Zákon o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi

(1) Při uzavírání smluv, zejména při stanovení dodacích lhůt, minimálních expedičních množství a jiných smluvních podmínek, musí organizace dbát účelnosti a hospodárnosti přepravy a plného využívání dopravních prostředků.

(2) Způsob přepravy je oprávněna určit ta organizace, kterou v konečném výsledku postihují náklady přepravy. Je však podle svých možností povinna přihlédnout k odůvodněným požadavkům organizace druhé; pokud jim vyhoví, má právo na úhradu vyšších nákladů, které tím vznikly.

(3) Při odesílání vozové zásilky je dodavatel povinen zaslat odběrateli zprávu, že zásilku odesílá; v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě může však být stanoveno něco jiného.

(1) Nejsou-li údaje potřebné k uskutečnění přepravy obsaženy již ve smlouvě, je odběratel povinen oznámit je dodavateli přepravní dispozicí. V přepravní dispozici stanoví odběratel stanici (místo) určení, popřípadě též způsob přepravy.

(2) Není-li lhůta pro oznámení přepravní dispozice stanovena v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě, je odběratel povinen oznámit přepravní dispozici nejpozději týden před koncem dodací lhůty. Jde-li však o přepravy, u nichž dodavatel sestavuje podle platných předpisů plán přepravy, je odběratel povinen oznámit přepravní dispozici nejpozději týden přede dnem, do kterého dodavatel musí předložit příslušný plán přepravy.

(1) Organizace uvedou ve smlouvě ceny v souladu s cenovými předpisy platnými v den uzavření smlouvy, a to buď údajem ceny nebo odkazem na ceník.

(2) V případech, kdy nelze definitivní cenu uvést při uzavírání smlouvy, uvede se ve smlouvě cena orientační a způsob stanovení ceny definitivní. Po stanovení definitivní ceny musí být smlouva upravena, popřípadě provedeno majetkové vypořádání. Odběratel má právo požadovat, aby ve smlouvě bylo stanoveno, že dodávka nesmí být uskutečněna před stanovením definitivní ceny.

(3) Změní-li se ceny před uskutečněním dodávky a nestanoví-li cenový předpis něco jiného, fakturuje se nová cena.

Dodavatel je oprávněn požadovat, aby ve smlouvě byly stanoveny přirážky, vzniknou-li mu zvýšené náklady tím, že byla smluvena dodací lhůta kratší, než odpovídá lhůtě pro předkládání návrhu smlouvy (objednávky), nebo byla-li sjednána dodávka menšího množství, než je minimální množství expediční nebo výrobní. Odběratel je oprávněn požadovat sjednání srážky, jestliže bylo smluveno množství, které umožňuje hospodárnější výrobu, než bylo uvažováno při stanovení ceny, nebo v případech, kdy náklady výroby budou sníženy v důsledku kapacitní smlouvy. Sjednané přirážky nebo srážky musí být úměrné zvýšeným nebo sníženým nákladům; podrobnosti stanoví právní předpisy.

(1) Při stanovení dodacích lhůt je třeba přihlížet k potřebě rovnoměrného a hospodárného plnění úkolů. Nedojde-li k jiné dohodě, musí být dodací lhůty sjednány s přesností na měsíc. V prováděcích předpisech může být stanovení dodacích lhůt upraveno jinak.

(2) U výrobků, jejichž povaha to vyžaduje, mohou být stanoveny dodací lhůty i pro jednotlivé části výrobků s přesným vymezením rozsahu dílčích dodávek.

(3) U sezónních výrobků musí být dodací lhůty stanoveny tak, aby bylo umožněno včasné využití těchto výrobků v příslušné sezóně.

Odběratel, který splnil oznamovací povinnost podle § 58, může odmítnout dosud nedodané smluvené výrobky, jejichž odběrem by mu vznikly nadměrné zásoby, kterých by, pokud v prováděcích předpisech není stanovena jiná lhůta, nejméně po dobu jednoho roku nemohl upotřebit k plnění plánovaných úkolů. Odmítnutí je účinné, jen když dodavateli došlo dříve, než počal dodávat výrobky, jichž se odmítnutí týká. Odběratel je však povinen zaplatit majetkové sankce jako při prodlení s odběrem výrobků (§ 139) a nahradit dodavateli škodu, i když ji nezavinil.

Dodávka je splněna odevzdáním smluvených výrobků odběrateli, popřípadě jejich předáním dopravci v místě plnění. Pokud právní předpis nestanoví něco jiného, převádí se tímto okamžikem správa (vlastnictví) výrobků na oprávněnou organizaci a přechází nebezpečí jejich nahodilé zkázy nebo zhoršení.

