§ 15 vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů – Stanovení emisních faktorů pro jiné než spalovací procesy a údajů o složení
Vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů · 696/2004 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 15 vyhlášky 696/2004 stanovuje pravidla pro zjišťování emisních faktorů a složení materiálů u procesů, které nejsou spalovací, a to s důrazem na standardizované postupy a akreditované laboratoře. Popis postupu pro stanovení technologicky-specifických emisních faktorů a vzorkování musí být uveden v dokumentaci podle § 3. (§ 15 zákona č. 696/2004 Sb., vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stanovení emisních faktorů pro jiné než spalovací procesy a údajů o složení
- Odkazuje na: § 3
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 696/2004 Sb.
(1) Použití specifické procedury pro stanovení technologicky-specifických emisních faktorů včetně postupu vzorkování se uvádí v popisu postupu podle § 3.
(2) Procedury aplikované na vzorkování a na stanovení složení příslušného materiálu nebo proces odvození emisního faktoru jsou založeny na příslušných CEN normách. Neexistují-li normy CEN, použijí se normy ISO nebo národní normy ČSN. Při odběru vzorků pro danou vsázku se dodržuje požadavek reprezentativnosti.
(3) Pro stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti se použijí laboratoře akreditované podle normy EN ISO 17025.
(4) Kromě vlastního stanovení složení materiálu a emisních faktorů pro dávkovaný materiál se dodržují všeobecně akceptované praktiky pro reprezentativní vzorkování a vyloučí se stanovené složení nebo emisní faktor, který není dostatečně reprezentativní a je zatížen systematickou chybou.
(5) Stanovené emisní faktory se použijí jen pro ty vsázky materiálu, které byly shledány jako reprezentativní. Plná dokumentace procedur použitých v příslušné laboratoři pro stanovení složení nebo emisního faktoru včetně plného souboru výsledků se uschová a zpřístupní autorizované osobě.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Popis postupu pro stanovení technologicky-specifických emisních faktorů a vzorkování musí být uveden v dokumentaci podle § 3.
- Pro vzorkování a stanovení složení materiálu nebo odvození emisního faktoru se primárně používají normy CEN, případně ISO nebo ČSN, a vzorky musí být reprezentativní.
- Laboratoře provádějící stanovení emisních faktorů, obsahu uhlíku a výhřevnosti musí být akreditovány podle normy EN ISO 17025.
- Je nutné zajistit, aby vzorkování bylo reprezentativní a aby se vyloučily výsledky zatížené systematickou chybou, přičemž stanovené emisní faktory se použijí jen pro reprezentativní vsázky materiálu.
Na co si dát pozor
- Je třeba pečlivě dokumentovat veškeré procedury použité v laboratoři pro stanovení složení nebo emisního faktoru, včetně všech výsledků, a tuto dokumentaci uchovávat pro autorizovanou osobu.
- Je nutné se vyvarovat použití nereprezentativních vzorků nebo výsledků, které by mohly být zatíženy systematickou chybou, jelikož takové emisní faktory nelze použít.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 12 Stanovení výhřevnosti a emisních faktorů pro (Vyhláška o stanovení postupu zjišťování,)§ 7 (Vyhláška Ministerstva životního prostřed)§ 11 Účinnost (Nařízení vlády o emisích znečišťujících )§ 2 Základní pojmy (Vyhláška Ministerstva životního prostřed)§ 25 Účinnost (Vyhláška o stanovení postupu zjišťování,)