Zákon o národních výborech

(1) Odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svoji činnost. Ve věcech uvedených v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

(2) Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.

(3) Odbory informují poslance o své činnosti i o poznatcích z činnosti organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem.

(4) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu.

Ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra a životního prostředí“) stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost. Vymezí zejména obsah odborné způsobilosti, způsob jejího ověřování a formy dalšího zdokonalování, pokud nejsou stanoveny zvláštními předpisy.

V případech stanovených zákonem zřizují národní výbory pro výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) zvláštní orgány; zákon stanoví též postavení a působnost těchto orgánů.

(1) Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných shromážděních na dobu pěti let.

(2) Občanské výbory umožňují občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a národních výborů vyšších stupňů. Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na orgány národního výboru; tyto orgány jsou povinny se jimi zabývat a informovat občanské výbory nejpozději do 30 dnů o způsobu vyřízení. Organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným národním výborem a národními výbory vyšších stupňů mohou předkládat požadavky na řešení důležitých potřeb a zájmů občanů, zejména pokud jde o služby, opravy domovního majetku, odvoz odpadu, údržbu veřejných prostranství a veřejné zeleně; organizace jsou povinny sdělit občanskému výboru nejpozději do 30 dnů, jak budou tyto požadavky řešeny. Občanské výbory kontrolují, jak organizace plní přijatá opatření.

(3) Občanské výbory organizují účast občanů na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce (města), ochraně životního prostředí, ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití. Usměrňují činnost domovních komisí a domovních důvěrníků.

(4) Občanské výbory se podílejí na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty. Vyjadřují se k návrhům usnesení národního výboru, která se týkají řešení potřeb a zájmů občanů.

(5) Občanské výbory mohou hospodařit s finančními prostředky, které pro národní výbor získaly svou činností nebo které jim národní výbor svěřil; tyto prostředky mohou použít jen na úhradu nákladů spojených s plněním svých úkolů.

(6) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy. Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.

(7) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru, pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech a organizují ve spolupráci s nimi a organizacemi sdruženými v Národní frontě veřejná shromáždění (schůze) občanů.

(8) Zástupci organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem a národními výbory vyšších stupňů jsou povinni na vyzvání poslance zúčastnit se veřejného shromáždění (schůze) občanů a schůze občanského výboru.

(1) K účasti občanů na společensky prospěšné práci, k hlubšímu poznávání jejich potřeb a zájmů a k řešení otázek vyžadujících všestranného posouzení zřizuje si národní výbor a jeho orgány poradní sbory, pracovní komise a jiné své aktivy.

(2) Národní výbory dbají o to, aby organizace a zařízení jimi spravované nebo řízené vytvářely své aktivy k účasti občanů na své práci.

(1) Stupně a druhy národních výborů, jakož i jejich postavení, působnost a organizaci upravují v mezích ústavních zákonů Československé socialistické republiky zákony České národní rady.

(2) Národní shromáždění usměrňuje činnost národních výborů k plnění klíčových úkolů. Zobecňuje zkušenosti národních výborů, hodnotí účinnost forem a metod jejich práce, působí na uplatňování demokratických principů v jejich činnosti a usnáší se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce.

(3) Národní shromáždění umožňuje národním výborům účast na projednávání návrhů zákonů a usnesení Národního shromáždění k otázkám činnosti národních výborů a na kontrole působení zákonů. Národní výbory se mohou obracet přímo na Národní shromáždění s iniciativními podněty.

(1) Vláda řídí a kontroluje práci národních výborů a vytváří vhodné podmínky pro jejich činnost.

(2) Vláda zejména

a) sjednocuje činnost ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,

b) zabezpečuje realizaci jednotné státní politiky v otázkách komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů,

c) určuje plánem a rozpočtem krajským národním výborům úkoly a prostředky,

d) může stanovit krajským národním výborům závazné úkoly a limity, jakož i orientační ukazatele k zabezpečení souladu mezi rozvojem ústředně řízených odvětví a hospodářstvím národních výborů,

e) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních výborů,

f) řeší sporné otázky, které se při rozpracovávání a uskutečňování celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní správy) a mezi krajskými národními výbory navzájem,

g) kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti,

h) projednává zásadní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje jednotlivých krajů.

(3) Vláda podává Národnímu shromáždění zprávy o činnosti národních výborů, o stavu plnění úkolů v jejich působnosti a o opatřeních přijatých vládou při řízení národních výborů.

K zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům

a) ministerstva (ústřední orgány státní správy) předkládají vládě

1. návrhy koncepcí rozvoje odvětví (úseků) řízených a spravovaných národními výbory,

2. návrhy ve věcech, které patří do samostatné působnosti národních výborů, pokud nejsou zákonem zmocněny k jejich úpravě obecně závazným právním předpisem (§ 38);

b) ministerstvo vnitra a životního prostředí

1. organizuje jednotný postup ministerstev (ústředních orgánů státní správy) při přípravě návrhů pro jednání vlády a při plnění opatření přijatých vládou v otázkách týkajících se národních výborů,

2. koordinuje vydávání směrnic (instrukcí) ministerstev (ústředních orgánů státní správy), jež se týkají národních výborů a jimi řízených nebo spravovaných organizací,

3. koordinuje přípravu podkladů pro kontrolní činnost vlády z hlediska dodržování právních předpisů a plnění usnesení vlády v činnosti národních výborů, jakož i v činnosti ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,

4. zajišťuje ve spolupráci s ostatními ministerstvy (ústředními orgány státní správy) vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků národních výborů,

5. provádí rozbor činnosti národních výborů, organizuje výměnu zkušeností z jejich práce a usměrňuje a vyhodnocuje soutěže národních výborů,

6. usměrňuje organizování informačního systému národních výborů.

(1) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) vydáváním obecně závazných právních předpisů a směrnic (instrukcí), kontrolují výkon státní správy a dodržování socialistické zákonnosti, zevšeobecňují získané poznatky z této činnosti národních výborů a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Ministerstva (ústřední orgány státní správy), do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené nebo spravované národními výbory dále

a) řídí po odborné stránce činnost národních výborů na základě vládou schválených koncepcí rozvoje odvětví (úseků),

b) zabezpečují odborné vedení rozpočtových a příspěvkových organizací a zařízení národních výborů,

c) podílejí se na přípravě návrhů střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajských národních výborů,

d) zabezpečují jednotný postup při používání právních předpisů v činnosti národních výborů,

e) pomáhají po odborné stránce národním výborům a jejich organizacím zabezpečovat úkoly a zdokonalovat metody činnosti,

f) usměrňují vědeckotechnický rozvoj a racionalizaci řídících a správních činností,

g) pečují o výchovu odborných kádrů národních výborů, organizací a zařízení jimi řízených nebo spravovaných.

(3) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) působící v odvětvích ústředně řízených

a) zpracovávají ve spolupráci s krajskými národními výbory koncepci rozvoje odvětví (oboru) a návrhy dlouhodobých plánů; projednávají s nimi přípravu důležitých investic a opatření týkající se rozmístění závodů a provozoven a změny v zaměstnanosti obyvatelstva,

b) zabezpečují, aby jimi řízené orgány a organizace koordinovaly svoji činnost s národními výbory, zejména s okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory ve střediskových obcích a projednávaly s nimi všechna závažná opatření, týkající se rozvoje územních obvodů národních výborů.

(1) Slovenská národní rada se zúčastňuje na řešení základních otázek národních výborů na Slovensku. Usnáší se v souladu s celostátním zákonodárstvím, usneseními Národního shromáždění a vlády na opatřeních směřujících k prohloubení práce národních výborů na Slovensku; její usnesení jsou pro národní výbory na Slovensku závazná.

(2) Slovenská národní rada se účastní přípravy státního plánu a státního rozpočtu; kontroluje, jak národní výbory na Slovensku plní úkoly státního plánu a státního rozpočtu.

(1) Předsednictvo Slovenské národní rady zabezpečuje podle zásadních směrnic vlády řízení a kontrolu činnosti národních výborů na Slovensku. Rozhoduje podle vládou stanovených zásad o použití finančních rezerv vydělených pro národní výbory na Slovensku. Předkládá vládě své návrhy a stanoviska k návrhu státního plánu a státního rozpočtu.

(2) Komise Slovenské národní rady pro národní výbory plní úkoly orgánu Slovenské národní rady v otázkách řízení národních výborů na Slovensku. V jejím čele je pověřenec-předseda.

(3) Pověřenci a komise Slovenské národní rady se ve vztazích vůči národním výborům řídí zvláštními předpisy.

Národní výbor vyššího stupně usměrňuje, kontroluje a řídí činnost národních výborů nižšího stupně; dbá přitom plně jejich pravomoci a odpovědnosti. Spolupracuje s nimi při přípravě vlastních opatření, seznamuje je s důležitými otázkami společenského rozvoje, které řeší vyšší orgány, poskytuje jim všestrannou pomoc a opírá se o jejich iniciativu.

(1) Plenární zasedání národního výboru může nesprávné usnesení rady nebo komise změnit nebo zrušit; učiní tak vždy, odporuje-li takové usnesení zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu nebo stanovenému plánu, rozpočtu nebo jinému jeho usnesení. Nesprávné opatření odboru (správní komise) zruší nebo změní, nezjedná-li nápravu sama rada.

