70/1983 Sb. · 525 paragrafů
(1) Občan má právo od smlouvy o poskytnutí právní pomoci kdykoli odstoupit; je však povinen zaplatit organizaci odměnu připadající na úkony již provedené a účelně vynaložené náklady do té doby vzniklé.
(2) Organizace je oprávněna odstoupit od smlouvy jen ze závažných důvodů. Odstoupí-li organizace od smlouvy, musí být po dobu patnácti dnů od odstoupení prováděny ještě neodkladné úkony právní pomoci, neučiní-li občan jiné opatření.
Jestliže advokát, kterého si občan zvolil, zemře nebo ztratí způsobilost k poskytování právní pomoci, poskytne právní pomoc advokát, kterého organizace k tomu ustanoví, nezařídí-li občan jinak.
Bližší úpravu poskytování právní pomoci stanoví zákon o advokacii.
(1) Občan má právo, aby spořitelna nebo jiná peněžní organizace k tomu určená přijímala od něho vklady na vkladní knížku nebo, vede-li běžné účty, i vklady na běžný účet.
(2) Vkladový vztah mezi občanem a organizací vznikne tím, že organizace na návrh občana přijme od něho vklad na vkladní knížku nebo na běžný účet; jde-li o cestovní vkladní knížku nebo o zřízení běžného účtu, musí být návrh písemný.
(1) Občan má právo s vkladem nakládat. Má dále právo na úroky nebo jiné majetkové výhody, pokud to stanoví prováděcí předpisy.
(2) Organizace je povinna na příkaz občana provádět z vkladu výplaty, popřípadě celý vklad vrátit. Má právo na náhradu nutných nákladů poskytnutím služeb vzniklých.
(3) Organizace nesmí provádět výplaty, obdržela-li úřední zákaz nebo má-li důvodné podezření z trestného činu týkajícího se vkladu.
Za vklady, úroky a jiné majetkové výhody občanů u státních peněžních ústavů ručí stát.
(1) Přijetí vkladu potvrdí organizace vkladní knížkou; ve vkladní knížce se vyznačují změny ve výši vkladu, jakož i jiné skutečnosti vkladu se týkající.
(2) Není-li prokázána jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní knížce.
Vkladní knížka může být vystavena na doručitele nebo na jméno.
(1) Bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat.
(2) S vkladem na vkladní knížce na doručitele je oprávněn nakládat každý, kdo ji předloží.
(3) S vkladem na vkladní knížce na jméno je oprávněn nakládat ten, na jehož jméno, příjmení a adresu je vkladní knížka vystavena. S vkladem na cestovní vkladní knížce je však ve stanovených případech oprávněn nakládat každý, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek.
(1) V dohodě s organizací může občan výplatu i jiné nakládání s vkladem učinit závislým na sdělení hesla nebo na jiné podmínce. Podmínky, na nichž lze učinit nakládání s vkladem závislým, stanoví prováděcí předpis.
(2) Nezná-li ten, kdo vkladní knížku předkládá, její heslo, musí prokázat, že je jejím vlastníkem.
(1) Jestliže se vkladní knížka ztratí nebo zničí, může občan s vkladem nakládat, jen prohlásí-li organizace na jeho návrh či na návrh toho, kdo má na tom právním zájem, vkladní knížku za umořenou.
(2) Po umoření vydá organizace navrhovateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatí celý vklad.
(3) Prováděcí předpis stanoví, v kterých případech může organizace provést výplatu vkladu nebo vydat novou vkladní knížku i bez umoření původní vkladní knížky, je-li jí oprávněný znám.
Jestliže občan po dvacet let s vkladem nenakládal ani nepředložil vkladní knížku organizaci k doplnění záznamů, ruší se vkladový vztah uplynutím této doby; občan má právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu.
Běžný účet je určen k tomu, aby na něj občan ukládal peníze a přijímal platby a aby z něho byly podle jeho příkazu prováděny výplaty a platby. Pro více občanů lze zřídit společný běžný účet.
(1) Běžný účet se označí jménem, příjmením a adresou vkladatele.
(2) Vkladatel je povinen organizaci sdělovat změny údajů obsažených v označení běžného účtu.
Vkladatel nakládá s vkladem na běžném účtu vlastnoručně podepsanými písemnými příkazy.
Zástupce může za vkladatele nakládat s vkladem jen na základě písemné plné moci, která ho k tomu výslovně opravňuje. Není-li plná moc vystavena před organizací nebo není-li podpis zmocnitele organizaci znám, musí být podpis plné moci ověřen.
(1) Není-li prokázána jiná výše vkladu, je rozhodný zůstatek vykázaný v účetních knihách organizace.
(2) Organizace je povinna vkladateli nejpozději 31. března každého roku oznámit zůstatek vkladu na běžném účtu, který je vykázán v jejich účetních knihách k poslednímu dni předcházejícího roku.
(3) Jestliže vkladatel nesprávnost zůstatku, který byl vykázán v účetních knihách organizace k poslednímu dni kalendářního roku, nenamítne do tří roků od tohoto dne a jestliže ani organizace v téže lhůtě zůstatek neopraví a opravu vkladateli nesdělí, platí vykázaný zůstatek za správný.
(1) Vkladatel může běžný účet kdykoli zrušit.
(2) Organizace je oprávněna běžný účet zrušit, jestliže po pět let nedošlo k vkladu na běžný účet nebo k výplatě z něho, anebo přestala-li organizace vklady na běžném účtu vést.
(3) Zruší-li se běžný účet, má vkladatel právo na výplatu zůstatku zrušeného běžného účtu.
Ustanovení o běžném účtu platí též pro běžné účty zřizované podle zvláštních předpisů, pokud tyto předpisy neobsahují odchylnou úpravu.
