§ 5p Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců – Za bezúhonného se nepovažuje ten

Stručně

Paragraf 5p zákona č. 7/2002 Sb. definuje, kdo není považován za bezúhonného pro účely tohoto zákona, a to na základě odsouzení za trestný čin, uložení kárného opatření nebo odvolání z funkce přísedícího.

Co to znamená v praxi

• Osoba, která byla pravomocně odsouzena za trestný čin, není bezúhonná, pokud se na ni stále hledí jako na odsouzenou (tj. nedošlo k zahlazení odsouzení nebo jinému právnímu aktu, který by na odsouzení hleděl, jako by nebylo).
• Pokud bylo osobě uloženo kárné opatření, není bezúhonná po dobu pěti let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření a zároveň do doby, než je kárné opatření vykonáno.
• Osoba, kterou předseda kárného soudu odvolal z funkce přísedícího pro závažné porušení povinností, není bezúhonná po dobu pěti let od tohoto odvolání.

Na co si dát pozor

• Podmínka bezúhonnosti je klíčová pro zařazení do seznamu soudců nebo přísedících kárného soudu, jak vyplývá z § 5q odst. 1, který odkazuje na splnění podmínek dle § 5o.
• I po uplynutí určité doby (5 let u kárného opatření nebo odvolání z funkce přísedícího) se bezúhonnost obnovuje, pokud byly splněny další podmínky (vykonání kárného opatření).
• V případě odsouzení za trestný čin je důležité, zda se na osobu stále hledí jako na odsouzenou, což může být ovlivněno institutem zahlazení odsouzení.