Občanský soudní řád (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Dražební vyhláška se doručí:

a) oprávněnému, povinnému, spoluvlastníku a každému, kdo má k nemovitosti věcné nebo předkupní právo, jsou-li patrna ze spisů anebo z evidence nemovitostí,

b) orgánům, které vyměřují a vymáhají daně a veřejné dávky a pojistné nemocenského pojištění,

c) úřadům uvedeným v § 335 odst. 4.

(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) se doručí do vlastních rukou.

(3) Soud vyvěsí dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá místní orgán územní samosprávy, v jehož obvodu je nemovitost, aby podstatný obsah vyhlášky uveřejnil způsobem v místě obvyklým.

(4) Přihlásí-li se oprávněný z předkupního práva později, doručí se mu dražební vyhláška do vlastních rukou tak, aby k doručení došlo ještě před zahájením dražby.

(1) Zájemci o koupi dražené nemovitosti jsou povinni jako jistotu složit polovinu odhadní ceny, a to v hotovosti nebo šekem na účet soudu. Chce-li zájemce při dražbě uplatnit své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději při složení jistoty. Soud ještě před zahájením dražby (§ 336f odst. 1) rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno.

(2) Nejnižší podání se rovná odhadní ceně.

(3) K zaplacení nejvyššího podání určí soud v dražební vyhlášce lhůtu, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.

(4) Na nejvyšší podání se započte složená jistota a částky připadající na závady, které vydražitel přejímá se započtením na nejvyšší podání (§ 336m odst. 1) a které by byly uhrazeny z nejvyššího podání, pokud by bylo celé nejvyšší podání složeno v hotovosti.

(1) Nezaplatí-li vydražitel nejvyšší podání včas, nařídí soud opětovnou dražbu nemovitosti; opětovná dražba se však nekoná, zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání před uplynutím lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí o nařízení opětovné dražby.

(2) O nařízení opětovné dražby platí ustanovení o prvé dražbě s tím, že nejnižší podání tvoří dvě třetiny odhadní ceny. O dražbě uvědomí soud též vydražitele uvedeného v odstavci 1. Tento vydražitel je povinen zaplatit rozdíl na nejvyšším podání, náklady opětovné dražby a škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání včas (§ 336l). Tato náhrada připadne do rozdělované podstaty.

(1) Po složení jistoty soudce vyzve zájemce, aby dražili.

(2) Draží se osobně nebo prostřednictvím zástupce, který musí prokázat právo zastupovat zájemce veřejnou nebo úředně ověřenou listinou.

(3) Dražit nemůže soudce řídící dražbu, zapisovatel, povinný, vydražitel uvedený v § 336e odst. 1 a ten, jemuž nabytí věci brání zvláštní předpis.

(4) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Výše ceny vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.

Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, nepokračuje soud v řízení. Návrh na pokračování v řízení lze učinit nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby. Nebyl-li takový návrh učiněn do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.

(1) Před skončením dražby se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti udělení příklepu.

(2) Námitky, které se zapíší do protokolu, mohou podat dražitelé, povinný, oprávněný a zástupci orgánů státní správy (§ 335 odst. 4), jsou-li přítomni dražbě.

(3) Příklep udělí soud tomu, u něhož jsou splněny podmínky stanovené zákonem a který učinil nejvyšší podání. Učiní-li několik dražitelů stejné podání a nebylo-li učiněno vyšší přípustné podání, rozhodne soud losem o tom, komu se má příklep udělit. Byl-li však jedním z takových dražitelů spoluvlastník nebo ten, jemuž svědčí předkupní právo věcné povahy, udělí se příklep jemu.

(4) Odepře-li soud se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání.

Po udělení příklepu může se vydražitel ujmout držby vydražené věci; o tom je povinen uvědomit soud. Nabude-li usnesení o udělení příklepu právní moci, stává se vydražitel vlastníkem věci ke dni udělení příklepu.

(1) Usnesení o příklepu se doručí oprávněnému, povinnému, vydražiteli a těm, kdo proti příklepu vznesli námitky.

(2) Proti usnesení, kterým byl příklep udělen, mohou podat odvolání jen ti, kteří byli přítomni při dražbě a vznesli námitky. Mimo to může do 15 dnů ode dne dražby podat odvolání každý, komu v rozporu s ustanovením § 336c odst. 1 písm. a) nebyla doručena dražební vyhláška a nebyl proto při dražbě přítomen.

