Nařízení, kterým se vydává platový řád pro učitele

(1) Výkon učitele a jakost jeho práce se hodnotí zejména podle

výchovných a vyučovacích výsledků,

politické a odborné úrovně výchovy a vyučování,

činnosti v pedagogických sborech,

úsilí o překonání ztížených pracovních podmínek,

činnosti v žákovských organisacích a ve sdružení rodičů a přátel školy,

práce v oboru sociální a zdravotní péče o žactvo,

účasti na rozšiřování a zdokonalování společenské hospodářské základny a při zavádění socialistických forem práce,

činnosti směřující k zvýšení politického uvědomění lidu a

činnosti osvětové a tělovýchovné.

(2) Pedagogické odměny se vyplácejí zpravidla za uplynulé školní pololetí.

(3) Podrobnosti o způsobu hodnocení a odměňování zvýšeného výkonu učitele stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

(4) Úhrnnou roční částku pedagogických odměn stanoví vláda.

Za zlepšovací návrhy, jejichž provedením byla práce zhospodárněna nebo jinak zdokonalena, a za mimořádné úkony a významné pracovní zásluhy mohou být poskytnuty mimořádné odměny. Bližší předpisy o poskytování mimořádných odměn vydá vláda.

(1) Věcná plnění lze přiznati učiteli jen potud, pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony a je-li to účelnější než poskytování peněžitých pracovních příjmů, nebo pokud jsou odůvodněna zvláštními povinnostmi. Jinak lze učiteli poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně.

(2) Podrobnosti stanoví vláda.

Učiteli, jemuž byla na jeho žádost snížena normální míra vyučovací povinnosti o více než 20%, přísluší místo plného pevného platu jeho část, a to

v pracovní třídě%I4,5II4,8III5,2IV5,7

za každou týdenní vyučovací hodinu.

(1) Zaměstnanci přijatí k vyučování jen na určité časové období jsou externí učitelé a vztahuje se na ně ustanovení § 33 zákona.

(2) Výši odměn externích učitelů stanoví ministr školství, věd a umění v dohodě s ministry financí a práce a sociální péče.

(1) Příjmy z pracovního poměru se rozumějí pracovní příjmy a sociální dávky.

(2) Nárok na základní plat a ředitelské (funkční) přídavky vzniká dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené pro přiznání těchto příjmů, a zaniká s výjimkou uvedenou v odstavci 4 posledním dnem měsíce, v němž odpadly podmínky nároku na tyto příjmy. Učiteli, u kterého vznikl nárok na tyto příjmy jiného dne než prvého dne v měsíci, přísluší za zbývající část měsíce poměrná část těchto příjmů.

(3) Pokud není platovým řádem nebo předpisy podle něho vydanými stanoveno jinak, vzniká (zaniká) nárok na ostatní příjmy dnem, kdy opatření, jímž byly tyto příjmy přiznány (odňaty), nabylo účinnosti, pokud v něm nebude stanoven jiný den.

(4) Nastala-li některá ze skutečností, které podle § 13 odst. 1 vylučují nárok na základní plat, přísluší v měsíci, ve kterém taková skutečnost vznikla nebo zanikla, poměrná část základního platu a ředitelského (funkčního) přídavku za dny předcházející a následující, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

(5) Nastala-li skutečnost, která podle platných předpisů má za následek změnu výměry příjmů uvedených v odstavci 2, přísluší tyto příjmy v nové výměře od prvního dne měsíce následujícího po dni, v němž tato skutečnost nastala, a je-li tímto dnem prvý den v měsíci, již od tohoto dne.

Pohledávky státu vzniklé z pracovního poměru nebo se zřetelem na něj lze uhrazovati administrativními srážkami z pracovních příjmů bez ohledu na předpisy o exekuci. Tyto pohledávky se uhradí přede všemi ostatními i dříve zaznamenanými pohledávkami vyjma nárok na výživné ze zákona. Podrobnější předpisy o provádění administrativních srážek vydá ministerstvo financí.

(1) Nárok na příjmy z pracovního poměru vyjma přídavek na děti se promlčuje, pokud v předpisech o jednotlivých druzích těchto příjmů není stanoveno jinak, ve třech letech ode dne jejich splatnosti.

(2) Vrácení neprávem vyplacených částek pracovních příjmů (přeplatků) lze požadovati jen, věděl-li učitel nebo musel-li z okolností předpokládati, že jde o částky nesprávně vyměřené nebo omylem vyplacené, a nejdéle za uplynulou dobu tří roků.

(3) O přeplatcích na přídavku na děti platí obdobně ustanovení § 11 odst. 1 první věty zákona o rodinných přídavcích. Přeplatky mohou být sraženy při příštích výplatách přídavku na děti témuž příjemci, a je-li příjemcem učitel, také z jeho pracovních příjmů. Jinak se přeplatky vymáhají soudní exekucí.

(1) Učiteli podle zákona se stávají ode dne počátku jeho účinnosti státní zaměstnanci, u nichž byly v tento den splněny podmínky stanovené v § 1 nebo u nichž tyto podmínky nebyly splněny jen z toho důvodu, že v tento den

a) vykonávali vojenskou službu,

b) byli uvolněni k výkonu poslaneckého mandátu, veřejné funkce, funkce v politické straně, v jednotné odborové organisaci nebo v závodní radě,

c) byli přiděleni do jiného oboru práce podle předpisů o všeobecné pracovní povinnosti,

d) účastnili se brigád v jiném pracovním oboru nebo

e) byli ze zdravotních důvodů v práci nepřítomni.

(2) Učitel se zařadí v rámci prozatímního plánu pracovních sil do pracovní třídy odpovídající pracím, které naposled konal přede dnem počátku účinnosti tohoto platového řádu.

(1) V pracovních třídách I až IV se výše pevného platu ke dni převodu do nových příjmů určí podle celkové doby započitatelné k tomuto dni pro zvýšení pevného platu podle obdoby ustanovení §§ 9 až 11.

(2) V pracovní třídě V se výše základního platu ke dni převodu do nových příjmů určí podle § 7 odst. 3.

Až do vydání předpisů podle § 20 odst. 2 se naturální příjmy poskytují podle dosavadních předpisů.

Lhůty, po které přísluší základní plat podle § 13 odst. 1 písm. c) a d), se počítají nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto nařízení. Až do tohoto dne se řídí doba trvání nároku na pracovní příjmy při nepřítomnosti v práci pro nemoc (úraz) nebo pro těhotenství (mateřství) podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti nařízení. Celková doba nesmí však přesáhnouti dobu, po kterou příslušely služební příjmy podle předpisů uvedených v předchozí větě.

Nároky státních zaměstnanců povolaných k službě v branné moci se do dne počátku účinnosti zákona č. 64/1950 Sb., o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků, posuzují podle předpisů platných (použivatelných) přede dnem počátku účinnosti tohoto nařízení.

Na státní zaměstnance, kteří na školách vyučují náboženství, se tento platový řád nevztahuje; jejich platové poměry upraví příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvy financí a práce a sociální péče.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1950; provede je ministr školství, věd a umění v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Dr. Nejedlý v. r.