§ 19 vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů – Nejistoty při měření
Vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů · 696/2004 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 19 vyhlášky 696/2004 stanovuje, jak se analyzují a vykazují nejistoty při měření emisí skleníkových plynů, pokud se použije metoda založená na měření. Pokud se emise zjišťují měřením (podle § 5 odst. 1), je nutné provést analýzu nejistot, která zohlední nejistoty z měřicích zařízení, jejich kalibrace a způsobu jejich používání. (§ 19 zákona č. 696/2004 Sb., vyhláška, kterou se stanoví postup zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nejistoty při měření
- Odkazuje na: § 5
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 696/2004 Sb.
(1) V případě uvedeném v § 5 odst. 1 se předkládá analýza nejistot založená na nejistotách majících původ v
a) kontinuálním měření koncentrací – charakteristická nejistota daného měřicího zařízení, nejistota spojená s kalibrací, dodatečná nejistota spojená s tím, jak je měřicí zařízení užíváno v praxi,
b) měření hmotnostního nebo objemového průtoku výstupního toku při kontinuálním emisním zjišťování nebo pro provedení ověřovacího výpočtu – charakteristická nejistota daného měřicího zařízení, nejistota spojená s kalibrací, dodatečná nejistota spojená s tím, jak je měřicí zařízení užíváno v praxi,
c) aplikaci dané výpočetní metody při určení výhřevností, emisních a oxidačních faktorů nebo určení údajů o složení pro provedení ověřovacího výpočtu a používání daného postupu v praxi (dodatečná nejistota).
(2) Kvantifikace nejistoty, která vyplývá z počáteční důkladné analýzy nejistoty, se uvede v emisním hlášení. Kvantifikace této nejistoty v emisním hlášení je dostatečným výkazem nejistoty vykázaných emisí.
(3) Zbylé nejistoty v emisních datech i v emisním hlášení se kontrolují a redukují pomocí standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat. V průběhu ověřovacího procesu se kontroluje, zda je odsouhlasený zjišťovací postup aplikován náležitě, a dále se vyhodnocuje kvalita procesu podchycení a redukce přetrvávajících nejistot prostřednictvím správné aplikace standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se emise zjišťují měřením (podle § 5 odst. 1), je nutné provést analýzu nejistot, která zohlední nejistoty z měřicích zařízení, jejich kalibrace a způsobu jejich používání.
- Analýza nejistot musí zahrnovat i nejistoty spojené s aplikací výpočetních metod pro určení výhřevností, emisních a oxidačních faktorů nebo složení pro ověřovací výpočet.
- Výsledná kvantifikace nejistoty se musí uvést v emisním hlášení, což je považováno za dostatečný výkaz nejistoty vykázaných emisí.
- Zbývající nejistoty se kontrolují a snižují pomocí standardních kontrolních postupů zajišťujících kvalitu dat, přičemž tento proces je ověřován.
Na co si dát pozor
- Je třeba důkladně analyzovat všechny zdroje nejistot při měření, včetně těch spojených s kalibrací a praktickým užíváním měřicích zařízení.
- Kvantifikace nejistoty v emisním hlášení je klíčová a musí být dostatečná.
- Je nutné aplikovat standardní kontrolní postupy pro snížení zbývajících nejistot a zajistit kvalitu dat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 16 Nejistoty při měření (Vyhláška o stanovení postupu zjišťování,)§ 8 Nejistoty při výpočtu emisí CO2 a údajů o tun (Vyhláška o provedení některých ustanoven)§ 11a (Vyhláška Ministerstva zemědělství, ktero)§ 21 Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací (Nařízení vlády o ochraně zdraví před nep)§ 11a Tabulka PCB s dioxinovým efektem (Vyhláška, kterou se mění vyhláška Minist)