(1) Občan je povinen vyzvednout si věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy služba měla být provedena, a byla-li služba skončena později, do jednoho měsíce od vyrozumění o jejím skončení. Neučiní-li tak, je povinen zaplatit poplatek za uskladnění.
(2) Nevyzvedne-li si občan věc ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy byl povinen ji vyzvednout, má organizace právo věc prodat. Je-li organizaci známa adresa občana a jde-li o věc větší hodnoty, je organizace povinna o zamýšleném prodeji občana předem písemně vyrozumět a poskytnout mu přiměřenou dodatečnou lhůtu k vyzvednutí věci.
(3) Dojde-li k prodeji nevyzvednuté věci, vyplatí organizace občanovi výtěžek prodeje po odečtení ceny služby, poplatku za uskladnění a nákladů prodeje. Právo na výtěžek prodeje musí občan uplatnit u organizace do jednoho roku od prodeje věci; jinak právo zanikne.
Smlouvou o poskytnutí obstaravatelské služby vznikne občanovi právo, aby mu organizace obstarala poskytnutí požadované služby jinou organizací nebo aby jinak obstarala jeho záležitost; organizaci vznikne právo, aby jí občan zaplatil cenu služby.
Občan může až do poskytnutí obstaravatelské služby od smlouvy odstoupit; musí však organizaci nahradit účelně vynaložené náklady a jinou újmu organizaci tím vzniklou, pokud jí organizace nemohla zabránit. Tím nejsou dotčena ustanovení § 234 až 236.
Organizace je povinna při obstarávání dbát příkazů občana; odchýlit se od nich může jen tehdy, jestliže je to v zájmu občana nutné a nemůže-li včas dosáhnout jeho souhlasu.
Bylo-li obstaráno poskytnutí služby jinou organizací a nebyla-li tato služba poskytnuta řádně, odpovídají za vady obě organizace; občan může uplatnit právo z odpovědnosti za vady u kterékoli z nich. O způsobu a rozsahu odpovědnosti platí ustanovení vztahující se na služby, které byly předmětem obstarání.
Smlouvou o obstarání prodeje věci vznikne občanovi právo, aby organizace od něho věc do prodeje svěřenou převzala a provedla opatření k prodeji potřebná.
O uzavření smlouvy musí organizace vydat občanovi písemné potvrzení, v němž je třeba uvést cenu, za kterou věc má být prodána, odměnu organizace za obstarání prodeje a poplatek pro případ odstoupení od smlouvy (§ 291).
Odstoupí-li občan od smlouvy před uplynutím třiceti dnů ode dne, kdy organizace věc do prodeje převzala, je povinen zaplatit organizaci poplatek ve výši stanovené zvláštním předpisem.
(1) Při prodeji věci svěřené do prodeje odpovídá kupujícímu za vady věci organizace, která prodej obstarala; přitom odpovídá i za to, že prodaná věc má vlastnosti organizací při prodeji uvedené.
(2) Jinak platí pro tuto odpovědnost obdobně ustanovení týkající se prodeje použitých věcí.
(1) Ze smlouvy o poskytnutí ubytovací služby vznikne občanovi právo, aby mu organizace poskytla přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném (hotely, noclehárny, ubytovny a jiná zařízení).
(2) Za poskytnutí ubytování a služby s ním spojené je občan povinen platit organizaci cenu ve lhůtách stanovených ubytovacími řády.
Občan má právo užívat prostory, které mu k ubytování byly vyhrazeny, jakož i užívat společné prostory ubytovacího zařízení a používat služeb, jejichž poskytování je s ubytováním spojeno.
Organizace je povinna odevzdat občanovi prostory jemu k ubytování vyhrazené ve stavu způsobilém pro řádné užívání a zajistit mu nerušený výkon jeho práv s ubytováním spojených.
Občan je povinen užívat prostory jemu k ubytování vyhrazené a služby s ubytováním spojené řádně; v těchto prostorách nesmí občan bez souhlasu organizace provádět žádné podstatné změny.
(1) Občan může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit, je však povinen nahradit organizaci újmu vzniklou z předčasného zrušení ubytování, pokud jí organizace nemohla zabránit. Tím nejsou dotčena ustanovení § 234 až 236.
(2) Organizace může od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby odstoupit, jestliže občan v ubytovacím zařízení přes výstrahu hrubě porušuje zásady socialistického soužití nebo jinak hrubě porušuje své povinnosti ze smlouvy.
