§ 2 Zákon o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru – Odpovědnost zaměstnance vůči podniku
Zákon o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru · 71/1958 Sb. · § 2 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 2 stanovuje, že zaměstnanec odpovídá podniku za škodu, kterou mu způsobil z nedbalosti při výkonu zaměstnání porušením svých pracovních povinností, přičemž podnik musí prokázat zavinění zaměstnance, pokud zákon nestanoví jinak.
§ 2 Odpovědnost zaměstnance vůči podniku
(1) Způsobil-li zaměstnanec při výkonu zaměstnání podniku škodu z nedbalosti porušením závazků z pracovního poměru, odpovídá za ni podle tohoto zákona.
(2) Podnik je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění, pokud není dále stanoveno jinak.
Paragraf 2 stanovuje, že zaměstnanec odpovídá podniku za škodu, kterou mu způsobil z nedbalosti při výkonu zaměstnání porušením svých pracovních povinností, přičemž podnik musí prokázat zavinění zaměstnance, pokud zákon nestanoví jinak.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanec nese odpovědnost za škodu, pokud ji způsobil nedbalostně a v souvislosti s výkonem své práce.
Škoda musí vzniknout v důsledku porušení povinností, které zaměstnanec má z pracovního poměru.
Podnik, který požaduje náhradu škody, musí prokázat, že zaměstnanec škodu zavinil, tedy že jednal nedbalostně.
Existují výjimky, kdy podnik nemusí zavinění prokazovat (tyto výjimky však nejsou popsány v tomto paragrafu).
Na co si dát pozor
Odpovědnost se týká pouze škody způsobené z nedbalosti, nikoli úmyslně (i když jiné paragrafy by mohly řešit i úmysl).
Zavinění zaměstnance musí být prokázáno podnikem, což znamená, že podnik nese důkazní břemeno.