§ 2 vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů – Výklad pojmů

Pro účely této vyhlášky se považují za

a) důlní otřes (dále jen „otřes“) – přírodní jev náhlého porušení horského masivu, který se projeví náhlým vysunutím nebo vyvržením hornin do důlního díla s následkem jeho zjevné a trvalé deformace; tento jev může být provázen seismickým a zvukovým efektem v tomto důlním díle. Na tomto ději se plynné a kapalné komponenty obsažené v horském masivu nepodílejí podstatnou měrou. Podle místa uvolnění pružné energie a porušení horského masivu se otřesy dělí na slojové a otřesy z vyššího nadloží,

b) otřesový jev – přírodní jev náhlého porušení horského masivu bez deformací důlního díla; za otřesový jev se považují odprýskávání a rázy, které se projevují odprýsknutím drobných úlomků hornin z obvodu důlního díla nebo zvukově charakteristickým prasknutím, popřípadě obojím; důlní dílo se při otřesovém jevu zjevně nedeformuje, ale deformace jsou přístroji měřitelné,

c) protiotřesovou prevenci – systém činností, jimiž se dociluje rozpoznání nebezpečí vzniku otřesů, a opatření k zamezení jejich vzniku nebo omezení jejich následků,

d) část horského masivu – prostorově vymezená oblast v dobývacím prostoru,

e) prognózu vzniku otřesů – souhrn činností umožňujících stanovit náchylnost horského masivu nebo jeho části ke vzniku otřesů, stanovit stupeň nebezpečí vzniku otřesů v plánovaných, projektovaných a vedených důlních dílech a správně volit prostředky protiotřesové prevence; prognóza vzniku otřesů se dělí na regionální, lokální a průběžnou,

f) regionální prognózu – souhrn činností umožňujících stanovit náchylnost částí horského masivu, jeho vrstevních jednotek, slojí nebo jejich částí ke vzniku otřesů na základě hodnocení přírodních podmínek a posouzení výskytu otřesů v analogických podmínkách,

g) lokální prognózu – souhrn činností umožňujících zařadit důlní dílo do stupňů nebezpečí otřesů, již ve fázi plánování a projektování,

h) průběžnou prognózu – souhrn činností prováděných v důlních dílech pro vymezení míst zvýšených napětí, ověření ochranné zóny a případnou kontrolu účinnosti provedených aktivních prostředků protiotřesové prevence,

i) aktivní prostředky protiotřesové prevence – souhrn činností směřujících ke snížení rizika vzniku otřesu,

j) pasivní prostředky protiotřesové prevence – souhrn činností, opatření a zařízení směřujících k omezení následků otřesu,

k) chráněnou oblast – část horského masivu, v níž se vydobytím ochranné sloje docílilo snížení napětí působících před jejím vydobytím,

l) ochrannou sloj (část ložiska) – sloj, lávka sloje nebo část ložiska, jejíž vydobytí ve vhodném prostoru a čase umožňuje vést důlní díla v chráněné oblasti v jiné sloji nebo v jiné lávce téže sloje, případně v jiné části ložiska,

m) ochrannou zónu – oblast ve sloji přiléhající k důlnímu dílu, v níž sloj není schopna akumulovat pružnou energii a vytváří tlumicí vrstvu při uvolnění pružné energie akumulované za touto zónou,

n) primární napětí – napětí v horském masivu existující v důsledku působení přírodních činitelů (gravitačních, tektonických apod.) před ovlivněním masivu hornickou činností,

o) přídatná napětí – napětí působící v horském masivu, která jsou vyšší, než odpovídají primárnímu napětí,

p) dosah vlivu přídatných napětí od porubu „L“ – hodnota stanovená z nomogramu uvedeného v pracovních pravidlech (§ 3 odst. 1) nebo přesnějšími metodami schválenými Českým báňským úřadem,

q) ponechaný pilíř – nevydobytá část sloje,

r) příznaky otřesů – pozorovatelné nebo měřitelné jevy nebo vývoj seismické aktivity, o nichž se na základě předchozích zkušeností z vedení důlních děl v určité části horského masivu ví, že souvisí s kumulací napětí v masivu a mohou předcházet vzniku otřesů,

s) doly s nebezpečím otřesů – doly, ve kterých k otřesu došlo, nebo které mohou být na základě regionální prognózy otřesem ohroženy.