Právo a povinnost fakturovat vzniká dnem splnění (částečného splnění) dodávky, s výjimkou případu upraveného v § 64 odst. 2, kdy právo a povinnost fakturovat vzniká dnem uskladnění výrobků na náklad odběratele.

Dodavatel je povinen zaslat nebo předat odběrateli nejpozději s dodávkou doklady potřebné ke správnému odběru dodaných výrobků.

(1) Odběratel je oprávněn odmítnout odběr výrobků, jejichž dodávka nebyla smluvena nebo které byly odeslány bez jeho souhlasu před dospělostí závazku.

(2) Je-li to hospodářsky účelné a nedostal-li odběratel na základě zprávy o odmítnutí odběru od dodavatele jiné dispozice, je povinen postarat se na náklad a nebezpečí dodavatele o vyložení výrobků a buď o jejich uskladnění, nebo hrozí-li nebezpečí zkázy výrobků, o jejich zpeněžení, popřípadě o jiné nejvhodnější zužitkování.

(3) Jestliže odběratel odmítnuté předčasně dodané výrobky u sebe uskladnil, platí dodávka za splněnou prvého dne dodací lhůty; jde-li o výrobky, u nichž nebyla stanovena definitivní cena, dnem, kdy byla tato cena stanovena.

(1) Při odběru je odběratel povinen výrobky prohlédnout v místě jejich odebrání za přítomnosti zástupce předávajícího (dodavatele nebo dopravce) takovým způsobem, aby mohl zjistit nesrovnalosti co do množství, zjevnou porušenost nebo zjevnou neúplnost dodávky a okolnosti rozhodující pro uplatnění práv z toho vyplývajících.

(2) Za tím účelem přizve odběratel k účasti při odběru zástupce předávajícího a podle okolností případu zejména:

a) prověří u vozových zásilek vnější neporušenost vozu a jeho uzávěrů, u otevřeného vozu zjevnou úplnost nákladu;

b) prověří počet kusů výrobků dopravovaných bez obalů, v ostatních případech počet obalových jednotek;

c) prověří hrubou váhu dodávky, popřípadě hrubou váhu jednotlivých částí dodávky;

d) prověří neporušenost vnějších obalů balených jednotek;

e) porovná značky (signa) dodávky, popřípadě jednotlivých částí (obalových jednotek) s dodacím dokladem a s dopravními doklady;

f) provede všechny úkony stanovené pro odebírání výrobků zvláštními předpisy, zejména předpisy dopravními.

Zjistí-li odběratel při odběru výrobků nesrovnalosti co do množství, porušenost, neúplnost dodávky nebo okolnosti tomu nasvědčující, je povinen postupovat podle příslušných předpisů nebo ujednání; neukládají-li předávajícímu povinnost sepsat zápis nebo není-li jich, je povinen o zjištěných rozhodných okolnostech sepsat zápis odběratel a předložit jej k podpisu přítomnému zástupci předávajícího. V závažných případech, nebo je-li to obvyklé, přizve odběratel k sepsání zápisu i dodavatele, popřípadě nestrannou osobu.

(1) Při odběru od dopravce odpovídá odběratel dodavateli za splnění všech povinností, které zvláštní předpisy (přepravní, popřípadě dopravní řády) ukládají příjemci zásilky.

(2) V případech, kdy dodavatel odpovídá za dopravovanou zásilku, je odběratel povinen uplatnit podle zvláštních předpisů právo z odpovědnosti dopravce, jinak nemůže v rozsahu tohoto práva požadovat na dodavateli náhradu.

(3) Při traťových dodávkách má povinnost odběratele příjemce zásilky; dodavatelem se tu rozumí také odesílatel.

(1) Odběratel je povinen provést přejímku dodaných výrobků.

(2) Přejímka se provádí způsobem stanoveným v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě a pokud jde o technické otázky, způsobem stanoveným v technické normě. Není-li způsob přejímky takto stanoven, provádí se přejímka způsobem obvyklým.

(3) Namátková nebo statistická přejímka je přípustná pouze v případech, kde je tak stanoveno. V těchto případech platí její výsledek pro celou dodávku, pokud není v technické normě, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanoveno něco jiného.

(1) Přejímkou prověřuje odběratel zejména:

a) zda výrobky dodávané v obalu odpovídají dodavatelovým údajům o jejich množství (počtu, objemu, čisté váze apod.),

b) zda dodané výrobky odpovídají sjednaným podmínkám, zda jsou kompletní a mají sjednanou jakost; přitom zároveň zjišťuje, zda výrobky jsou značkovány a zda byl dodržen sjednaný sortiment dodávky.