(2) Má-li rada za to, že některé usnesení komise je nesprávné, může jeho výkon pozastavit a předložit věc k rozhodnutí národnímu výboru na jeho nejbližším plenárním zasedání. Toto oprávnění radě nepřísluší, jde-li o usnesení komise lidové kontroly národního výboru.

(3) Nesprávné opatření odboru (správní komise) může zrušit nebo změnit rada.

(1) Odporuje-li obecně závazné nařízení národního výboru zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu anebo obecně závaznému nařízení národního výboru vyššího stupně, národní výbor vyššího stupně takové nařízení zruší. Jde-li o nařízení krajského národního výboru, zruší je Národní shromáždění.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového obecně závazného nařízení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání. Jde-li o obecně závazné nařízení krajského národního výboru, pozastaví je vláda a předloží věc Národnímu shromáždění.

(1) Odporuje-li usnesení plenárního zasedání národního výboru zákonu, jinému obecně závaznému předpisu, usnesení plenárního zasedání národního výboru vyššího stupně, usnesením nebo směrnicím vyšších státních orgánů a nezjedná-li nápravu národní výbor sám, národní výbor vyššího stupně nebo vláda takové usnesení zruší.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového usnesení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání.

Je-li některé usnesení rady národního výboru nesprávné a nezjedná-li národní výbor nápravu sám, zruší je rada národního výboru vyššího stupně nebo vláda.

Je-li některé opatření odboru (správní komise) ve věcech uvedených v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, nesprávné a nezjedná-li nápravu národní výbor nebo jeho rada, může je zrušit odbor (správní komise) národního výboru vyššího stupně, jde-li o opatření odboru (správní komise) krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy, popřípadě příslušný orgán Slovenské národní rady, jde-li o věc spadající do jeho působnosti.

Usnesení plenárního zasedání národního výboru, rady nebo komise anebo opatření odboru ve věcech uvedených v § 38 zruší orgán vyššího stupně, jen jsou-li v rozporu se zákonem nebo s jiným obecně závazným právním předpisem anebo s usnesením vlády.

O nápravě rozhodnutí vydaných ve správním řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.

(1) Ustanovení § 13 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, se mění tak, že se místo okresu Košice vytváří okres Košice-město a okres Košice-venkov.

(2) Ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 93/1964 Sb., o určení oborů státní správy, ve kterých působí pověřenci Slovenské národní rady a o souvisejících změnách v organizaci některých ústředních orgánů, ve znění zákonného opatření č. 1/1967 Sb. a zákona č. 29/1967 Sb., se doplňuje takto:

„i) ve všeobecné vnitřní správě národních výborů, místního hospodářství a archivnictví.“

(1) Zrušují se

a) zákon č. 143/1949 Sb., o změnách v organizaci veřejné správy a v působnosti jejích orgánů;

b) zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech;

c) ustanovení § 6 a § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 32/1963 Sb., o organizaci řízení zemědělství;

d) ustanovení § 13 věty první a druhé a § 14 zákona č. 34/1964 Sb., o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů;

e) ustanovení § 29 věty druhé a § 42 věty druhé hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.;

f) vládní nařízení č. 66/1960 Sb., o úpravě některých poměrů poslanců národních výborů a občanů zvolených za členy komisí národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 189/1960 Sb.;

g) vládní nařízení č. 71/1960 Sb., o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů;

h) vládní nařízení č. 102/1961 Sb., o úpravě působnosti národních výborů podle předpisů o využití nerostného bohatství;

ch) vládní nařízení č. 11/1962 Sb., o prohloubení organizace řízení zemědělství národními výbory;

i) vládní nařízení č. 93/1961 Sb., o spotřebitelských radách;

j) vládní nařízení č. 59/1959 Sb., o občanské kontrole provozoven;

k) část II vyhlášky č. 83/1961 Sb., o úkolech orgánů ROH a národních výborů při výkonu dozoru a péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(2) Nedotčen zůstává zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

(3) Dosavadní užší komise zřízené podle zvláštních předpisů se řídí ustanoveními o správních komisích (§ 57).

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.

(3) Ustanovení § 70 odst. 2 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

(4) Ustanovení § 79 odst. 1 nabývá účinnosti dnem, kdy budou provedeny volby v příštím volebním období, ustanovení § 79 odst. 2 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

Novotný v. r.

Laštovička v. r.

Lenárt v. r.

*) Příloha C k tomuto zákonu.

1) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

2) § 26e hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) § 25 odst. 1 zákona č. 88/1988 Sb.

4) § 12 odst. 1, § 18 odst. 3 a § 22 odst. 4 zákona č. 88/1988 Sb.

§ 8 odst. 1 a § 68 až 76 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

§ 5 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 6 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

5) § 8 odst. 1 zákona č. 90/1988 Sb.

§ 5 odst. 2, § 10 odst. 1 a § 19 odst. 5 zákona č. 94/1988 Sb.