Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro silniční dopravu osob

(1) Právní vztah mezi cestujícím a dopravcem vzniká uzavřením přepravní smlouvy.

(2) Přepravní smlouvou se dopravce zavazuje cestujícímu vykonat přepravu z místa, do kterého bylo objednáno přistavení vozidla, do místa určení řádně a včas. Cestující se zavazuje, že bude dodržovat přepravní řád a zaplatí sjednanou cenu za přepravu.

(1) Dopravce přijímá objednávky ve své provozovně nebo bydlišti. Přijaté objednávky dopravce zaregistruje do knihy objednávek. Dopravce nesmí přijímat objednávky prostřednictvím řidiče vozidla na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích a na vyhrazených stanovištích vozidel taxislužby.

(2) Dopravce je povinen poskytnout cestujícímu informace o přibližné ceně objednané přepravy a zvolit pro přepravu nejkratší trasu, není-li dohodnuto jinak.

(1) Odpovědnost dopravce a cestujícího z přepravní smlouvy se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a přepravního řádu. Je-li přeprava, která je předmětem přepravní smlouvy, prováděna vzájemně na sebe navazujícími dopravci v silniční dopravě, nese odpovědnost z přepravní smlouvy dopravce, který poskytoval přepravu, při níž vznikla cestujícímu škoda na zdraví nebo škoda na zavazadlech přepravovaných společně s ním či na věcech, které měl u sebe.

(2) Jestliže v linkové osobní dopravě nebyla z důvodů, které nejsou na straně cestujícího, přeprava cestujícího provedena nebo nebyla dokončena započatá přeprava cestujícího, má cestující s platnou jízdenkou právo na

a) náhradní dopravu do místa určení, nebo

b) vrácení jízdného za neprojetý úsek cesty, jde-li o cestujícího s jízdenkou pro jednotlivou jízdu, nebo

c) bezplatnou dopravu do nástupní zastávky; cestující s jízdenkou pro jednotlivou jízdu má v tomto případě také právo na vrácení zaplaceného jízdného.

V městské autobusové dopravě se jízdné za jednotlivou jízdu nevrací.

(3) Jestliže v linkové osobní dopravě nebyl cestující v důsledku zpoždění odjezdu nebo příjezdu spoje nebo ztráty přípoje přepraven včas, nemá právo na náhradu škody.

(4) Jestliže v nepravidelné dopravě nebyl cestující přepraven do místa určení včas podle sjednané přepravní smlouvy, má právo na náhradu škody do výše zaplaceného nebo sjednané přepravě odpovídajícího jízdného.

(1) Cestující ve veřejné linkové dopravě má právo na vrácení jízdného při neprovedení přepravy z důvodů, které jsou na straně dopravce, po předložení jízdenky a dokladů o tom, že přeprava nebyla provedena.

(2) Cestující ve veřejné linkové dopravě s výjimkou městské autobusové dopravy má právo na vrácení jízdného za jednotlivou jízdu při neprovedení přepravy z důvodů na straně cestujícího, jestliže vrátí jízdenku před odjezdem spoje, na který byla vydána, ve lhůtě stanovené dopravcem ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu. Ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu může dopravce stanovit výši nákladů, které odečte od vráceného jízdného.

(3) Cestující ve veřejné linkové dopravě má právo na vrácení jízdného zaplaceného za nevyužitou nebo jen částečně využitou časovou jízdenku z důvodů, které jsou na straně cestujícího, jestliže vrátí jízdenku ve lhůtě stanovené dopravcem ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu. Ve vyhlášených přepravních podmínkách nebo v tarifu může dopravce stanovit výši nákladů, které odečte od vráceného jízdného.

(4) Cestující, který byl vyloučen z přepravy, nemá právo na vrácení jízdného.

(5) Jestliže cestujícímu s platnou místenkou nebylo ve vozidle zajištěno místo k sezení a cestující proto upustí od přepravy, má právo na vrácení zaplaceného jízdného a částky zaplacené za místenku.

(1) Vyhláška č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. října 1999 nepoužije pro městskou autobusovou dopravu.

(2) Vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. října 1999 nepoužije pro silniční osobní přepravu.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1999, s výjimkou § 5 odst. 1 a 2 a § 15 odst. 7, které nabývají účinnosti 1 rok po nabytí účinnosti této vyhlášky.

Ministr:

doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.

1) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

2) Příloha č. 3 k vyhlášce č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti motorových vozidel.

4) Např. zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.