo přerušen jen ze závažných důvodů a za předpokladu, že péče o mládež je řádně zabezpečena.

(3) Přerušení provozu povoluje na návrh ředitele národní výbor, který zařízení nebo diagnostický ústav odborně vede.

(1) Vyžaduje-li to mentální nebo smyslové postižení mládeže, vykonává se ústavní výchova v internátních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči;18) ustanovení této vyhlášky se na výkon ústavní výchovy v internátních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči vztahují přiměřeně.

(2) Ustanovení této vyhlášky se na výkon ústavní výchovy v zařízeních na úseku sociální péče19) a na úseku zdravotnictví nevztahují.

Zrušují se organizační směrnice pro dětské domovy, zvláštní výchovná a diagnostická zařízení ze dne 28. 12. 1971 čj. 30 374/1971-201 (Věstník ministerstva školství a ministerstva kultury ČSR, ročník 1972, str. 4, reg. částka 4/1972 Sb.), ve znění směrnic ministerstva školství ČSR ze dne 28. 8. 1975 čj. 23 351/1975-201 (Věstník ministerstva školství a ministerstva kultury ČSR, ročník 1975, str. 158, reg. částka 27/1975) a ze dne 31. 8. 1977 čj. 24 360/1977-201 (Věstník ministerstva školství a ministerstva kultury ČSR, ročník 1977, str. 122, reg. částka 20/1977 Sb.).20)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1981.

Ministr:

Vondruška v. r.

1) § 24 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.

2) § 45 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině.

3) § 46 zákona č. 94/1963 Sb.

4) § 2 odst. 4 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky č. 87/1980 Sb., o mateřských školách, společných zařízeních jeslí a mateřské školy a dětských útulcích.

5) § 25 až 28 zákona č. 76/1978 Sb.

6) § 25 odst. 2 zákona č. 76/1978 Sb.

7) § 29 zákona č. 76/1978 Sb.

8) § 30 zákona č. 76/1978 Sb.

9) § 31 zákona č. 76/1978 Sb.

10) § 30 a 31 zákona č. 76/1978 Sb.

11) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

12) § 69 zákona č. 94/1963 Sb.

13) § 272 a následující zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

14) Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 89/1973 Sb., o sdružení rodičů a přátel školy, ve znění vyhlášky č. 100/1976 Sb.

15) § 69 zákona č. 94/1963 Sb.

16) Směrnice ministerstva školství České socialistické republiky čj. 8986/80-201, kterou se stanoví výše kapesného a normy ošacení a věcnou pomoc pro děti a mládež s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, Věstník MŠ a MK ČSR, ročník 1980, str. 17.

17) § 28 zákona České národní rady č. 77/1978 Sb., o státní správě ve školství. Vyhláška ministerstev školství a zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež.

18) § 7 odst. 4 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky č. 95/1978 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.

19) § 64, 65, 66 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 130/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

20) Nedotčena zůstává instrukce ministerstva spravedlnosti, zdravotnictví, vnitra, školství a kultury a Státního úřadu sociálního zabezpečení ze dne 7. června 1965 čj. 734/1965-L-MS, kterou se upravuje postup při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí, uveřejněná pod pořadovým číslem 4/1965 Sbírky instrukcí a sdělení ministerstva spravedlnosti a ve Věstníku ministerstva školství a kultury, roč. 1965, str. 267.