(2) Přejímka se provádí ve skladu odběratele, není-li předepsáno nebo dohodnuto něco jiného.

Je na odběrateli, aby zajistil věrohodný důkaz o zjištěných vadách a možnost jejich přezkoumání, například tím, že

a) přizve dodavatele nebo nestrannou osobu k provedení přejímky, zjistí-li při odběru porušenost dodávky nebo okolnosti tomu nasvědčující,

b) v závažných případech, nebo je-li to obvyklé nebo předepsáno, přeruší při zjištění vad přejímku a přizve k jejímu dokončení dodavatele nebo nestrannou osobu,

c) sepíše zápis o průběhu a výsledku přejímky za přítomnosti dodavatele nebo nestranné osoby,

d) podle povahy výrobku odebere a zajistí vzorky,

e) uloží odděleně až do vyřízení reklamace přejímané výrobky, u nichž byly zjištěny vady, není-li možno zajistit jiný důkaz o vadách a nebrání-li tomu důležitý hospodářský zájem.

(1) Jakost výrobků je vadná, jestliže v době plnění dodávky neodpovídá smlouvě.

(2) Odběratel, jemuž byly dodány výrobky vadné jakosti, má práva uvedená v § 43 odst. 1; vrací-li výrobky vadné jakosti, postupuje přiměřeně podle ustanovení § 120 odst. 2.

(3) Žádá-li odběratel odstranění vad a je-li nebezpečí v prodlení, musí mu dodavatel vyhovět, i když právo odběratele neuznává; nedohodnou-li se organizace jinak, nese náklady až do rozhodnutí o reklamaci prozatím dodavatel.

(4) Neodstraní-li dodavatel vady ve lhůtě stanovené dohodou nebo arbitrážním rozhodnutím, je odběratel oprávněn na náklad dodavatele vady odstranit nebo dát odstranit a požadovat penále pro tento případ sjednané.

Byly-li dodány výrobky, které nejsou opatřeny předepsanou nebo sjednanou značkou, nebo jsou opatřeny značkou nesprávnou nebo jinak vadnou tak, že odběratel nebo spotřebitel mohl být uveden v omyl o vlastnostech výrobků, platí přiměřeně ustanovení § 127.

(1) Nekompletnost je vada, která záleží v tom, že chybí některá samostatně použitelná část výrobku, jež podle smlouvy nebo technické normy měla být dodána současně s výrobkem, a tím způsobuje, že výrobek třeba jinak bezvadný neplní svůj účel.

(2) Za nekompletní výrobky se považují také výrobky dodané bez stanoveného příslušenství, jestliže v technických normách, v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě je stanoveno, že s výrobkem se dodává jako jeho příslušenství dokumentace, náhradní díly, popřípadě jiné výrobky.

(3) Stejně jako u nekompletních výrobků se postupuje, jestliže dodávka neodpovídá ustanovení smlouvy, že výrobky mají být dodávány v soupravách (sadách, sádkách, kompletech); pokud v takových případech v technické normě nebo v prováděcích předpisech není stanoveno, které výrobky tvoří soupravu, musí to být určeno ve smlouvě.

(4) Byl-li dodán nekompletní výrobek, má odběratel právo odmítnout jeho placení, popřípadě zjistí-li nekompletnost po zaplacení, může žádat vrácení zaplacené částky.

(5) Dodavatel nekompletního výrobku je povinen výrobek kompletovat v nejkratší technicky možné lhůtě.

Jestliže se organizace výslovně dohodly, že zvlášť určené výrobky budou z hlediska splnění dodávky sledovány pouze jako celek, je nesplnění dodávky sjednaného množství u jednotlivých výrobků porušením sortimentu a odběratel má právo na penále podle § 142.

Jestliže dodávka neodpovídá dodavatelovým údajům co do množství (počtu, objemu, čisté váhy apod.), má odběratel práva uvedená v § 43 odst. 3.

(1) Odběratel je povinen vadné dodávky reklamovat písemně u dodavatele. V reklamaci musí popsat reklamované vady, vymezit své požadavky (§§ 127 až 131) a uvést všechny okolnosti potřebné pro posouzení oprávněnosti reklamace.

(2) K reklamaci je odběratel povinen připojit doklady, kterými zdůvodňuje oprávněnost reklamace, a připouští-li to povaha výrobků, také výrobek nebo část, na nichž je patrna reklamovaná vada.

