Zákon o sociálně právní ochraně mládeže

Veškeré orgány státní správy, národní výbory, školy a výchovné, ošetřovací a léčebné ústavy (zařízení), jakož i dobrovolné organisace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

Hromadný poručník, sociální pracovnice a důvěrník ochrany mládeže jsou oprávněni, je-li toho k dohledu na péči o dítě třeba, dítě navštívit, prohlédnout místnosti, které dítě obývá nebo v nichž se zdržuje, a žádat na rodičích, členech jejich domácnosti, nebo i na jiných osobách, aby podle pravdy podávali vysvětlení o poměrech dítěte, jakož i aby dítě podle daného pokynu přivedli k lékařskému nebo k jinému vyšetření.

Náklady na sociálně právní ochranu mládeže hradí stát, pokud jejich úhrada není zajištěna jinak.

Ministr spravedlnosti se zmocňuje, aby v dohodě se zúčastněnými členy vlády vydal nařízením zvláštní předpis podle § 12 odst. 2, jakož i jiné předpisy potřebné k provedení tohoto zákona; může také soudní správu pověřit, aby nároky dětí na výživné sama vymáhala, i pokud nejsou kryty poskytovaným příspěvkem.

Zaměstnanci okresních národních výborů, pověření výlučně agendou sociálně právní ochrany mládeže, přecházejí do oboru ministerstva spravedlnosti.

(1) Organisační opatření, učiněná před účinností tohoto zákona k včasnému jeho provedení, zůstávají, pokud neodporují tomuto zákonu, nedotčena a považují se za opatření učiněná podle tohoto zákona.

(2) O návrhu výchovny dorostu na prodloužení ochranné výchovy může soud podle tohoto zákona rozhodnout, i když chovanec dosáhne věku, který je dosud rozhodující pro ukončení ochranné výchovy, před účinností tohoto zákona.

(1) Zrušují se veškerá ustanovení o věcech upravených tímto zákonem a všechna ustanovení, která odporují ustanovením tohoto zákona.

(2) Zrušují se zejména:

1. zák. čl. VIII/1901, o státních dětských domovech;

2. zák. čl. XXI/1901, o zaopatření dětí starších sedmi let, odkázaných na obecnou podporu;

3. nařízení č. 1/1903 B. M. (uh. m. vnitra), o ochraně opuštěných dětí;

4. zákon č. 256/1921 Sb., o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských;

5. vládní nařízení č. 29/1930 Sb., jímž se provádí zákon o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských;

6. zákon č. 213/1941 Sl. z., o veřejné ochraně mládeže, veřejném poručenství a úpravě ochranného dozoru;

7. zákon č. 7/1946 Sb., o hromadném poručenství;

8. zákon č. 48/1947 Sb., o organisaci péče o mládež;

9. vládní nařízení č. 202/1947 Sb., jímž se provádí zákon o organisaci péče o mládež;

10. zákon č. 57/1948 Sb., o zálohování výživného dětem;

11. čl. IV zákona č. 242/1949 Sb., jímž se upravují některé sociální dávky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Dr. Rais v. r.