Občan, který za stanovené jízdné použije dopravního prostředku, má právo, aby ho dopravní organizace nebo jiná organizace k tomu oprávněná (dopravce) přepravila do místa určení řádně a včas.
Dopravce je povinen starat se při přepravě zejména o bezpečnost a pohodlí cestujících a při hromadné přepravě jim umožnit používání společenských a kulturních zařízení.
(1) Při pravidelné přepravě osob stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, jestliže přeprava nebyla provedena včas.
(2) Při nepravidelné přepravě osob je dopravce povinen nahradit škodu vzniklou cestujícímu tím, že přeprava nebyla provedena vůbec nebo že nebyla provedena včas; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.
(3) Práva podle odstavce 1 a 2 musí cestující uplatnit u organizace bez zbytečného odkladu; nebyla-li práva uplatněna nejpozději do šesti měsíců, zaniknou.
(1) Vznikne-li cestujícímu za přepravy škoda na zdraví nebo škoda na zavazadlech přepravovaných společně s ním či na věcech, které měl u sebe, odpovídá za ni dopravce podle ustanovení o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 427 až 431).
(2) Za škodu způsobenou přepravou na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujícího odpovídá dopravce podle ustanovení o odpovědnosti při nákladní přepravě.
(1) Dopravce může užít k provedení přepravy i jiných organizací; přitom odpovídá, jako by přepravu provedl sám.
(2) Provádí-li přepravu společně několik dopravců podle přepravního řádu jako přepravu sdruženou, stanoví přepravní řády, který z dopravců a za jakých podmínek za tuto přepravu odpovídá.
(1) Dopravce odpovídá za škodu, která vznikla na přepravované zásilce v době od převzetí k přepravě až do vydání, ledaže škoda byla způsobena odesílatelem nebo příjemcem, vadností zásilky, jejího obalu nebo balení, zvláštní povahou zásilky, anebo okolností, kterou nemohl dopravce odvrátit.
(2) Přepravní řády mohou stanovit, za jakých podmínek se má za to, že škoda vznikla některou z příčin uvedených v odstavci 1.
(3) Na škody vzniklé na přepravovaných zásilkách se nevztahují ustanovení § 427 až 431.
(1) Při ztrátě nebo zničení zásilky je dopravce povinen nahradit cenu, kterou měla ztracená nebo zničená zásilka v době, kdy byla převzata k přepravě. Kromě toho je povinen nést účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s přepravou ztracené nebo zničené zásilky. Při poškození nebo částečné ztrátě zásilky hradí dopravce částku, o kterou byla zásilka znehodnocena; je-li účelné provést opravu, hradí dopravce náklady opravy.
(2) Za jiné škody z nákladní přepravy, než jsou škody na přepravované zásilce, odpovídá dopravce, jen byly-li způsobeny překročením dodací lhůty; podmínky a rozsah náhrady stanoví přepravní řády.
Právo na náhradu škody musí občan uplatnit u dopravce do šesti měsíců od vydání zásilky příjemci, nebo jestliže k vydání zásilky nedošlo, do šesti měsíců od převzetí zásilky k přepravě; jinak právo zanikne.
Podrobnější úpravu osobní a nákladní přepravy stanoví zvláštní přepravní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. V rámci této úpravy mohou přepravní řády též převzít ustanovení platná v mezinárodní přepravě pro přepravu vnitrostátní; odpovědnost za škodu na zdraví stanovená tímto zákonem nesmí být omezena.
(1) O nevyzvednutých (neodebraných) zásilkách platí ustanovení § 282 odst. 2 a 3.
(2) Přepravní řády mohou stanovit pro vyzvednutí (odebrání) některých zásilek, zejména věcí nebezpečné povahy nebo věcí, které se rychle kazí, lhůty kratší než šest měsíců.
(1) Smlouvou o poskytnutí právní pomoci uzavřenou s advokátní organizací vznikne občanovi právo, aby mu byla advokátem, kterého si z pracovníků organizace zvolí a kterému udělí plnou moc, poskytnuta právní pomoc k ochraně jeho práv a oprávněných zájmů. Je-li podle zákona advokát občanovi ustanoven, vznikne právo na poskytnutí právní pomoci tímto ustanovením.
(2) Organizace má právo na zaplacení odměny a na náhradu účelně vynaložených nákladů. Občan má však právo, aby mu právní pomoc byla poskytnuta zčásti nebo zcela bezplatně, jestliže je to odůvodněno jeho osobními a majetkovými poměry nebo jsou-li pro to jiné důvody hodné zvláštního zřetele.