§ 3 vyhláška Československé komise pro atomovou energii o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady – Základní pojmy

(1) Odpady jsou podle této vyhlášky nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, ve kterých mohou být obsaženy radionuklidy a které lze za podmínek stanovených zvláštními předpisy1) uvést do životního prostředí.

(2) Radioaktivní odpady jsou nevyužitelné odpadní látky a nepoužitelné předměty, které nelze pro zvýšený obsah radionuklidů nebo neodstranitelnou povrchovou kontaminaci uvést do životního prostředí. Vyhořelé jaderné palivo se pro účely této vyhlášky za radioaktivní odpady nepovažuje.

(3) Zacházením s radioaktivními odpady se rozumí souhrn činností souvisících s bezpečným odstraňováním radioaktivních odpadů z jaderného zařízení od jejich vzniku až po konečné uložení.

(4) Uváděním odpadů do životního prostředí se rozumí jejich vypouštění, odvoz nebo jiný způsob, kterým se odpady organizovaně odstraňují a ukládají nebo rozptylují do životního prostředí.

(5) Vypouštěním se rozumí uvádění plynných a kapalných odpadů do životního prostředí.

(6) Zpracováním radioaktivních odpadů se rozumí oddělení radioaktivních odpadů z jejich směsi s jinými látkami (odpady, využitelnými látkami apod.).

(7) Úpravou radioaktivních odpadů se rozumí změna jejich fyzikálních nebo chemických vlastností anebo jejich balení, které podmiňují další nakládání s nimi (skladování, dopravu a konečné uložení).

(8) Skladování radioaktivních odpadů je krátkodobé uložení radioaktivních odpadů mezi jednotlivými činnostmi při zacházení s nimi.

(9) Konečným uložením radioaktivních odpadů se rozumí uložení, jehož cílem je oddělení radioaktivních odpadů od životního prostředí.

(10) Systémem se rozumí soubor postupů a zařízení používaných při dané činnosti.

(11) Uvážením hospodářských a společenských hledisek se rozumí postup, kterým se zjišťuje účelnost vynaložení prostředků na zajištění vyšší jaderné bezpečnosti, než odpovídá příslušným předpisům.