Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 48

§ 48 zákoník práce – Zákaz výpovědi

Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 48 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanovuje, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době, která zahrnuje specifické situace jako nemoc, mateřskou/rodičovskou dovolenou nebo výkon veřejné funkce. Zaměstnanec je chráněn před výpovědí v přesně vymezených životních situacích, jako je dočasná pracovní neschopnost (pokud si ji nezpůsobil úmyslně nebo v opilosti), těhotenství, mateřská nebo rodičovská dovolená. (§ 48 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Zákaz výpovědi
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování“
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „…kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z takové služby“
  • Judikatura: na § 48 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je

a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně neschopným práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,

b) při povolání ke službě v ozbrojených silách ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz nebo kdy byla uveřejněna vyhláška obsahující hromadný povolávací rozkaz, až do uplynutí dvou týdnů po jeho propuštění z takové služby; to platí obdobně v případě civilní služby,16)

c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,

d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,

e) v době, kdy je zaměstnanec pracující v noci uznán na základě lékařského posudku dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnanec je chráněn před výpovědí v přesně vymezených životních situacích, jako je dočasná pracovní neschopnost (pokud si ji nezpůsobil úmyslně nebo v opilosti), těhotenství, mateřská nebo rodičovská dovolená.
  • Ochranná doba se vztahuje i na zaměstnance povolané k vojenské službě nebo ty, kteří jsou dlouhodobě uvolněni pro výkon veřejné funkce.
  • Pokud by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, pracovní poměr se prodlouží o dobu ochrany, ledaže zaměstnanec s prodloužením nesouhlasí.
  • Prodloužení ochranné doby platí i pro některé specifické případy, například při onemocnění tuberkulózou.

Na co si dát pozor

  • Ochrana před výpovědí neplatí, pokud si zaměstnanec pracovní neschopnost úmyslně vyvolal nebo způsobil v opilosti.
  • Zaměstnanec má možnost odmítnout prodloužení pracovního poměru, pokud by výpovědní doba zasahovala do ochranné doby.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 48

2
NS
Nejvyšší soud
18. 2. 2022
NS
Nejvyšší soud
26. 7. 2016

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 48 zákona 65/1965 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 48

Počátek ochranné doby v případě „lázeňského léčení“ je ustanovením § 53 odst. 1 písm. a) zák. práce stanoven „od nástupu lázeňského léčení“, tedy odlišně, než jak ho stanovila předchozí (jinak obdobná) právní úprava zákazu výpovědi obsažená v ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2006, která ho vymezovala slovy „od povolení lázeňského léčení“, jež vedla k výkladu, že rozhodující dobou je zde den, kdy bylo rozhodnuto o tom, že zaměstnanec je dočasně neschopen vykonávat …

21 Cdo 2149/2020 · Nejvyšší soud · 18. 2. 2022

… vojácích z povolání, § 102 odst. 1 písm. b) zákona č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, § 42 odst. 1 písm. b) zákona 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě aj.). V pracovněprávních vztazích v užším slova smyslu byla obsahově shodná právní úprava obsažena již v ustanovení § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a ještě dříve v ustanovení § 114 odst. 2, 3 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění.

21 Cdo 968/2015 · Nejvyšší soud · 26. 7. 2016

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 99 Zákaz výslechu (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 47 Zákaz výpovědi (Zákoník práce)§ 99 Zákaz výslechu (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 99 Zákaz výslechu (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)Dostal jsem výpověď z práce – co dělat – postup krok za krokem