(1) Kdo se cítí poškozen jednáním poštovního podniku, pokud jde o zřizování a používání telekomunikačních zařízení a služeb a správnost poplatků, může si stěžovat u orgánů určených poštovní správou. Příslušnost řádných soudů v těchto věcech je vyloučena.
(2) Pro řízení o stížnostech se použije obdobně předpisů, platných pro řízení ve věcech správních.
(1) Poštovní podnik a jeho zaměstnanci jsou povinni zachovávat tajemství jak o obsahu přijatých a zprostředkovaných zpráv, tak i o jménech korespondujících stran a o číslech rozmlouvajících účastnických stanic a nesmějí vyzrazovat jakékoliv údaje týkající se dopravovaných nebo zprostředkovaných zpráv.
(2) Údaje o dopravovaných nebo zprostředkovaných zprávách smí poštovní podnik sdělit jen odesilateli a adresátu nebo jejich oprávněným zástupcům nebo právním nástupcům. Soudům a úřadům smí poštovní podnik vydat dopravované a zprostředkované zprávy, sdělit údaje o nich nebo dovolit nahlížení do poštovních dokladů jen v případech stanovených zákonem.
(3) Všeobecná povinnost oznamovat určité trestné činy stanovená zákonem není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčena.
(4) Ustanovení předcházejících odstavců platí přiměřeně i pro ostatní provozovatele telekomunikačních zařízení a jejich zaměstnance.
(1) Vláda může nařízením svěřiti provádění některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací národním výborům.
(2) Ministr pošt může pověřit poštovní podnik prováděním některých úkolů veřejné správy v oboru telekomunikací; pokud neučiní jiných opatření, zůstává nedotčeno pověření provedené na základě ustanovení § 17 odst. 3 zákona č. 151/1949 Sb., o Československé poště, národním podniku.
(1) Zrušuje se platnost zákona č. 60/1923 Sb., o telegrafech, — s výjimkou trestních ustanovení obsažených v §§ 16 až 20 — jakož i použivatelnost nařízení ministra dopravy a techniky č. 235/1943 Sb., o právu nakládati s telefonními přístroji.
(2) Předpisy vydané podle zákona č. 60/1923 Sb. zůstávají v platnosti, pokud neodporují tomuto zákonu nebo předpisům podle něho vydaným.
(3) Oprávnění ke zřizování a provozování telekomunikačních zařízení nabytá podle zákona č. 60/1923 Sb. se pokládají — s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic — za povolení udělená podle tohoto zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1950; provedou jej ministři pošt, vnitra, národní obrany, informací a osvěty, průmyslu, dopravy a techniky.