(1) Byl-li patent udělen jiné osobě než původci nebo jeho dědici, může původce (dědic) do jednoho roku od udělení patentu požádat, aby patent byl na něho přepsán.
(2) Přepis není na újmu platnosti původní nabídky vynálezu státu. Nedotýká se také uděleného práva k používání vynálezu, ledaže oprávněný při nabytí práva se zřetelem ke všem okolnostem věděl, že majitel patentu není původcem vynálezu; původce vstupuje přepisem do takového právního poměru na místě majitele patentu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně, byl-li patent udělen jen některému ze spolupůvodců nebo jeho dědici.
Závody, podniky, úřady, orgány a zařízení, jakož i lidová družstva a dobrovolné organisace přijímají zlepšovací náměty, které jsou pro ně, po případě pro některou z podřízených jednotek nové a které přispívají k socialistické výstavbě.
Kdo je v pracovním poměru, přihlašuje zlepšovací námět zpravidla ve svém závodě. Osoby, které nejsou v pracovním poměru, přihlašují zlepšovací náměty u ústředního úřadu, který je nadřízen orgánu nebo podniku, jehož oboru práce nebo provozu se zlepšovací námět týká.
(1) Přijetím zlepšovacího námětu nabývá zlepšovatel nároku na odměnu. Za zvlášť významný zlepšovací námět může být odměněn i zlepšovatel, který vypracováním námětu splnil svůj pracovní úkol.
(2) Výše odměny závisí na společenském významu přijatého námětu.
(3) Odměny za přijaté zlepšovací náměty, které příslušejí zlepšovatelům, jsou osvobozeny od daní v rozsahu stanoveném příslušnými daňovými zákony; jsou také vyloučeny z exekuce v rozsahu, který určí vláda nařízením.
(4) Kromě odměny mohou být zlepšovateli poskytnuty i zvláštní výhody.
O spolupráci zlepšovatele na zkoušení, technickém provedení, zavedení, rozvoji a využití zlepšovacího námětu platí přiměřeně předpisy o spolupráci původce vynálezu nabídnutého státu (§ 19).
Spory o společné zlepšovací náměty a o rozdělení odměny za ně připadající, jakož i o zlepšovací náměty odňaté nesoudružským činem, rozhoduje soudružský rozhodčí (§ 65).
(1) Ve věcech vynálezů a zlepšovacích námětů vykonává působnost podle tohoto zákona jako ústřední orgán státní správy úřad pro vynálezy se sídlem v Praze, zřízený při vládě republiky Československé.
(2) Při výkonu své působnosti úřad pro vynálezy úzce spolupracuje s Revolučním odborovým hnutím.
V čele úřadu pro vynálezy je jeho předseda, kterého zastupuje náměstek. Předsedu a jeho náměstka jmenuje a odvolává president republiky na návrh vlády.
Patenty na tajné vynálezy (§ 71) se zapisují do protokolu odděleného od patentního rejstříku. Zápisy v tomto protokolu mají právní účinky zápisů v patentním rejstříku.
Spory o společné zlepšovací náměty a o rozdělení odměny za ně připadající, jakož i o zlepšovací náměty odňaté nesoudružským činem rozhodují soudružští rozhodčí, které ustanovuje příslušný svaz Revolučního odborového hnutí.
(1) Úřady, orgány, ústavy, zařízení, organisace, jakož i závody, podniky a lidová družstva postupují při výkonu svých úkolů podle tohoto zákona tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci co nejúčelněji a nejrychleji. Přitom dávají pracujícím potřebný návod k provedení jejich úkonů v řízení a poučují je o právních následcích spojených s těmito úkony nebo s jejich opominutím.
(2) Každý může upozornit na okolnosti důležité pro rozhodnutí nebo opatření a každý je povinen na vyzvání úřadu pro vynálezy nebo soudružského rozhodčího spolupůsobit při zjišťování skutečného stavu.
Pracovníci působící při poskytování porad a pomoci pro vynálezce a zlepšovatele, jakož i osoby ustanovené k přejímání přihlášených zlepšovacích námětů jsou povinni dbát mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu své funkce. Jsou také povinni vykonat slib, že nezneužijí důvěry vynálezců a zlepšovatelů a že si nepřisvojí sdělené náměty ať již pro sebe nebo pro někoho jiného.
Vynálezci, zlepšovatelé a všichni, kdo se o vynálezu nebo zlepšovacím námětu dověděli, jsou povinni dbát, aby se vynález nebo zlepšovací námět nedostal do rukou nepovolaných osob nebo aby se takovým osobám nestal známým.
(1) Vynálezy a zlepšovací náměty, jež slouží k účelům obrany vlasti, jsou tajné. Kromě toho jsou tajné také vynálezy a zlepšovací náměty, které v jiném státním zájmu za tajné prohlásí úřad pro vynálezy.
(2) Vláda se zmocňuje, aby upravila právní poměry, týkající se tajných vynálezů a zlepšovacích námětů, a řízení o takových vynálezech a zlepšovacích námětech odchylně od ustanovení tohoto zákona.
(1) Českoslovenští občané mohou přihlásit vynález v cizině nebo tam udělit právo k používání jen se souhlasem úřadu pro vynálezy.
(2) Českoslovenští občané, kteří jsou původci vynálezů nebo jejich právními nástupci, jsou na vyzvání úřadu pro vynálezy povinni vynálezy přihlásit v cizině a tam provést jim stanovené úkony a opatření.
Kdo nemá na území Československé republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení podle tohoto zákona zastoupen některou z organisací nebo osob, jež vyhláškou v úředním listě určí předseda vlády v dohodě s příslušným ministrem.
(1) Vláda se zmocňuje, aby stanovila zásady o odměňování přijatých vynálezů a zlepšovacích námětů, o odměňování pracujících, jejichž přičiněním bylo umožněno technické provedení, zavedení, využití nebo rozšíření vynálezu nebo zlepšovacího námětu, a upravila povinnost uhradit náklady na odměnu a na zkoušení, technické provedení a zavedení vynálezu nebo zlepšovacího námětu.
(2) Vláda se dále zmocňuje, aby nařízením upravila přihlašování vynálezů a zlepšovacích námětů, řízení o vynálezech a zlepšovacích námětech, podmínky, za nichž se přijetí zlepšovacího námětu odvolá, jakož i organisaci úřadu pro vynálezy a soudružských rozhodčích, a vydala podrobné předpisy k provedení tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1952.*)
*) Poznámka: Zákon č. 6/1952 Sb. ve znění vyplývajícím z vládního nařízení č. 48/1953 Sb. nabývá účinnosti dnem 8. června 1953; provede jej předseda vlády v dohodě se zúčastněnými členy vlády.