Zákon o branné výchově

(1) Přípravu občanů k civilní obraně organizuje federální ministerstvo národní obrany. Za provádění přípravy občanů k civilní obraně odpovídají vedoucí organizací a předsedové národních výborů (náčelníci civilní obrany) v mezích své působnosti. Zvláštní pozornost přitom věnují zapojení mládeže, která se po ukončení povinné školní docházky nezúčastňuje další branné výchovy ve školách.

(2) Provádění některých úkolů v přípravě občanů k civilní obraně může federální ministerstvo národní obrany svěřit po vzájemné dohodě společenským organizacím.

Zájmová branná činnost umožňuje občanům, aby uplatňováním svých osobních schopností a zálib přispívali k plnění úkolů spojených s obranou socialistické vlasti, přispívá k jejich ideové výchově, zvyšuje jejich brannou angažovanost, rozvíjí jejich morální a volní vlastnosti, posiluje jejich branné a technické vědomosti, dovednosti a návyky, jejich tělesnou zdatnost a psychickou odolnost, potřebné k obraně socialistické vlasti.

Zájmovou brannou činnost provádějí společenské organizace, u nichž branná výchova je součástí jejich činnosti; přitom spolupracují s federálním ministerstvem národní obrany, ministerstvem školství České socialistické republiky a ministerstvem školství Slovenské socialistické republiky, popřípadě s jinými orgány a organizacemi. Ve vzájemné spolupráci organizují též branné sportovní a technické soutěže.

(1) Orgány a organizace, které plní úkoly v branné výchově, odpovídají za jejich všestranné zabezpečení a za jejich splnění. Dbají, aby branná výchova byla součástí jejich výchovné činnosti. Soustavně pečují o doplňování a přípravu kádrů, podněcují a podporují činnost dobrovolných pracovníků a vytvářejí v rámci platných předpisů podmínky pro zhodnocení a ocenění jejich činnosti. Materiální a finanční prostředky na brannou výchovu zajišťují ve svých plánech a rozpočtech.

(2) Ústřední orgány a organizace, které odpovídají za brannou výchovu, zabezpečují ve své působnosti teoretické zpracování otázek branné výchovy v souladu se státním plánem rozvoje vědy a techniky. Úkolem organizací, které plní úkoly v branné výchově, je praktické využití výzkumu v oblasti branné výchovy.

(1) Národní výbory rozvíjejí masovou politickou práci v branné výchově a k tomu zejména využívají činnost osvětových zařízení.

(2) Při zpracovávání a schvalování projektových úkolů pro bytovou a občanskou výstavbu sídlišť a zařízení přihlížejí národní výbory k potřebám branné výchovy. Investoři bytové a občanské výstavby jsou povinni zabezpečovat tyto potřeby při vypracování projektů a při provádění výstavby.

(3) Národní výbory, ozbrojené síly a další orgány a organizace umožňují využívání svých zařízení pro provádění branné výchovy v přiměřeném rozsahu a zpravidla bezplatně.

(1) Organizace, jejich vedoucí pracovníci, jakož i vedoucí pracovníci organizačních jednotek těchto organizací jsou povinni umožňovat účast svých příslušníků na branné výchově.

(2) Příprava branců, branná příprava vojáků v záloze a příprava občanů k civilní obraně se provádí především v mimopracovní době. Pokud k dosažení stanovených výcvikových cílů je nutno tyto druhy branné výchovy provádět také v pracovní době, je účast na nich překážkou v práci z důvodů obecného zájmu.1)

(1) Došlo-li u účastníka branné výchovy při plnění úkolů branné výchovy nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem, řídí se náhrada škody tím vzniklé předpisy o odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech.2) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit,

a) v kterých případech a v jakém rozsahu náleží účastníkům branné výchovy vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění,

b) v kterých případech a jak se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po účastnících branné výchovy a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na účastníka branné výchovy odkázány výživou,

c) v kterých případech může organizace provádějící brannou výchovu, i když neodpovídá za škodu vzniklou úrazem, následkem něhož účastník branné výchovy zemřel, přiznat pozůstalým po účastníku branné výchovy, popřípadě osobám, které byly na něj odkázány výživou, příspěvek ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých.

(2) Škoda, kterou způsobil účastník branné výchovy organizaci, provádějící brannou výchovu při plnění úkolů branné výchovy nebo v přímé souvislosti s ním, se posuzuje jako škoda způsobená při plnění pracovních úkolů3) s těmito odchylkami:

a) účastník branné výchovy neodpovídá za škodu, která vyplývá z rizika plnění úkolů branné výchovy za ztížených podmínek,

b) organizace nebo soud může určit náhradu škody způsobené organizaci účastníkem branné výchovy při jejím provádění i pod její spodní hranici stanovenou pracovněprávními předpisy, jestliže škoda byla způsobena v důsledku namáhavosti nebo obtížnosti výcviku.

(3) Náhrada škody způsobené při plnění úkolů branné výchovy v ostatních případech se řídí obecnými předpisy o náhradě škody.

(4) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením upravit podrobnosti.

Sociální zabezpečení účastníků branné výchovy, kteří se stali plně (částečně) invalidními následkem úrazu, který vznikl při plnění úkolů branné výchovy nebo v přímé souvislosti s ním, se řídí předpisy o sociálním zabezpečení.4)

(1) Ustanovení dosavadních předpisů o přípravě občanů k obraně Československé socialistické republiky se vztahují na brannou výchovu podle tohoto zákona.5)

(2) Pokud dosavadní předpisy užívají pojem branná příprava, rozumí se tím branná výchova podle tohoto zákona.6)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.

Svoboda v. r.

Indra v. r.

Dr. Štrougal v. r.

1) § 124 zákoníku práce, zákon č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech.

2) § 190 až 203 a 206 zákoníku práce a § 44a odst. 3 vl. nař. č. 66/1965 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění vl. nař. č. 60/1970 Sb.

3) § 172 až 186 zákoníku práce.

4) § 41 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 5/1972 Sb.), § 76 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 8/1972 Sb.) a předpisy vydané k jejich provádění.

5) Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.

6) § 18 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.