(3) V prováděcích předpisech nebo ve smlouvě může být podrobně stanoveno, co má reklamace obsahovat a jaké doklady mají být k ní připojeny.

(1) Odběratel musí reklamaci odeslat bez zbytečného odkladu po zjištění vad, nejpozději však

a) u zjevných vad do jednoho měsíce od splnění dodávky a jde-li o splnění odevzdáním dopravci, do jednoho měsíce od dopravení výrobku do místa (stanice, přístavu, letiště) určení,

b) u skrytých vad do šesti měsíců od splnění dodávky.

(2) Reklamační lhůta se prodlužuje

a) při přerušení přejímky, aby mohl být přizván dodavatel, o dobu ode dne odeslání výzvy dodavateli do dne, kdy se dodavatel dostaví k přejímce nebo kdy dojde oznámení, že se k přejímce nedostaví, nejvýše však o dobu jednoho měsíce,

b) u skrytých vad výrobků, které odběratel dodává v nezměněném stavu dalšímu odběrateli, do konce doby, po kterou trvá odpovědnost za vadnou dodávku ve prospěch toho, kdo výrobky zpracovává nebo spotřebovává, nejdéle však na dobu jednohoapůl roku od splnění dodávky,

c) v případech, kdy odběratel požaduje opravu, o dobu od obdržení reklamace do odevzdání opraveného výrobku,

d) v případech, kdy dodavatel nezaslal nebo nepředal odběrateli doklady potřebné k provedení správného odběru dodaných výrobků (§ 119), o dobu, po kterou se dodavatel se zasláním nebo předáním potřebných dokladů opozdil.

(3) V prováděcích předpisech mohou být pro reklamaci vad stanoveny jiné lhůty, než je uvedeno v odstavci 1.

Jestliže odběratel nedodržel reklamační lhůtu, zaniká jeho právo z odpovědnosti za vadnou dodávku a to, co mohl požadovat, nemůže uplatnit ani z jiného právního důvodu. Dohoda o záruce není tím však dotčena.

(1) Dodavatel je povinen do patnácti dnů ode dne odeslání reklamace oznámit odběrateli, zda reklamaci uznává nebo z jakých důvodů ji odmítá uznat.

(2) Jestliže si dodavatel ve lhůtě k oznámení vyžádal od odběratele doplnění reklamace, popřípadě zaslání podkladů nebo vzorků, je povinen zaujmout k reklamaci konečné stanovisko do patnácti dnů ode dne, kdy vyžádané doplnění, podklady nebo vzorky byly odeslány. Je-li to nutné pro vyřízení reklamace, mohou organizace v jednotlivém případě sjednat lhůtu delší.

(3) Jde-li o pravidelné opětovné dodávky témuž odběrateli, prováděné nejméně dvakráte do měsíce, může být v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě stanoveno, že místo postupu podle odstavce 1 dodavatel své stanovisko ke všem reklamacím došlým od téhož odběratele v kalendářním měsíci oznámí nejpozději do patnáctého dne následujícího měsíce.

Je-li dohodnuta záruka, odpovídá dodavatel v záručním případě podle podmínek obsažených v dohodě o záruce. Tím však není vyloučena jeho odpovědnost podle § 127.

(1) Dohoda o záruce musí obsahovat

a) dobu trvání záruky, která nesmí být kratší než reklamační lhůta pro skryté vady, popřípadě též dobu předprovozní záruky,

b) podmínky, za nichž vzniká povinnost dodavatele ze záruky (záruční případ),

c) způsob oznámení záručního případu,

d) obsah a rozsah dodavatelových povinností v záručním případě, včetně nejdelší lhůty k provedení záruční opravy nebo výměny,

e) povinnosti odběratele v době trvání záruky a ustanovení o zániku záruky před uplynutím záruční doby.

(2) Záruční doba se prodlužuje o dobu opravy; byl-li v záručním případě vyměněn celý výrobek, na který byla poskytnuta záruka, počíná záruční doba znova.

(1) Dodavatel, který je v prodlení s dodávkou výrobků, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 2 % z ceny nedodaných výrobků, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 5 % z ceny výrobků nedodaných ani během měsíce po dodací lhůtě. U dodávek a poddodávek určených pro centralizovanou investiční výstavbu nebo pro úkoly stanovené jmenovitě vládou, pokud jsou takto ve smlouvě označeny, je penále dvojnásobné.