(1) Odvolání lze vyhovět, jen jsou-li vytýkané vady na újmu toho, kdo odvolání podal, nebo shledá-li soud podstatné porušení zákona.

(2) Rozhodnutí o odvolání se doručí odvolateli, vydražiteli, oprávněnému a povinnému.

(3) Zruší-li odvolací soud usnesení o příklepu, ustanoví se nové dražební jednání.

(4) Byl-li příklep pravomocně odepřen, je vydražitel povinen vrátit vydraženou věc povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí.

(1) O závazcích podle § 336e odst. 2 a § 336k odst. 4 rozhodne soud po jednání usnesením.

(2) Částky odpovídající závazkům uloženým podle odstavce 1 vymůže soud na návrh vykonavatele z ostatního majetku vydražitele.

(1) Vydražitel musí bez započtení na nejvyšší podání převzít věcná břemena, pokud tak stanoví zvláštní předpis, a nájemní práva.

(2) Jinak převezme vydražitel věcná břemena jen tehdy, dostane-li se na ně plná úhrada z rozdělované podstaty.

(3) Předkupní právo k vydražené nemovitosti udělením příklepu zaniká.

(1) Po pravomocném udělení příklepu nařídí soud jednání o rozvrhu. K jednání předvolá vydražitele a jiné osoby, kterým se doručuje dražební vyhláška (§ 336c), nebo které přihlásily své nároky [§ 336b odst. 2 písm. i)], jestliže nezanikly dražbou.

(2) Po skončení rozvrhového jednání nelze žádat z nejvyššího podání částku vyšší, než jaká byla přihlášena [§ 336b odst. 2 písm. i)].

Při rozvrhovém jednání se určí pořadí a způsob úhrady nároků, k nimž je třeba přihlížet. O nárocích, které nemohou být uspokojeny z nejvyššího podání, a o nedoložených námitkách osob, které se nedostavily, se nejedná.

Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, jistota vydražitele uvedeného v § 336e odst. 1, popřípadě částky odpovídající závazkům uvedeným v § 336l odst. 1.

(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z podstaty uspokojují v tomto pořadí:

a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby,

b) daně a poplatky, pokud mají podle zvláštních předpisů přednostní zákonné zástavní právo a jen potud, pokud byly splatné v posledních třech letech před udělením příklepu a byly řádně přihlášeny,

c) pohledávky vymáhajícího věřitele, pohledávky založené hypotečními zástavními listy, pohledávky zajištěné zástavním právem (ať smluvním nebo soudcovským), popřípadě omezením převodu nemovitosti, úhrada za věcná břemena vydražitelem převzatá se započtením na nejvyšší podání a nároky na náhradu za věcná břemena, která vydražitel podle výsledků dražby nepřevezme, vesměs podle jejich pořadí,

d) pohledávky nedoplatků výživného, splatné ke dni rozvrhu,

e) pohledávky daní a poplatků, přihlášené k rozvrhu, které nebyly uspokojeny podle písmena b),

f) ostatní pohledávky.

Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí, uspokojí se poměrně.

(2) Úroky za poslední tři léta před udělením příklepu, jakož i soudní náklady se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.

(3) Převyšuje-li výtěžek prodeje všechny pohledávky podle odstavců 1 a 2, vyplatí soud po úhradě pohledávek všech oprávněných zbytek výtěžku povinnému.

(1) Budou-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem podle § 151a občanského zákoníku pro tutéž pohledávku (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky v hotovosti z výtěžků jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají při každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.

(2) Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle obecných předpisů. Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj bylo připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které by příslušelo uspokojenému věřiteli.

(3) Zásad uvedených v předchozích odstavcích se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.

(1) Soud určí podle výsledku odhadu částku, jakou se oceňují věcná břemena, která budou v pořadí podle doby svého vzniku alespoň zčásti uspokojena z rozdělované podstaty. Při nárocích na opětující se plnění a dávky určí takovou částku, která postačí, aby z ní a z jejích úroků se mohly poskytovat plnění a dávky nebo jejich peněžitá hodnota.

