§ 47 zákoník práce – Povinnosti zaměstnavatele pomoci zaměstnanci při hledání…
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 47 zákona č. 65/1965 Sb. stanovuje povinnosti zaměstnavatele pomoci zaměstnanci při hledání nového zaměstnání v případě, že mu dal výpověď z určitých důvodů, přičemž pro některé skupiny zaměstnanců je tato povinnost přísnější a může ovlivnit délku výpovědní doby. (§ 47 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel, dítě
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…osamělé zaměstnankyni nebo osamělému zaměstnanci trvale pečujícím o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanci se zdravotním postižením,4b) který není zabezpečen důchodem, z…“
- Odkazuje na: § 46
- Judikatura: na § 47 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Byla-li dána zaměstnanci výpověď z některého z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d), je zaměstnavatel povinen ve spolupráci s příslušným orgánem státní správy účinně mu pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání.
(2) Při výpovědi dané osamělé zaměstnankyni nebo osamělému zaměstnanci trvale pečujícím o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanci se zdravotním postižením,4b) který není zabezpečen důchodem, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c), při výpovědi dané zaměstnanci proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání a při výpovědi dané pro dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen zajistit těmto zaměstnancům nové vhodné zaměstnání, a to podle potřeby i s pomocí svého nadřízeného orgánu. V těchto případech výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.
(3) Povinnost účinně pomáhat zaměstnanci k získání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu je zajistit, zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl. Tyto povinnosti zaměstnavatele zanikají, jestliže zaměstnanec odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď z důvodu zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, nadbytečnosti nebo ztráty zdravotní způsobilosti k práci, musí mu aktivně pomáhat najít nové vhodné zaměstnání ve spolupráci s úřady.
- Pro osamělé rodiče pečující o dítě do 15 let, zaměstnance se zdravotním postižením (kteří nejsou v důchodu) propuštěné z důvodu nadbytečnosti, nebo zaměstnance propuštěné kvůli ohrožení nemocí z povolání či dosažení limitu expozice, je povinnost zaměstnavatele přísnější – musí jim nové vhodné zaměstnání zajistit.
- V případě přísnější povinnosti zajistit zaměstnání skončí výpovědní doba až tehdy, když zaměstnavatel tuto povinnost splní, ledaže se se zaměstnancem dohodne jinak.
- Zaměstnavatel nemá povinnost pomáhat nebo zajistit zaměstnání, pokud zaměstnanec před výpovědí odmítl jím nabídnutou vhodnou práci, nebo pokud bez vážného důvodu odmítne nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.
Na co si dát pozor
- Délka výpovědní doby se může prodloužit, pokud zaměstnavatel nesplní povinnost zajistit nové zaměstnání vybraným skupinám zaměstnanců.
- Zaměstnanec by měl zvážit přijetí nabídnuté práce od zaměstnavatele před výpovědí, nebo nového vhodného zaměstnání, aby nepřišel o právo na pomoc či zajištění zaměstnání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 47
Jak soudy aplikují § 47
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2013, č. j. 16 Co 77/2013-172, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce výkladu ustanovení § 47 odst. 2 a 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2006 (§ 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 21 Cdo 954/2007, uveřejněný pod číslem 130 v časopise Soudní judikatura, ročník …
… předmětu řízení stejně – žalobu zamítl) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. V posuzované věci odvolací soud řešil právní otázku výkladu ustanovení § 47 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31.12.2006 (srov. § 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce - dále jen „zák. práce“) z hlediska toho, zda žalobce jako poživatel částečného invalidního důchodu …
Nejvyšší soud v odůvodnění svého napadeného usnesení s odkazem na svou konstantní judikaturu dovodil, že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu k otázce výkladu ustanovení § 47 odst. 2 a 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2006 (§ 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.