§ 38 Vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. – Odročení jednání.

Stručně

Paragraf 38 vyhlášky 75/1927 stanoví pravidla pro odročení jednání před mezistátním rozhodčím soudem, rozlišuje odročení již započatého a ještě nezapočatého jednání a určuje, kdo o odročení rozhoduje a jak se postupuje v případě odročeného jednání.

Co to znamená v praxi

• Soud může odročit jednání, které již probíhá, ale pouze z důležitých důvodů.
• Pokud jednání ještě nezačalo, může o jeho odročení rozhodnout předseda soudu.
• Odročené jednání by mělo být provedeno před stejnými soudci; pokud to není možné, musí se celé jednání provést znovu od začátku.

Na co si dát pozor

• Důvod pro odročení již započatého jednání musí být „důležitý“, což naznačuje, že odročení není automatické a vyžaduje opodstatnění.
• Pokud se změní složení soudců po odročení, je nutné celé jednání opakovat, což může znamenat zdržení a opakování již provedených úkonů.