(1) Smlouvou o půjčce vznikne občanovi právo, aby mu organizace poskytla peněžitou půjčku pro účel, jemuž má půjčka sloužit.
(2) Smlouva o půjčce musí mít písemnou formu.
Organizace plní svou povinnost ze smlouvy především tím, že za občana splní podle účelu půjčky jeho platební povinnosti; občanovi vyplatí půjčenou částku, jen bylo-li to dohodnuto, nebo vyžaduje-li to povaha věci.
(1) Občan je povinen půjčenou částku organizaci splatit v dohodnuté lhůtě a zaplatit jí úroky podle sazeb, které stanoví prováděcí předpis. Je oprávněn splatit půjčenou částku i před smluvenou lhůtou.
(2) Ve smlouvě lze dohodnout, že organizace má právo připisovat úroky k pohledávce; připsáním se úroky stávají součástí pohledávky.
Použije-li občan půjčené částky bez souhlasu organizace na jiný než smluvený účel, je organizace oprávněna požadovat na něm její splacení před uplynutím dohodnuté lhůty.
Pojištěním se zabezpečuje občanům právo na výplatu peněžních prostředků k úhradě potřeb, které vznikají z nahodilých událostí.
Ke vzniku pojištění je třeba, aby mezi občanem a pojišťovnou byla uzavřena pojistná smlouva (pojištění smluvní), nestanoví-li zvláštní předpis, že pojištění vznikne na základě jiné skutečnosti (pojištění zákonné).
Pojistit lze:
a) majetek pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou (pojištění majetku);
b) občana pro případ jeho tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události (pojištění osob);
c) odpovědnost za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnost za jinou majetkovou škodu (pojištění odpovědnosti za škodu).
Pro právní úkony týkající se pojištění je zapotřebí písemné formy, není-li v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak.
(1) K uzavření smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do jednoho měsíce ode dne, kdy druhý účastník návrh obdržel. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení o přijetí svého návrhu.
(2) Návrh pojišťovny lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě podle odstavce 1; smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno.
(1) Kdo s pojišťovnou uzavírá pojistnou smlouvu, je povinen odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojišťovny týkající se sjednávaného pojištění. To platí též, jde-li o změnu pojištění.
(2) Tuto povinnost má i ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo odpovědnost za škody se má pojištění vztahovat, i když smlouvu sám neuzavírá.
(1) Podrobnější úpravu pojištění stanoví pojistné podmínky.
(2) Od pojistných podmínek se mohou účastníci odchýlit, jen pokud to v nich není vyloučeno.
Pojistnou smlouvu, ze které má být oprávněn občan, může s pojišťovnou uzavřít též socialistická organizace; pojistné podmínky stanoví, pokud je při tomto pojištění možné se odchýlit od ustanovení tohoto zákona.
Povinnost pojišťovny plnit a její právo na pojistné vznikne prvním dnem po uzavření smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že vznikne již uzavřením smlouvy nebo později.
(1) Kdo pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel, je povinen platit pojistné, a to za dohodnutá pojistná období (běžné pojistné); lze též dohodnout, že pojistné bude zaplaceno najednou za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (jednorázové pojistné).
(2) Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.
(3) Pojistné podmínky mohou stanovit, kdy je ten, kdo smlouvu uzavřel, zproštěn povinnosti platit pojistné, aniž je tím dotčena výše plnění pojišťovny.
(1) Právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný).
(2) Právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny plnit (pojistná událost).
(3) Plnění je splatné do patnácti dnů, jakmile pojišťovna skončila šetření nutné k zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůže-li být skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojišťovna o pojistné události dozvěděla, je pojišťovna povinna poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu.
Pojišťovna je oprávněna plnění ze smlouvy přiměřeně snížit, jestliže na základě vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi (§ 350) bylo určeno nižší pojistné.
(1) Pojištěný je povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které jsou v tomto zákoně anebo v pojistných podmínkách stanoveny za tím účelem, aby se rozsah následků pojistné události nezvětšoval.
(2) Kdo má právo na plnění, je povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejich následků a předložit potřebné doklady, které si pojišťovna vyžádá. Pojistné podmínky mohou mu uložit i další povinnosti.
(3) Mělo-li vědomé porušení povinností uvedených v odstavci 1 a 2 podstatný vliv na zvětšení rozsahu následků pojistné události, je pojišťovna oprávněna plnění ze smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah její povinnosti plnit.
(1) Pojištění, u kterého je sjednáno běžné pojistné, zanikne výpovědí ke konci pojistného období; výpověď musí být dána aspoň šest týdnů před jeho uplynutím.
(2) Lze též dohodnout, že pojištění může vypovědět každý z účastníků do dvou měsíců po uzavření smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní; jejím uplynutím pojištění zanikne.
(3) Pojišťovna nemůže podle odstavce 1 vypovědět pojištění osob s výjimkou pojištění pro případ úrazu.
Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného.
(1) Při vědomém porušení povinností uvedených v ustanovení § 350 může pojišťovna od smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by smlouvu neuzavřela. Toto právo může pojišťovna uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistila; jinak právo zanikne.
(2) Dozví-li se pojišťovna až po pojistné události, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohla zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření smlouvy byla podstatná, je oprávněna plnění ze smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne.
(1) Pojišťovna má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění.
(2) Zanikne-li pojištění před uplynutím doby, za kterou bylo pojistné zaplaceno, je pojišťovna povinna zbývající část pojistného vrátit.
(3) Nastala-li pojistná událost a důvod dalšího pojištění tím odpadl, náleží pojišťovně pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jde-li o pojištění za jednorázové pojistné, náleží pojišťovně i v těchto případech vždy celé pojistné.