§ 10Činnost poštovního podniku v oboru telekomunikací.
(1) Poštovnímu podniku náleží mimo svěřenou působnost správní (§ 15 odst. 2) zejména zřizovat telekomunikační síť pro veřejné používání a obstarávat telekomunikační styk.
(2) Kde má poštovní podnik potřebná zařízení, je povinen poskytnout své služby každému, kdo vyhoví stanoveným podmínkám.
(3) Poštovní správa může omezit poštovní telekomunikační styk nebo jej úplně zastavit v době zvýšeného ohrožení státu nebo z jiných důvodů veřejného zájmu.
(4) Soukromé zprávy, jejichž obsah může ohrozit bezpečnost státu nebo jeho hospodářské zájmy nebo které jinak odporují zákonům, jsou z dopravy vyloučeny.
(1) Každý, pro něhož se zřizují nebo kdo používá poštovních telekomunikačních zařízení nebo služeb, je povinen zaplatit stanovené poplatky. Poštovní podnik dopravuje zdarma jen zprávy, jimž byly přiznány tytéž výhody jako jeho vlastním služebním zprávám.
(2) Kdy se vracejí poplatky, stanoví poštovní správa v předpisech o zřizování a používání telekomunikačních zařízení a služeb.
(3) Za povolení ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení, udělená podle § 3 odst. 2 písm. a), lze vybírat poplatky. Bližší předpisy budou vydány podle § 3 odst. 6.
(4) Nezaplacené poplatky se vymáhají správní exekucí; exekučním titulem je výkaz dlužných poplatků.
(1) Kdo se cítí poškozen jednáním poštovního podniku, pokud jde o zřizování a používání telekomunikačních zařízení a služeb a správnost poplatků, může si stěžovat u orgánů určených poštovní správou. Příslušnost řádných soudů v těchto věcech je vyloučena.
(2) Pro řízení o stížnostech se použije obdobně předpisů, platných pro řízení ve věcech správních.
(1) Poštovní podnik a jeho zaměstnanci jsou povinni zachovávat tajemství jak o obsahu přijatých a zprostředkovaných zpráv, tak i o jménech korespondujících stran a o číslech rozmlouvajících účastnických stanic a nesmějí vyzrazovat jakékoliv údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv.
(2) Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách smí poštovní podnik sdělit jen odesilateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům nebo právním nástupcům. Soudům a úřadům smí poštovní podnik vydat dopravované a zprostředkované zprávy, sdělit údaje o nich nebo dovolit nahlížení do poštovních dokladů jen v případech stanovených zákonem.
(3) Všeobecná povinnost oznamovat určité trestné činy stanovená zákonem není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčena.
(4) Ustanovení předcházejících odstavců platí přiměřeně i pro ostatní provozovatele telekomunikačních zařízení a jejich zaměstnance.
(1) Vláda může nařízením svěřiti provádění některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací národním výborům.
(2) Ministr pošt může pověřit poštovní podnik prováděním některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací; pokud neučiní jiných opatření, zůstává nedotčeno pověření provedené na základě ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 151/1949 Sb., o Československé poště, národním podniku.
(1) Zrušuje se platnost zákona č. 60/1923 Sb., o telegrafech, — s výjimkou trestních ustanovení obsažených v §§ 16 až 20 — jakož i použivatelnost nařízení ministra dopravy a techniky č. 235/1943 Sb., o právu nakládati s telefonními přístroji.
(2) Předpisy vydané podle zákona č. 60/1923 Sb. zůstávají v platnosti, pokud neodporují tomuto zákonu nebo předpisům podle něho vydaným.
(3) Oprávnění ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení nabytá podle zákona č. 60/1923 Sb. se pokládají — s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic — za povolení udělená podle tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1950; provedou jej ministři pošt, vnitra, národní obrany, informací a osvěty, průmyslu, dopravy a techniky.