Nařízení, jímž se krajanům vracejícím se do vlasti přiznávají některé úlevy při hodnocení školského a praktického vzdělání, zkoušek a vysvědčení a při nastupování živností

(1) Oprávněné osoby, které se v cizině učily v učebním poměru některé živnosti po dobu odpovídající učební době, předepsané pro tuto živnost na území Československé republiky, a nevykonaly závěrečnou zkoušku učňovskou, mohou být příslušnou obchodní a živnostenskou komorou (na Slovensku příslušným živnostenským společenstvem) připuštěny k výkonu této zkoušky. Vykonají-li zkoušku s úspěchem, vydá jim obchodní a živnostenská komora (na Slovensku příslušné živnostenské společenstvo) výučný, po případě tovaryšský list.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro oprávněné osoby, které v cizině nebyly sice zaměstnány v učebním poměru, avšak vykonávaly práce spadající do některé živnosti po dobu, která přesahuje nejméně o jeden rok učební dobu stanovenou pro příslušnou živnost.

(3) Učební doba, kterou oprávněné osoby strávily v cizině v učebním poměru, se započítává do učební doby, pokračují-li na území Československé republiky v učení ve stejné nebo příbuzné živnosti.

Nemůže-li oprávněná osoba hodnověrně prokázati kvalifikaci pro povolání (zaměstnání), jež hodlá provozovati (nastoupiti), musí se podrobiti zvláštní zkoušce, o níž platí obdobně ustanovení § 8, odst. 6. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na obor živnostenského podnikání a na kvalifikaci požadovanou pro výkon lékařské nebo veterinární prakse, jakož i pro výkon povolání uvedených v §§ 5 až 7.

Rozhodovati o tom, zda jsou splněny podmínky, aby oprávněná osoba mohla provozovati (nastoupiti) povolání (zaměstnání) přiměřené jejímu dosavadnímu povolání (zaměstnání), po případě, zda jí mohou býti povoleny úlevy podle ustanovení §§ 2 až 12, přísluší - pokud z tohoto nařízení nevyplývá něco jiného - úřadu (orgánu), jenž je povolán dáti svolení k provozování povolání, po případě oznámení o tomto provozování vzíti na vědomí, nebo uchazeče do služeb přijmouti, a to po vyjádření příslušné zájmové nebo stavovské organisace, je-li toto vyjádření předepsáno nebo obvyklé; příslušné ministerstvo si však může vyhraditi rozhodování.

Toto nařízení se nevztahuje na ustanovování ve státních a jiných veřejných službách, pro něž jsou stanoveny podmínky vládním nařízením ze dne 10. července 1931, č. 132 Sb., o zvláštních podmínkách pro ustanovení úřednickým čekatelem nebo úředníkem a pro povýšení úředníka v jednotlivých úřednických kategoriích a služebních oborech, a vládním nařízením ze dne 13. července 1934, č. 168 Sb., o kategoriích státních profesorů a státních učitelů, o zvláštních podmínkách pro ustanovení zatímním nebo definitivním státním profesorem nebo učitelem a pro povýšení profesora nebo učitele a o úředních titulech, ve znění předpisů je měnících nebo doplňujících.

O přiznávání úlev podle tohoto nařízení jest žádati nejpozději do dvou let ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Ursíny v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Masaryk v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

též za ministra Dr. Nejedlého

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Laušman v. r.

Ďuriš v. r.

Zmrhal v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Hála v. r.

Dr. Procházka v. r.

Majer v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Clementis v. r.

Lichner v. r.