(2) Při věcných břemenech, která vydražitel převezme se započtením na nejvyšší podání, vydá se sražená částka, jde-li o věcné břemeno neomezeného trvání, vydražiteli; jde-li o věcné břemeno omezeného trvání, uloží se částka na úrok a vydražiteli se poskytuje náhrada po dobu, po kterou věcné břemeno trvá. Jde-li však o nárok na důchody a jiná opětující se plnění, uloží se částka vždy na úrok a platby se poukazují přímo oprávněnému. Vyčerpáním částky nárok oprávněného zanikne.

(3) Věcná břemena, která vydražitel nepřevezme se započtením na nejvyšší podání, se zruší a oprávněnému se přikáže náhrada v hotovosti ve výši určené soudem. Jde-li o nároky, které opravňují k opětujícím se plněním a dávkám, uloží se zbytek nejvyššího podání na úrok a oprávněnému se poskytují plnění a dávky nebo náhrada za ně, dokud uložená částka stačí nebo dokud nárok nezanikne.

(4) Částka, která se uvolní dřívějším zánikem věcného břemene, přidělí se dalším oprávněným.

(1) Rozvrhové usnesení se doručí všem osobám a orgánům, jež měly být předvolány k rozvrhovému jednání a osobám, o jejichž nárocích se rozhodovalo při tomto jednání.

(2) V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o nárocích, které byly při jednání o rozvrhu popřeny co do pravosti, výše, pořadí nebo způsobu úhrady, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů. Jinak soud odkáže ty, kdož takové námitky vznesli, aby ve lhůtě třiceti dnů od doručení rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267 odst. 2, popř. návrh na zahájení správního řízení, v němž se o takových námitkách rozhoduje.

(3) Rozhodnutí podle § 267 odst. 2 nebo ve správním řízení je účinné proti všem věřitelům i proti povinnému.

Vyhověl-li soud návrhu podle § 267 odst. 2 nebo bylo-li vyhověno návrhu ve správním řízení, nařídí soud nové rozvrhové jednání. K němu však již nepředvolává účastníky, jejichž nároky byly již uspokojeny.

(1) Po právní moci rozvrhového usnesení a po úplném zaplacení nejvyššího podání poukáže soud oprávněným osobám přikázané částky s výjimkou nároků, ohledně nichž probíhá řízení o popření přihlášené pohledávky.

(2) Po právní moci rozhodnutí o popření přihlášené pohledávky soud podle výsledku tohoto řízení buď proplatí zadržené částky podle rozvrhového usnesení, nebo stanoví dodatečné jednání o rozvrhu.

(1) Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu k movité věci nebo nemovitosti se užije ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí. O nařízení prodeje vyrozumí soud ostatní spoluvlastníky.

(2) Spoluvlastník věci, jež je v podílovém spoluvlastnictví, může zabránit prodeji věci, jestliže nejpozději do začátku dražby složí u soudu v hotovosti nebo šekem na účet soudu odhadní cenu podílu, který má být vydražen. Stane-li se tak, naloží soud s touto částkou jako s výsledkem prodeje.

(1) Soudcovské zástavní právo na nemovitosti se zřizuje nařízením výkonu rozhodnutí. Zřízení soudcovského zástavního práva musí být zapsáno do evidence nemovitostí podle zvláštních předpisů.

(2) Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti pozdějšímu nabyvateli nemovitosti.

(1) Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva může být nařízen, jen je-li prokázáno, že nemovitost je ve vlastnictví povinného.

(2) Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující doba, kdy k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva. Došlo-li několik návrhů zároveň, mají zástavní práva stejné pořadí.

(3) Bylo-li pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto smluvního zástavního práva.

(1) Podle těchto ustanovení se vykonávají rozhodnutí, která ukládají jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.

(2) Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí též pro náklady, které mu byly rozhodnutím přiznány, jakož i pro náklady výkonu rozhodnutí, uvede v návrhu na výkon rozhodnutí, jakým způsobem má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena.

(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který není třeba zajistit bytovou náhradu, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.

(2) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt, za který je nutno zajistit ať již náhradní byt nebo náhradní ubytování, soud sice nařídí výkon rozhodnutí, ale s dodatkem, že o provedení výkonu rozhodnutí rozhodne dodatečně. Provedení výkonu rozhodnutí nařídí, až oprávněný soudu prokáže, že pro povinného je zajištěna taková bytová náhrada, jaká je určena ve vykonávaném rozsudku.

