§ 14 vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů – Stanovení technologicky-specifických oxidačních faktorů
Vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů · 696/2004 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 696/2004 stanovuje pravidla pro zjišťování technologicky-specifických oxidačních faktorů, které jsou klíčové pro přesné vykazování emisí skleníkových plynů, a to zejména s ohledem na vzorkování paliv a laboratorní analýzy. Postup pro stanovení těchto faktorů musí být detailně popsán v dokumentaci podle § 3 vyhlášky. (§ 14 zákona č. 696/2004 Sb., vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stanovení technologicky-specifických oxidačních faktorů
- Odkazuje na: § 3
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 696/2004 Sb.
(1) Použití specifické procedury pro stanovení technologicky-specifických oxidačních faktorů včetně vzorkovací procedury pro konkrétní typ paliva a zařízení se uvádí v popisu postupu podle § 3.
(2) Procedury aplikované na vzorkování paliva a na určení jeho technologicky-specifických oxidačních faktorů, zejména na stanovení obsahu uhlíku v sazích, popelu a odpadech, jsou založeny na příslušných CEN normách. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Při odběru vzorků pro danou vsázku se dodržuje požadavek reprezentativnosti.
(3) Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se použijí laboratoře akreditované podle normy EN ISO 17025.
(4) Kromě vlastního stanovení oxidačních faktorů pro vsázky paliv se dodržují všeobecně akceptované praktiky pro reprezentativní vzorkování a vyloučí se odvozené oxidační faktory, které nejsou dostatečně reprezentativní a jsou zatíženy systematickou chybou.
(5) Stanovené oxidační faktory se použijí jen pro ty vsázky paliva, které byly shledány jako reprezentativní. Plná dokumentace procedur použitých v příslušné laboratoři pro stanovení emisního faktoru včetně plného souboru výsledků se uschová a zpřístupní autorizované osobě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Postup pro stanovení těchto faktorů musí být detailně popsán v dokumentaci podle § 3 vyhlášky.
- Při vzorkování paliva a určování oxidačních faktorů se přednostně používají normy CEN, případně ISO nebo ČSN, a je nutné zajistit reprezentativnost vzorků.
- Laboratoře provádějící analýzy pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti musí být akreditovány podle normy EN ISO 17025.
- Stanovené oxidační faktory lze použít pouze pro ty vsázky paliva, které byly shledány jako reprezentativní, přičemž veškerá dokumentace k procedurám a výsledkům musí být uchována a zpřístupněna autorizované osobě.
Na co si dát pozor
- Je třeba zajistit, aby vzorkování paliva bylo skutečně reprezentativní a aby se vyloučily oxidační faktory zatížené systematickou chybou.
- Používání neakreditovaných laboratoří pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti je v rozporu s vyhláškou.
- Nedostatečná dokumentace použitých procedur a výsledků může vést k problémům při kontrole autorizovanou osobou.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 12 Stanovení výhřevnosti a emisních faktorů pro (Vyhláška o stanovení postupu zjišťování,)§ 12 Účinnost (Vyhláška, kterou se provádějí některá us)§ 7 Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných che (Nařízení vlády, kterým se stanoví postup)