(2) Jestliže dodací lhůta nebyla dodržena jen proto, že veřejný dopravce bez zavinění dodavatele nepřijal zásilku k přepravě nebo překročil lhůtu stanovenou pro její přepravu, nevčítá se pro účely majetkových sankcí doba, po kterou zdržení způsobené dopravcem trvá, nejvýše však doba jednoho týdne.

(1) Odběratel, který je v prodlení s odběrem výrobků, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 5 % z ceny neodebraných výrobků.

(2) Odběratel, který ve stanovených lhůtách nepředložil dodavateli odvolávku nebo neoznámil přepravní dispozice, je povinen zaplatit penále ve výši 2 % z ceny výrobků, jichž se nesplnění této povinnosti týká, a trvá-li prodlení déle než jeden měsíc, ještě další penále ve výši 3 % z ceny výrobků, u nichž tato povinnost nebyla splněna ani v této další lhůtě.

(1) Dodavatel, který dodal výrobky vadné jakosti, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 10 % fakturované ceny těchto výrobků, nejvýše však desetinásobek ceny opravy, jde-li o vadu, která byla odstraněna.

(2) Toto penále se snižuje na 5 %, jestliže dodavatel nejpozději do jednoho měsíce po obdržení reklamace vady jakosti odstraní nebo dodá bezvadné výrobky anebo jestliže se odběratel rozhodne, že si výrobky s příslušnou slevou ponechá, popřípadě za náhradu nákladů opraví nebo dá opravit.

(3) Dodavatel neplatí majetkové sankce, jestliže jde o první záruční opravu a dodavatel odstranil vadu (opravou nebo výměnou) ve lhůtě stanovené v dohodě o záruce.

Ustanovení § 140 platí přiměřeně i o výrobcích neznačkovaných, nesprávně značkovaných a o výrobcích co do množství neodpovídajících dodavatelovým údajům. Při nesrovnalostech co do množství je základem pro výpočet penále cena nedodaných výrobků.

(1) Dodavatel, který porušil sortiment, je povinen zaplatit odběrateli penále, jež se vypočítává z ceny celkového množství zvláště určených výrobků, jejichž dodávka se sleduje jako celek.

(2) Toto penále činí 1 %, jestliže u některého z jednotlivých výrobků bylo do měsíce po dodací lhůtě splněno méně než 50 % smluveného množství, nebo 1 promile, jestliže u všech výrobků bylo sice splněno do měsíce po dodací lhůtě alespoň 50 % smluveného množství, avšak u některého, byť i jediného z nich, méně než 90 % smluveného množství.

Organizace jsou povinny penále účtovat a vymáhat.

Prováděcí předpisy mohou stanovit majetkové sankce odchylně, než je uvedeno v §§ 138 až 143; mohou též stanovit, v kterých případech, popřípadě do jaké výše penále účtováno a vymáháno být nemusí.

Ustanovení §§ 138 až 143 se nevztahují na dodávky výrobků, které jsou výsledkem výzkumu nebo vývoje a které jsou takto ve smlouvě označeny.

Podkladem pro uzavírání smluv o průzkumných nebo projektových pracích, o podkladech, o stavebních pracích, o montážních pracích, o dodávkách pro investiční celky a pro uzavírání zvláštních smluv o pracích a výkonech jsou zpravidla kapacitní smlouvy. O těchto kapacitních smlouvách platí obdobně ustanovení §§ 90 až 92 s tou odchylkou, že je lze uzavírat i na dobu kratší než na plánovací rok.

Není-li stanoveno něco jiného, dodavatel provádí práce nebo výkony za úplatu a na své nebezpečí.

(1) Odběratel je oprávněn sledovat provádění prací nebo výkonů dodavatele. Dodavatel je povinen odběrateli sledování prací nebo výkonů umožnit.

(2) Je-li k provedení prací nebo výkonů třeba spolupůsobení odběratele, musí k tomu být ve smlouvě stanovena přiměřená lhůta. Nedodrží-li odběratel tuto lhůtu, může dodavatel od smlouvy odstoupit, jestliže odběratele předem na to upozornil; to neplatí u prací nebo výkonů pro centralizovanou investiční výstavbu a pro dodávku vývozního investičního celku.

Dal-li odběratel zřejmě nesprávné příkazy nebo dodal-li zřejmě nevhodné nebo vadné hmoty, stroje nebo zařízení, je dodavatel povinen ho na to upozornit.

Byly-li vyfakturované práce nebo výkony zmařeny náhodou před časem plnění, nepozbývá dodavatel práva na úplatu ani není povinen ji vrátit, jestliže prokáže, že k náhodě nedal ze své viny podnět.