(1) Výkon rozhodnutí se provede přestěhováním povinného a všech, kdo s ním bydlí na základě jeho práva, do náhradního bytu nebo do místnosti poskytnuté jako náhradní ubytování. Vykonavatel provádějící vyklizení přibere k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.

(2) Předseda senátu vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude přestěhování provedeno. Vyrozumí o tom rovněž příslušný orgán obce.

(3) Ustanovení § 343 a 344 se užije obdobně.

(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitost nebo místnost, za které není třeba poskytnout náhradu, provede se výkon rozhodnutí tak, že předseda senátu učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho rodiny, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu.

(2) Předseda senátu učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.

(3) Předseda senátu vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž příslušný orgán obce.

(1) Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho rodiny.

(2) Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se do úschovy orgánu obce. Předseda senátu vyrozumí povinného o tom, že jeho věci byly dány do úschovy.

(1) Nevyzvedl-li si povinný věci u orgánu obce do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh orgánu obce podle ustanovení o prodeji movitých věcí.

(2) Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje.

(1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, postará se předseda senátu o výkon rozhodnutí tím, že dá odebrat věc se vším, co k ní patří, povinnému a odevzdá ji oprávněnému.

(2) Jestliže je k užívání odebrané věci třeba listiny, odebere se i tato listina povinnému a odevzdá se oprávněnému spolu s věcí, která byla povinnému odebrána.

(3) Nařízení výkonu rozhodnutí doručí povinnému vykonavatel při odebrání věci. Soud vyrozumí oprávněného o době výkonu předem. Odebrání věci nebude provedeno, nebude-li mu přítomen oprávněný nebo jeho zástupce. Vykonavatel provádějící odebrání věci přibere k tomu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.

(4) Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu a jiných místností povinného, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup.

Má-li věc, kterou je třeba povinnému odebrat, u sebe někdo jiný, vyzve jej soud, aby ji oprávněnému vydal. Nebude-li věc vydána dobrovolně, použije se na návrh oprávněného přiměřeně ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky.

(1) Nepodaří-li se odebrat věc určenou v nařízení výkonu rozhodnutí a lze-li si věc stejného druhu a stejné jakosti opatřit jinak, vyzve předseda senátu oprávněného, aby si ji opatřil na náklad a nebezpečí povinného.

(2) Povinnému může soud uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů uvedených v první až čtvrté hlavě této části.

(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitost prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se prodej podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitostí.

(2) Výtěžek prodeje společné movité věci nebo nemovitosti vyplatí soud všem bývalým spoluvlastníkům podle výše jejich podílů. U nemovitostí použije se přiměřeně ustanovení § 337.

(3) Nepodaří-li se společnou movitou věc nebo nemovitost prodat, zastaví předseda senátu výkon rozhodnutí.

(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitost rozdělena jinak než prodejem, určí předseda senátu při nařízení výkonu rozhodnutí, jak výkon bude proveden. K provedení výkonu rozhodnutí přibere se vhodná osoba, podle možnosti zástupce orgánu obce.

(2) Jestliže je to třeba, zejména je-li nutno přesně stanovit, popřípadě vytyčit hranice pozemků, přibere předseda senátu k rozdělení znalce.

(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby povinný podle něho provedl pro oprávněného nějakou práci, kterou může vykonat i někdo jiný než povinný, povolí soud oprávněnému, aby si dal práci, o kterou jde, provést někým jiným nebo si ji provedl sám, a to na náklad povinného.

(2) Povinnému může soud uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.

(1) Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za každé porušení této povinnosti povinnému pokutu. Výši pokuty soud stupňuje až do úhrnné částky 100 000 Kčs. Pokuty připadají státu.

(2) Zaplacením pokut se povinný nezprošťuje odpovědnosti za škodu.

(3) Způsobí-li povinný porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který předpokládá vykonávané rozhodnutí, dá soud povolení, aby se oprávněný postaral o obnovení předešlého stavu na náklad povinného. Rozhodnutí o zaplacení uvedeného nákladu se vykoná na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek. Soud může učinit vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl k obnovení předešlého stavu.

Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.

(1) Pro lhůty, které v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ještě neskončily, platí ustanovení tohoto zákona.

(2) Jestliže však zákonem byla dosud stanovena lhůta delší, skončí až v této pozdější době.

(3) Lhůta k podání stížnosti pro porušení zákona neskončí dříve než šest měsíců ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.

Na platební rozkazy vydané přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.